Současné dítě žije ve světě plném reklamy, pestrobarevných plakátů, filmů. Má své idoly (zpěváky, herce nebo sportovce), obdivuje restaurace McDonald´s, miluje bonbóny, zmrzlinu či čokoládu. A právě na konzumní svět reagovalo umění pop-artu.
Co je to pop-art?
Pop-art se objevil ve výtvarném umění koncem padesátých let dvacátého století. Největšího rozkvětu dosáhl v letech šedesátých. Pop-artové umění zasáhlo několik evropských zemí, zejména Anglii, Francii, Itálii a Německo, avšak největšího rozmachu dosáhlo v USA. Pop-art je zkratkou pojmu populární umění. Poprvé použil tento název anglický kritik Lawrence Alloway v roce 1955.
Čím upoutalo umění pop-artu?
Umělci pop-artu se snažili svým uměleckým projevem poukázat na rysy soudobé civilizace. Umělci reagovali na masovost a hlučnost, na svět reklamy a komerce, na erotiku, brutalitu i banalitu idolů, dokázali pozvednout i běžné či již bezvýznamné předměty do roviny umění. Tvořili neobvyklými výtvarnými technikami, pracovali na atypické výtvarné podklady, volili zajímavá témata. Malovali výkladní skříně plné zboží, hamburgery a coca-colu, plakáty či portréty slavných umělců nebo politiků, obaly na zboží, auta apod.
Pop-artisté používali malbu i kresbu, ale také koláž, dekoláž, asambláž, sítotisk, komix, modelovali ze sádry. Často však různé výtvarné techniky kombinovali. Ke své práci používali i odpadové věci nebo zbytkové materiály.
Kdo patří mezi pop-artisty?
Andy Warhol, Robert Rauschenberg, Roy Lichtenstein, Claes Oldenburg, James Rosenquist, Jime Dine, Tom Wesselmann, Daniel Spoerri, Mimmo Rotella, George Segal, Allen Johnes, Peter Philips - jména patrně nejslavnějších umělců tohoto výtvarného směru.
Poznámka:
Ke každé technice je uvedena i teoretická část, která je určena především učitelce. Avšak ve vhodné, a věku přiměřené, formě, lze i předškolní děti s poznatky výtvarného oboru seznamovat.
Inspirace k tvorbě s dětmi:
Technika dekoláže
Technika asambláže
Technika koláže
Technika komixu
Technika prostorové tvorby větších rozměrů
Technika muchláže
Dekoláž je výtvarná technika, při níž se nalepí několik vrstev plakátů na připravenou plochu na sebe a do takto připravené materie zasahujeme takovým výtvarným způsobem, abychom odkryli spodní vrstvy. Místo plakátů využijeme nashromážděné staré noviny a reklamní letáky.
Praktická část
Téma: Barevný strom (pokus o dekoláž)
Charakteristika tématu:
Tyto výtvarné činnosti je vhodné zařadit do tématu, ve kterém se děti blíže seznamují s tím, jak vypadá strom, jaké druhy stromů máme. Toto téma je vhodné zařadit zejména na podzim, kdy opadává listí. Děti tak mohou na základě konkrétního materiálu (listy, kůra apod.) získat poznatky o stromu. Děti mohou díky tomuto tématu a níže uvedené výtvarné technice rozvíjet svojí tvořivost a představivost.
Očekávané výstupy:
Organizace:
Cíl výtvarné lekce:
Poznámka:
Shromažďujeme obrázky stromů z časopisů, staré noviny, reklamní letáky, krabice od bot. Výtvarnou lekci můžeme z časových důvodů rozdělit na dvě části. V jedné si připravíme podkladovou plochu k tvorbě a věnujeme se motivaci. Ve druhé se věnujeme přímo výtvarné činnosti.
Motivace:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s dekoláží a umělcem Mimmem Rotellou
Poznámka:
Vysvětlíme si pojem dekoláž. Prohlédneme si ukázku díla M. Rotelly, například v publikaci Dějiny umění - str. 173 (lze použít i černobílou fotokopii).
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je Mimmo Rotella?
Italský malíř, který nejdříve tvořil obrazy se zakomponovanými kousky natrhaných novinových papírů. Umělce později na ulicích upoutaly plakátové plochy, přes sebe bylo nalepeno několik plakátů, některé z nich byly potrhané. Inspirovalo ho to a začal tvořit plakátové podklady. Rukama v podkladu protrhával různě hluboké a různě veliké plochy, podobně jako to viděl venku v ulicích na plakátových plochách. Výtvarná technika, kterou používal, dostala jméno dekoláž. Autor chtěl prostřednictvím této techniky reagovat na atmosféru velkoměstské banality.
Prohlédneme si libovolný plakát a povídáme si, kde můžeme v ulicích plakáty vidět.
Další vhodná témata pro dekoláž:
Při asambláži vytváříme trojrozměrné výtvarné dílo, které sestavujeme a lepíme z nejrůznějších všedních předmětů, odpadních či zbytkových materiálů apod.
Praktická část
Téma: Kouzelná hračka (pokus o asambláž)
Organizace:
Cíl výtvarné lekce:
Poznámka:
Požádáme rodiče, zda by dětem schovávali po určitou dobu (například měsíc předem) rozmanité odpadové či nefunkční malé věci nebo části menších předmětů (knoflíky, část plastového autíčka, část sponky, část kolíčku apod.), rozličné zbytkové materiály - kousky látky, vlny, pytloviny. Upozorníme je na bezpečnost shromažďovaných materiálů a věcí.
Motivace:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s asambláží a umělcem Danielem Spoerrim
Vysvětlíme si pojem asambláž. Prohlédneme si ukázku asambláže D. Spoerriho, například v publikaci Dějiny umění - str. 174 nebo 175 (lze použít i černobílou fotokopii díla z publikace).
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je D. Spoerri?
Švýcarský umělec Daniel Spoerri lepil poničené, staré nebo již nepotřebné předměty či části věcí na velké dřevěné desky. K tvorbě si často vybíral věci a předměty, které každodenně používáme a které považujeme za samozřejmé - talířek, hrníček, lžičku, části oblečení, někdy i kousky jídla apod. Chtěl svými díly upozornit lidi, že věci, jež každodenně používáme, si zaslouží, abychom si jich vážili. Díla domalovával barvami. Proslavil se především svými asamblážemi zvanými Obraz - past.
Další vhodná témata pro asambláž:
Koláž je výtvarná technika, při níž lepíme vystřižené nebo vytrhané kousky papíru, látek, novin, fotografií … na podklad. Často je koláž kombinována s kresbou nebo malbou.
Praktická část
Téma: To jsem já (pokus o koláž)
Organizace:
Cíl výtvarné lekce:
Poznámka:
Každé dítě si přinese s sebou několik listů starých novin nebo reklamních letáků a svou fotografii.
Motivace:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s koláží, serigrafií a Andy Warholem
Vysvětlíme si pojem koláž a serigrafie (neboli sítotisk).
Prohlédneme si ukázky děl v publikaci Andy Warhol, například - str. 15 (Marilyn Monroe), str. 31 (plechovka s polévkou), str. 34 (krabice), str. 78 (Mick Jagger). Povídáme si o nich. Na mapě si ukážeme USA a New-York.
Učitelka vypravuje dětem o umělci.
Kdo je Andy Warhol?
Nejznámější umělec amerického pop-artu. Proslavil se svými reprodukcemi předmětů konzumní spotřeby (plechovek coca-coly, krabic, bot apod.) či rozměrnými portréty slavných osobností - zpěváků, herců, politiků (například herečky Marylin Monroe, zpěváka Elvise Preslyho nebo Mike Jaggera ze skupiny Rolling Stones). Často tvořil i své autoportréty.
Nejčastěji používanou technikou se v jeho tvorbě stala serigrafie, ale tvořil i koláže nebo akvarely. Pracoval ve svém ateliéru v New-Yorku na Manhattanu nazvaném Factory, kde se setkával s dalšími malíři, herci, zpěváky. Natáčel i filmy (například Sleep, 1963).
Byl nepřehlédnutelnou postavou večírků a vernisáží. Býval viděn v černých kalhotách, černém roláku a brýlích, které kontrastovaly s jeho bílými vlasy a albínskou pletí. Na krku měl často zavěšen fotoaparát. O něm a o magnetofonu prohlásil, že jsou jeho největšími láskami.
Co je to sítotisk (serigrafie):
Další vhodná témata pro koláž:
Komix je kreslený příběh, kdy některé z nakreslených postav na obrázku mluví. Jejich text je psán do bublin, které jsou součástí kresby.
Praktická část
Téma: Copak dělám v neděli (pokus o komix)
Charakteristika tématu:
I když se tímto tématem zaměřujeme především na výtvarné činnosti, nabízí se mnoho dalších činností, pomocí kterých u dětí rozvíjíme např. komunikační dovednosti.
Organizace:
Poznámka:
Pro předškolní děti upravíme bubliny tak, že do bublin kreslíme další obrázky nebo je pouze vyplníme barvami nebo geometrickými tvary či jinými symboly. Text mohou nahradit i načrtnuté vlnovky či tečky. Dopředu se seznámíme s významem konkrétní barvy, tvaru, symbolu.
Cíl výtvarné lekce:
Motivace:
Příprava k výtvarné tvorbě:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s umělcem R. Lichtensteinem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla R. Lichtensteina v publikaci Malířství dvacátého století - str. 172. Povídáme si o ní. Všímáme si stylizace postavy, barevných kontrastů, bubliny apod.
Učitelka vypráví dětem o umělci.
Kdo je Roy Lichtenstein?
Americký malíř, který maloval obrazy komixovým způsobem. Začal kreslit a malovat portréty a figury lidí. Součástí obrazů byly i bubliny, do nichž psal, co jeho postavy říkají. Volil stručná slova, ale výrazná písmena. Pro malbu volil pestré barvy - žlutou, oranžovou, růžovou, červenou nebo světle zelenou. Při kresbě střídal tenké a silnější linie. Malíř pomocí této výtvarné formy reagoval na konzumní okolní svět. Jeho komixy měly satirický obsah. Umělec je autorem i soch z různých materiálů - například ze skla nebo mramoru.
Další vhodná témata na komix:
Praktická část
Téma: Zmrzlinový pohár nebo dort (pokus o prostorovou tvorbu)
Organizace:
Cíl výtvarné lekce:
Poznámka:
Dopředu shromažďujeme odpadový materiál - kousky látek, vln, provázků, kožešiny, igelitů, plastové láhve apod.
Motivace:
Příprava k výtvarné tvorbě:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s umělcem Claesem Oldenburgem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla C. Oldenburga v publikaci Malířství dvacátého století - str. 173 a vypravuje jim o umělci a jeho díle.
Kdo je to Claes Oldenburg?
Jeden z představitelů pop-artu, který tvořil obrovské hamburgery, sendviče a další druhy jídel z modelovacích hmot, nejčastěji z kolorované sádry. Jeho specializací byly modely velkých rozměrů a pestrých barev. Soustředil se nejen na modely jídel, ale zhotovil také několik děl z látky, papírů či jiných materiálů - psací stroj, rtěnku, umyvadlo ... K tvorbě používal i starých, již nefunkčních, věcí, které po svém uměleckém způsobu dotvořil - šicí stroj či sporák … Vybíral si převážně předměty, s nimiž se každodenně setkáváme. I tento umělec se pokusil po svém uměleckém způsobu reagovat a zachytit skutečnosti velkoměsta. Proslulým dílem tohoto autora je "Hamburger" z kolorované sádry.
Další vhodná témata pro prostorovou práci nebo modelování:
Muchláž je výtvarná technika, kdy se papír nejdříve zmačká, a pak znovu narovná. Ve vzniklé papírové struktuře se dle fantazie zvýrazňují vybrané linie a přehyby.
Praktická část
Téma: Barevné kolo
Charakteristika tématu:
Zvolené téma může být vhodnou "aktovkou" při odpoledních činnostech, nebo po dopravní výchově, kde jsou děti seznamováni např. s některými dopravními pravidly pro chodce a cyklisty.
Organizace:
Cíl výtvarné lekce:
Poznámka:
Dopředu shromažďujeme různé druhy papírů, stačí i menší kousky - staré noviny, průklepové papíry, ubrousky apod.
Motivace:
Postup výtvarné tvorby:
Doporučení:
Teoretická část
Seznámení s J. Rosenquistem
Učitelka ukáže dětem ukázku díla J. Rosenquista v publikaci Dějiny umění, díl desátý - str. 162. Povídáme si o kompozici, barvách, rozměrnosti díla.
Učitelka vypráví dětem o umělci a jeho díle.
Kdo je James Rosenquist?
Jeden z představitelů pop-artu, který tvořil mimořádně rozměrná díla. Je autorem maleb i kombinovaných kompozic, jež dotvářel nalepováním různorodého materiálu - například kousků barevných igelitů, papírů apod. K tvorbě volil pestré a výrazné barevné odstíny - žlutou, oranžovou, růžovou, fialovou, zelenou ... Na obrazech autora je zajímavé, že do barevných ploch často ukrýval některé předměty.
Další vhodná témata pro muchláž:
Závěr
V umění pop-artu nalezneme mnoho dalších umělců, jejichž díly je možné se, pro výtvarnou tvorbu s dětmi, inspirovat. Mezi ně patří David Hockney, Robert Rauschenberg, Jasper Johns a další.
Co je důležité udělat než se do výuky inspirované uměním pop-artu pustíme?
Shromažďovat v dostatečném předstihu odpadové materiály a věci, které ke konkrétní výuce potřebujeme - staré noviny, časopisy, krabice, již nepotřebné části věcí nebo celé předměty, zbytky látek, záclonoviny, pytloviny, vlny, stužky apod. Pokud máme možnost, je vhodné si některou z lekcí (například lekci 5, která probíhá na zahradě) zdokumentovat fotoaparátem nebo videokamerou - jak její průběh, tak finální díla.
Použitá literatura:
Honnef, K.: Andy Warhol. Slovart, Bratislava 1992.
Leinz, G.: Malířství dvacátého století. Rebo productions, Praha 1996.
Pijoan, J.: Dějiny umění (10.díl). Odeon, Praha 1981.
Slovník pojmů:
Asambláž
Výtvarná technika, při níž vzniká trojrozměrné výtvarné dílo sestavené z nejrůznějších všedních předmětů a materiálů.
Dekoláž
Výtvarná technika, při níž jsou z několika, na sebe nalepených, vrstev plakátů odtrhávány horní vrstvy tak, aby se částečně odkryly vrstvy spodní. Jejím objevitelem je italský umělec Mimmo Rotella. Pro účely výtvarné praxe na školách využijeme místo plakátů noviny, reklamní letáky nebo časopisy.
Koláž
Výtvarná technika, při níž lepíme vystřižené nebo vytrhané kousky papíru, látek, novin, fotografií ... na podklad. Nejčastěji se koláž využívá v kombinaci s kresbou nebo malbou.
Komix
Kreslený příběh, kdy některé z nakreslených postav na obrázku mluví. Jejich text je psán do bublin, které jsou součástí kresby.
Muchláž
Výtvarná technika, kdy se papír nejdříve zmačká a pak znovu narovná. Ve vzniklé papírové struktuře se dle fantazie mohou zvýrazňovat vybrané linie a přehyby.
Sítotisk
Grafická technika, kdy tisk není prováděn z matrice, ale barva je protlačena na papír přes jemné síto, které má některé části zakryté lakem. Jiná varianta sítotisku je fotosítotisk. Sítotisku se říká také serigrafie. Jedním z umělců, který sítotisk proslavil je Andy Warhol.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.