Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Dokumenty k výuce: Projev Benjamina Franklina
Odborný článek

Dokumenty k výuce: Projev Benjamina Franklina

16. 6. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Anotace

Žáci pracují s dokumentem, který je důležitým pramenem ke vzniku USA. Žáci jednak vyhledávají informace v textu, jednak se orientují v širších souvislostech. Učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Text dokumentu byl převzat od o.s. Aisis. Práci s textem a nabídku otázek doplnil Mgr. Zdeněk Sotolář.

Práce směřuje od individuálního čtení textu k diskusi ve skupině. Je vhodné, aby otázky znali žáci předem, mohou je dostat buď písemně, nebo je učitel napíše na tabuli (promítne pomocí meotaru). Je možné postupovat cestou „sněhové koule", tedy od práce menších skupin k závěrečné diskusi celé třídy. Odpovědi žáků by měly být vždy doloženy citací z textu. Při práci si žáci mohou připomenout různé typy slovníků od jazykových, po naučné. Na práci s tímto dokumentem by mohl navazovat rozbor samotné ústavy USA.

Otázky k práci s textem:
  • Vyhledej, kdo byl Benjamin Franklin. (Mimo text - „1706 - 1790, americký politik, diplomat a přírodovědec ... účastnil se vypracování ústavy a vystupoval proti silné prezidentské pravomoci ... několik let před Divišem konstruoval bleskosvod"1)
  • Co této události předcházelo? Kdy a proč slaví Američané státní svátek? (Mimo text - boj za nezávislost/vyhlášení nezávislosti 4. 7. 1776)
  • Hledej různé důvody, proč Franklin  přijímá ústavu i s její nedokonalostí. (Text: nedoufám v lepší/myslím, že ústřední vlády je nám třeba/jsem nakloněn pochybovat o vlastním úsudku)
  • K čemu vyzývá ostatní a čím to zdůvodňuje? (Text: aby pochyboval o vlastní neomylnosti a aby za účelem manifestování naší jednomyslnosti podepsal)
  • Odkud podle Franklina pramení nedokonalosti ústavy? (Text: neboť jestliže se shromáždí určitý počet mužů, shromáždí se s nimi nevyhnutelně i všechny jejich předsudky, vášně, mylné názory...)
  • Proč autor nechce, aby se pokračovalo v diskusi nad články ústavy? (Text: zabránili bychom tomu, aby ústava byla přijata jednomyslně)
    Vyhledej ve SSČ, co znamená manifestovat? (SSČ: „projevovat, projevit, osvědčení, osvědčit (zpravidla veřejně a slavnostně)"2 Hledej příbuzná slova a jejich významy, použij také slovníky cizích slov. (např. manifest: „1. veřejné slavnostní nebo programové prohlášení, významný ústní nebo písemný projev... 2. loď. seznam zboží naloženého na loď"3) Zjisti původ slova v etymologickém slovníku. (z lat. manus „ruka" a festum „slavnost")4
  • Vzpomeň si na různé manifesty. (Mimo text - Komunistický manifest 1848, manifest Česká moderna 1896, manifest českých spisovatelů 1917, manifest „Věrni zůstaneme" 1938)
  • „Obětuji veřejnému blahu svůj názor, který jsem měl o jejích nedostatcích": Co myslí tím veřejným blahem? Co tím názorem? (Veřejným blahem zjevně míní přijetí ústavy, svůj názor říká hned první větou: teď s touto ústavou tak docela nesouhlasím)
  • K diskusi nebo samostatné písemné úvaze: Kterému veřejnému blahu bys něco (co?) obětoval i ty?
  • Co víš o platnosti ústavy USA? (Mimo text - platí dodnes)
  • Kolik ústav platilo na našem území? (Mimo text - tři císařem oktrojované ústavy 1848, 1849, 1861, prosincová ústava 1867 / ústava ČSR 1920, Ústava 9. května 1948, Ústava ČSSR 1960 byla doplněna o ústavní zákon o Československé federaci 1968, Ústava ČR 1993)5
  • Měnila se nějak ústava USA? (Mimo text - postupně byly přijímány tzv. dodatky)
  • Co přineslo předposlední desetiletí osmnáctého století (1780 - 1790) v našich zemích? (Mimo text - 1781 zrušení nevolnictví a toleranční patent, reformy císaře Josefa I. vycházejí z podobného podhoubí jako americká revoluce - osvícenství, zednářství)
Projev Benjamina Franklina z roku 1787 o nutnosti přijmout ústavu USA

Základní historický pramen ke studiu vzniku Spojených států amerických. Benjamin Franklin v něm odůvodňuje nutnost tolerance tím, že si nikdy nemůžeme být jisti, že naše názory jsou správné.

Pane předsedo,

přiznávám se, že teď s touto ústavou tak docela nesouhlasím, avšak, pane předsedo, nejsem si jist, že bych s ní snad nesouhlasil někdy později. Jsem už starý a zkušenost mě často přiměla změnit názor na mnoho věcí. Myslíval jsem si, že mám pravdu, ale lepší zprávy a hlubší poznatky mě dokázaly, že tomu bylo jinak. To je důvod, proč čím jsem starší, tím spíše jsem nakloněn pochybovat o vlastním úsudku a mít více úcty k úsudku druhých. (...).

Ovládán těmito pocity, pane předsedo, přijímám tuto ústavu se všemi jejími vadami, jestliže nějaké má, protože myslím, že ústřední vlády je nám třeba, a protože se domnívám, že neexistuje vláda, ať je její forma jakákoli, která by nemohla být požehnáním pro národ, jestliže je jen konávána dobře. Kromě toho věřím, že naše vláda bude během příštích let dobře vykonávána a že může končit útiskem jako mnoho jiných vlád před ní. Leda, že by národ celkově tak poklesl, že by potřeboval vládu despotismu, nejsa již schopen mít vládu jinou. Pochybuji rovněž, že bychom snad s jiným shromážděním mohli vytvořit vládu lepší. Neboť, jestliže se shromáždí určitý počet mužů, aby se využilo veškeré jejich moudrosti, shromáždí se s nimi se všemi nevyhnutelně i všechny jejich předsudky, všechny jejich vášně, všechny jejich mylné názory, všechny jejich lokální zájmy, všechno jejich sobectví. Dá se tedy snad od takto složeného shromáždění očekávat dílo dokonalé? (...)

Proto tedy já, pane předsedo, tuto ústavu přijímám, poněvadž nedoufám v lepší a poněvadž si nejsem jistý, zda vlastně nejlepší není. Obětuji veřejnému blahu svůj názor, který jsem měl o jejich nedostatcích. Nikdy jsem se o tom ani v nejmenším nezmínil na veřejnosti. Naše pochybnosti se zrodily mezi těmito zdmi - nechť mezi těmito zdmi i zaniknou. Jestliže bychom chtěli začít znovu a každý z nás by měl vznášet své námitky a snažit se získat jimi přívržence, zabránili bychom tomu, aby ústava byla přijata jednomyslně, a tak bychom ztratili všechny blahodárné momenty a velké výhody, které nám přinese naše ať již skutečná či zdánlivá jednomyslnost jak navenek, tak uvnitř. Síla a výkonnost vlády na ochranu nebo zajištění štěstí lidu tedy závisí mnoho na mínění, na mínění všeobecném, které se tvoří o vlastnostech této vlády právě tak jako o moudrosti a zachovalosti těch, kteří vládnou. (...).

Zkrátka, pane předsedo, nemohu než vyjádřit přání, aby v případě, že je ve shromáždění nějaký člen, který by proti ústavě měl ještě námitky, aby laskavě učinil jako já, tj. rovněž pochyboval trochu o své vlastní neomylnosti a aby za účelem manifestování naší jednomyslnosti laskavě tento dokument podepsal.


1 Ilustrovaný encyklopedický slovník (a - i). 1. vydání. Praha: Academia, 1980. s. 685
2 Slovník spisovné češtiny. 1. vydání. Praha: Academia, 1978. s. 214
3 KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. upravené vydání. Praha: SPN, 1983. s. 427
4 HOLUB, J. - KOPEČNÝ, F. Etymologický slovník jazyka českého. 3. přepracované vydání. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952. s. 216
5 DAVID, R. Politologie. 2. opravené a rozšířené vydání. Olomouc: FIN, 1996.

Literatura a použité zdroje

[1] – DAVID, R. Politologie. 2. opravené a rozšířené vydání. Olomouc : Olomouc, 1996. ISBN 80-7182-030X.
[2] – Ilustrovaný encyklopedický slovník (a - i). 1. vydání. Praha : Academia, 1980.
[3] – Slovník spisovné češtiny.. 1. vydání. Praha : Academia, 1978.
[4] – KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 2. vydání. Praha : SPN, 1983.
[5] – HOLUB, J.; KOPEČNÝ, F. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vydání. Praha : Státní nakladatelství učebnic, 1952.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní list s textem projevu, slovník spisovné češtiny, různé typy slovníků.