Ochrana osobních údajů

Žáci se jistě běžně dostávají do situace, kdy jsou při načtení dosud nenavštívené webové stránky v prohlížeči vyzváni k souhlasu se zpracováním tzv. cookies a dalších nástrojů.^[1]

Například na webové stránce Univerzity Karlovy je daná výzva formulována takto:

Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?

Obvyklou reakcí na podobné typy výzev je udělení souhlasu bez delšího rozmýšlení, neboť výzva představuje z praktického pohledu optickou překážku při záměru prohlížet si součásti vybrané webové stránky.

Co ovšem udělení souhlasu v takových situacích konkrétně znamená? Jakým jazykem jsou výzvy psány? Byly by za předpokladu, že by jim žáci věnovali dostatečnou pozornost, vůbec srozumitelné?

Udělení daného souhlasu, a to nejen při prohlížení webových stránek, ale také třeba při zakládání účtu na sociální síti, souvisí se zpracováním osobních údajů, historií vyhledávání i cílenou reklamou. Jedná se o krok, který by měl být řádně zvážen, neboť znamená potenciálně značný dopad na život žáka. Výuka českého jazyka a literatury by v tomto zvažování mohla poskytnout nástroje pro lepší orientaci v daném typu textu. Stanislav Štěpáník a kolektiv v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) k tomuto typu výuky a její potenciální kontroverznosti ve smyslu propagování sociálních sítí uvádějí: „Používáme-li pro demonstraci některých očekávaných výsledků učení prostředí sociálních sítí, rozhodně tím nesledujeme to, že by si žáci měli založit vlastní účty a aktivně je využívat. Snad právě naopak – chceme varovat před riziky, která jsou s užíváním sociálních sítí spojena, a to na základě adekvátního porozumění jejich jazykovému fungování […] Cílem poučení […] je, aby na základě kritického zhodnocení dostupných informací o tom, co vše uživatel o sobě poskytovateli sociální sítě umožňuje shromáždit, si každý žák sám vyhodnotil, zda se uživatelem sociální sítě stát chce, či nikoliv.“^[2]

Jak lze tyto problémy řešit?

• Na konkrétním příkladu (například založení účtu na sociální síti Facebook) ve výuce rozebrat text objasňující způsob zpracování osobních údajů na této stránce.
• Cílem hodiny je zjistit, do jaké míry poskytovatel využívá osobní údaje žáků. Důležitou součástí hodiny je rozbor jazykových prostředků, které se v rozebíraném textu objevují.

Pomůcky pro žáky:

• Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu
• Webová stránka načtená ve vlastním zařízení (https://www.facebook.com/privacy/policy)

Pomůcky pro učitele:

• Doporučená literatura: https://vyuka.o2chytraskola.cz/clanek/57/cookies/15066
• Zdroj k práci v hodině: https://www.facebook.com/privacy/policy
• PC a dataprojektor
• Případně pracovní listy k využití během skupinové práce žáků. Takový pracovní list může být přehledně členěn například do tří odrážek pro obsahovou charakteristiku a do tří odrážek pro jazykovou charakteristiku.

Popis činností – výuková situace:

1. Uvedení tématu hodiny – osobní údaje na internetu

2. Stručná evokace – cookies (na základě jakéhokoli příkladu, který promítneme žákům – např. cuni.cz, tj. web Univerzity Karlovy)

Ptáme se žáků, co jsou cookies, jak sami reagují na výzvu k udělení souhlasu s využitím cookies a dalších podobných nástrojů.

3. Práce se zdrojem – Zásady ochrany osobních údajů (relevantní při registraci účtu na sociální síti Facebook), https://www.facebook.com/privacy/policy

Úvodní část „Co jsou zásady ochrany osobních údajů a čeho se týkají?“ doporučujeme reflektovat společně s žáky. Text necháme některého z žáků přečíst nahlas. Následně ověřujeme, zda žáci textu porozuměli, a to prostřednictvím kontrolních otázek (například „Je při registraci možné vybrat si z různých způsobů nastavení zpracování osobních údajů?“). Dále se zaměříme na jazykový rozbor a ptáme se například, jaké emoce text vyvolává a jaké jazykové prostředky se na tom podílejí (například použití 2. osoby množného čísla, pozitivně působící slovník – „užitečné příklady“, „jednodušší jazyk“ apod.).

4. Skupinová práce

Žáky rozdělíme do skupin o zhruba pěti členech a každé skupině přidělíme k rozboru některou z dalších částí zdroje (mimo úvodní části). Každá skupina si stanoví svého mluvčího, který výsledky rozboru následně stručně představí třídě. Každý rozbor se zaměřuje na obsahovou i jazykovou stránku. Žáci si v případě potřeby mohou vyhledávat jakékoli doplňující informace na internetu, případně se ptát chatbota (umělé inteligence).

5. Žákovské prezentace

6. Společná reflexe

S žáky vedeme diskuzi o tom, zda se dozvěděli o fungování sociálních sítí (na konkrétním příkladu Facebooku) něco nového. Ohledně zpracování osobních údajů můžeme uvést, že si samozřejmě lze představit i jiný způsob jejich jazykového uchopení (viz například web Českého rozhlasu a standardní administrativní varianta – https://informace.rozhlas.cz/zasady-ochrany-osobnich-udaju-a-zasady-pouziti-cookies-7754022). Můžeme se žáků zeptat, jakým způsobem by mělo být zpracování osobních údajů sepsáno ideálně – tj. aby bylo pro ně osobně srozumitelné.

Ideálně následuje Kontrolní test.^[3]

Úloha 1

Z jakého důvodu je důležité číst zásady používání dat společností?

Úloha 2

K jakým účelům Facebook nevyužívá data o uživatelích?

1. k nabízení personalizované reklamy
2. ke shromažďování informací o platebních transakcích
3. k automatickému sdílení se státními bezpečnostními službami
4. k přání k narozeninám

Úloha 3

Vydáte se na koncert Tomáše Kluse (má svou událost na Facebooku) a na Facebooku potvrdíte, že se této události zúčastníte. Jaký typ reklam vám bude potom Facebook nabízet? 

Zdroje

https://vyuka.o2chytraskola.cz/clanek/57/cookies/15066

https://www.facebook.com/privacy/policy

https://informace.rozhlas.cz/zasady-ochrany-osobnich-udaju-a-zasady-pouziti-cookies-7754022

ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.

^[1] K definicím pojmu cookies viz praktický výklad například zde: https://vyuka.o2chytraskola.cz/clanek/57/cookies/15066.

^[2] ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 177–178.

^[3] Převzato z ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 181, upraveno. K úloze 2c: Data se bezpečnostním složkám neposkytují automaticky, ale na vyžádání v souvislosti s vyšetřováním.