Globální rámec odborné způsobilosti pro matematiku

Účel rámce

Hlavním účelem Globálního rámce odborné způsobilosti pro matematiku (Global Proficiency Framework, GPF) je poskytnout zemím a regionálním/mezinárodním hodnoticím organizacím společný referenční rámec nebo měřítko při vykazování pokroku v ukazateli 4.1.1 cílů udržitelného rozvoje.

Rámec má podobu definice minimálních znalostí a dovedností, které musí žáci prokázat v klíčových okamžicích svého vzdělávání. Ukazatel 4.1.1 zavazuje signatáře ke sledování:

• Podílu dětí a mladých lidí podle pohlaví: a) ve 2./3. ročníku, b) na konci 1. stupně a c) na konci 2. stupně vzdělávání, kteří dosáhli alespoň minimální úrovně znalostí v i) čtení a ii) matematice.

GPF umožňuje interpretovat výsledky různých národních, regionálních nebo mezinárodních hodnocení na základě společného referenčního rámce či stupnice. Pokud země propojí svá hodnocení s GPF s pomocí nástrojů pro propojování politik (Policy Linking Method) 1, mohou stanovit referenční hodnoty pro svá hodnocení, což jim umožní určit procento žáků, kteří částečně splnili, splnili nebo překročili globální minimální úroveň odborné způsobilosti pro vykazování indikátoru 4.1.1 v rámci cíle udržitelného rozvoje. Takové propojení stávajících a budoucích hodnocení matematiky s použitím společné stupnice (GPF) umožňuje porovnávat výsledky z různých hodnocení v rámci jednotlivých zemí i mezi jednotlivými zeměmi, agregovat výsledky a sledovat výsledky v čase.

Přestože hlavním účelem rámce je poskytnout společnou referenční úroveň pro globální interpretaci výsledků národních, regionálních a mezinárodních hodnocení v matematice, ukázalo se, že je rámec cenným nástrojem pro země a organizace, které mají zájem o tvorbu nových nástrojů hodnocení pro měření pokroku v porovnání se společnými mezinárodními standardy, případně pro země a organizace, které mají zájem kriticky zkoumat míru, do jaké stávající učební osnovy rozvíjejí dovednosti, jež jsou mezinárodním společenstvím označeny jako klíčové. GPF rovněž dává jednotlivým zemím možnost zkoumat soulad mezi jejich standardy, učebními osnovami, hodnocením, odbornou přípravou učitelů, výukovými materiály a výukou ve třídách a minimálními očekáváními na žáky uvedenými v GPF. Využití GPF pro tyto další účely vede k debatám o kvalitě výuky a pomáhá hodnocení.

Mnoho partnerských organizací, která podporují tuto iniciativu, včetně USAID, upravilo své hodnoticí indikátory tak, aby byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem 4.1.1. GPF poskytuje těmto organizacím cenný nástroj pro sledování pokroku.

Popis procesu vývoje

Rámec GPF vznikl ve spolupráci učitelů matematiky, odborníků na tvorbu osnov a psychometriků s bohatými zkušenostmi s vývojem a realizací matematických programů v mnoha zemích.

Proces vývoje rámce byl velmi bohatý. Začal v říjnu 2018, kdy Mezinárodní úřad pro vzdělávání UNESCO (IBE) vytvořil Globální obsahový referenční rámec pro matematiku (GCFRM). GCFRM syntetizuje informace o obsahu a rámcích hodnocení z více než 50 zemí světa a poskytuje obraz o očekáváních, která mají země od výsledků svých žáků v matematice.

V dubnu a červnu 2019 se ve Washingtonu sešli učitelé matematiky, odborníci na kurikulum a odborníci v psychometrii z celého světa, aby na základě GCFRM a dalších národních a regionálních kurikul a rámců hodnocení pro matematiku vytvořili výzkumem podložený soubor minimálních znalostí a dovedností, které by měli mít žáci od 2. do 6. ročníku základních škol v klíčových oblastech matematiky. Navržený rámec vymezuje výkony žáků na čtyřech úrovních způsobilosti, jak ukazuje obrázek níže: Globální minimální odbornou způsobilost nesplňuje ani částečně, Částečně splňuje globální minimální odbornou způsobilost, Splňuje globální minimální odbornou způsobilost a Překračuje globální minimální odbornou způsobilost, a to v každé definované dovednosti či pro každou definovanou znalost.

Návrh rámce byl v akademickém roce 2019–2020 testován ve více než devíti zemích včetně Bangladéše, Džibutska, Gambie, Ghany, Indie, Madagaskaru, Malawi, Nigérie a Senegalu. Na základě poznatků získaných z tohoto testování proběhlo od května 2020 druhé kolo konzultací s učiteli matematiky, odborníky na kurikulum a odborníky v psychometrii z celého světa, z nichž mnozí se projektu účastnili od samého začátku. Během online konzultací v období od května do srpna 2020 byl revidován původní GPF a byl doplněn o 1. (základní), 7., 8. a 9. ročník. Výsledkem je tedy rámec, který pokrývá celých devět ročníků základního vzdělávání.

GPF je výsledkem rozsáhlých diskusí a živých debat, které probíhaly po dobu osmnácti měsíců. Výsledkem výměny odborných znalostí je předložený komplexní rámec hodnocení v matematice, který představuje konsensus světových odborníků v oblasti toho, co by měli žáci znát a umět v matematice.

GPF je také výsledkem rozsáhlé spolupráce mezi dárcovskými agenturami a organizacemi, které se zavázaly, že budou vyvíjet a zavádět společné metody měření toho, jak se daří měřit cíle udržitelného rozvoje (SDG) 4, včetně Statistického institutu UNESCO (UIS), amerického Úřadu pro výzkum a vývoj (U.S. Agency for International Development (USAID), úřadu Foreign, Commonwealth and Development Office (FCDO) (dříve Britské ministerstvo pro mezinárodní rozvoj [DFID]), skupiny Světové banky, Globálního partnerství pro vzdělávání (Global Partnership for Education), Australské rady pro výzkum ve vzdělávání (Australian Council for Educational Research) (DFAT) a Nadace Billa a Melindy Gatesové. Tyto organizace poskytly zásadní technickou a finanční podporu při vyvíjení a testování GPF. Statistický institut UNESCO, jakožto „oficiální zdroj mezinárodně srovnatelných údajů o vzdělávání“ pro cíle udržitelného rozvoje (Akční rámec pro vzdělávání 2030, 2015), je v tomto společném úsilí vůdčí silou, a to i díky roli, kterou hrál při organizaci Globální aliance pro monitorování vzdělávání (GAML).