Vyučovací jednotka se dělí na část opakovací - aktivity vedoucí k prohloubení učiva Povrch, vodstvo a města ČR; a na část, která obsahuje motivaci k pojmům počasí, podnebí a jejich osvojení. Prakticky prohlubuje dovednost čtení v mapě, vyhledávání příslušných objektů. Formuje postoje ke kooperaci ve skupině, cílem je úspěšné splnění společného úkolu.
Na tabuli jsem nakreslila obrázek, který znázorňuje jednotlivé části toku řeky. Na vedlejší magnetické tabuli byly kartičky s názvy (např. pramen, ústí), které děti přilepovaly plastickou hmotou do příslušné části obrázku (viz příloha - obsahuje nákres obrázku i pojmy, které lze zapsat na karty).
Názvy řek jsem rozstříhala po slabikách, na karty jsem nakreslila obrázky ryb, které tyto slabiky obsahovaly. Žáci hledali a skládali názvy řek (jedna ryba = jedna slabika).
Předešlé aktivity jsme využili pro skupinovou práci. Zadání bylo na tabuli. 1., 2., 3. skupina zakresluje do zkopírované slepé mapy čtyři řeky - Vltava, Morava, Berounka, Sázava; 4., 5., 6. skupina - Ohře, Dyje. Odra, Labe. Vše jsme nakonec zkontrolovali na školní nástěnné mapě.
Žáci pracují se zkopírovaným materiálem. Jejich úkolem je vypsat k pohořím nejvyšší horu. U nejvyšší hory ČR píší i kótu. Mohou používat mapy k učebnicím i svou příruční mapu.
Na závěr jsme práci společně zhodnotili, informace se dále upevňují.
Na tabuli je napsáno deset měst ČR, která mají žáci rozluštit:
Po rozluštění jde žák k nástěnné mapě, kde příslušný kraj s městem přilepí suchým zipem. Mapa je koncipována již na procvičení řazení krajů. Žáci s tímto vzdělávacím obsahem ještě nepracují. Abych mohla této pomůcky využít, operuji tedy s pojmem město a jeho okolí, což mi velice zjednodušeně v této fázi vyučovacího procesu nahradí pojem kraj. Dílčím výstupem je určení polohy města v krajině.
Řešíme ji společně. Znění je v příloze.
Metodou rozhovoru chci po dětech sestavení osnovy - dílčích pojmů, které nám přiblíží náplň tématu (dílčí výstup - žák pozoruje, porovnává a vyvozuje závěry o počasí a podnebí) - co ovlivňuje počasí (teplota, vodní srážky, sluneční svit, vítr). Ukazujeme si teploměr a říkáme si, co jím měříme, pouštíme vodu (jak se projevuje v ovzduší), rozsvítím světlo (počasí ovlivňuje sluneční energie), ptám se, co proudí oknem do místnosti (vítr). Osnova je zapsána na tabuli, zapíši však do ní bod navíc - meteorologickou stanici. Žáci mají rozhodnout, zda stanice také ovlivňuje počasí venku. Dále si připomeneme, že měření teploty se provádí již několik století. Pak vyvodím pojem podnebí - opakující se souhrn počasí na určitém místě. Prohlédneme si podnebné oblasti ČR na mapě z učebnice.
Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima skvěje. Vysvětlíme si toto rčení.
V učebnici si společně prohlédneme typy značení počasí (např. déšť, sníh ap.). Informace doplním o čtení hesel z encyklopedie - sníh, duha a vítr. Děti si značky zakreslí do sešitu za domácí úkol a budou tři dny sledovat počasí a přenášet do tabulky příslušné kódy i stupně celsia, které vystihují počasí určitého dne (např. déšť, sníh, polojasno, zataženo, vítr ap.). Vše směřuje k výstupu, kdy žák prakticky využívá získaných poznatků při pozorování přírody, analyzuje a vyvozuje závěry o počasí ve svém bydlišti v určitém ročním období a jeho vlivu na život obyvatel.
Příloha č. 1 - Nákres tabulí
 |
| 1. obr. |
Příloha č. 2 - Doplňovačka
 |
| 2. obr. |
Obrázek - části řeky
3. obr.
| Integrace vzdělávacího obsahu z jiných vzdělávacích oborů, resp. průřezových témat |
|
| Didaktická povaha příspěvku |
|
| Forma výuky |
|
| Metoda výuky |
|
| Předpokládaný časový nárok |
|
| Nutné pomůcky a prostředky |
|
| Informační zdroje |
|
| Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami |
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
