Na letošní rok připadá 100. výročí narození Viktora Kalabise. K této příležitosti Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové uspořádal výzvu Kalabis100, jejímž záměrem je podpořit interprety a muzikology v jejich zájmu o tvorbu Viktora Kalabise. Využila jsem této příležitosti a rozhodla jsem se vytvořit workshop s využitím dětských skladeb Viktora Kalabise s doprovodem klavíru. Zaměřili jsme se v něm na osobnost Viktora Kalabise a na to, jak je možné uchopit práci s jeho skladbami z cyklu Kytice písní pro děti a pionýry v rámci hudebních aktivit. Workshop se uskutečnil 13. června 2023 na ZUŠ Orchidea v Brně, další pak proběhly na ZUŠ Arthura Nikische v Bučovicích a v prostorách ZUŠ Židlochovice, kterého se mohli zúčastnit i žáci nenavštěvující ZUŠ.
Skladby z prvního workshopu byly nahrány a dále se s nimi pracovalo, což pak dělá obsah dále dostupnější a organizačně jednodušší. Vznikají tak dvě verze workshopu, pro žáky od 5 do 7 let s pěveckým výstupem (na ZUŠ Orchidea) a od 8 do 11/12 bez výstupu. Aktivity však zůstávají, změní se práce s pracovním listem a v šíři informací.
Důvodem, proč jsem si vybrala workshopem přiblížit práci Viktora Kalabise, je přiblížení žákům skladatele 20. století. Hodiny hudební teorie na ZUŠ totiž tomuto tématu nejsou zatím příliš otevřeny, i když v individuálních hodinách se již můžeme setkat s interpretací moderních skladeb a rozšířenými technikami. Ráda bych tento článek věnovala představení osobnosti Viktora Kalabise a přiblížení, jak workshopy vypadaly, zároveň se může jednat o inspiraci, jak lze toto téma pojmout v rámci výuky hudební nauky nebo hudební výchovy. K dispozici je i dále zmíněný pracovní list.
Viktor Kalabis se narodil v Červeném Kostelci 27. 2. 1923. V 5 letech se začal učit hrát na klavír a mezi 10 a 12 rokem vznikají jeho první kompoziční pokusy. Od roku 1934 studuje na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, v roce 1939 pak na gymnáziu v Jindřichově Hradci a o rok později v Soběslavi, kde v roce 1942 složí maturitní zkoušku. V tomtéž roce se stává učitelem na Odborné škole pro ženská povolání v Mělníku. V roce 1943 začíná soukromě studovat u prof. Jaroslava Řídkého, poté u Pavla Dědečka. Od roku 1945 studuje na Státní konzervatoři v Praze ve třídě prof. Emila Hlobila a hudební vědu, estetiku, filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. (Šeda, 2016)
V letech 1948–1952 studuje kompozici u Jaroslava Řídkého a hudební teorii u Karla Janečka na Akademii múzických umění a 17. 4. 1952 absolvuje orchestrální předehrou Mládí. Stává se členem Svazu československých skladatelů. Během studia na AMU se setkává se svou budoucí manželkou Zuzanou Růžičkovou, která se narodila 14. 1. 1927. Na klavír se začala učit až v 9 letech. Během druhé světové války z rasových důvodů zažívá krušné časy. Byla v Terezíně, Osvětimi, v Hamburku odklízet trosky po bombardování, a nakonec v Bergen-Belsenu.
Po návratu z Plzně se dostává opět ke klavíru. Rychlý studijní pokrok ji umožňuje v roce 1947 nastoupit na AMU v oboru klavír. Je uchvácena i cembalem díky průkopnické práci Ondřeje Kredby a přihlašuje se k jeho studiu jako nepovinného předmětu. Roku 1951 se stává právě na katedře skladby pedagogem obligátního klavíru a jejím prvním žákem se stává Viktor Kalabis. V prosinci roku 1952 mají svatbu. Viktor Kalabis jejich společné manželství označil jako třetí „štěstí“ svého života (spolu s rodiči a hudbou). (Šeda, 2016)
Roku 1953 došlo k přerušení pedagogické činnosti Viktora Kalabise na AMU z politických důvodů, ale téhož roku se stává hudebním redaktorem a režisérem hlavní redakce pro děti a mládež. (Šeda, 2016) V roce 1972 odchází z rozhlasu a věnuje se výhradně skladatelské činnosti.[8] V roce 1991 získává dodatečný doktorát filozofie z oboru hudební věda a stává se předsedou Nadace Bohuslava Martinů, působí zde až do roku 2003. Dne 28. 9. 2006 umírá v Motolské nemocnici ve věku 83 let. (Šeda, 2016)
Viktora Kalabise bychom mohli zařadit do stejné generace jako skladatele Ilju Hurníka, Marka Kopelenta, Aloise Piňose či Arnošta Parsche. Byť je 20. století spojeno s progresivní hudbou s využitím moderních technik, Kalabis je do své hudební řeči zapojoval jen výjimečně. Pro něj byla hudební řeč jako nástroj k vyjádření tlumočeného obsahu cennější spíš než taková, jakou přináší převážně laboratorní modernost skladebných technik. Viktor Kalabis svým úsilím směřoval k neromantické směrové syntéze k vytvoření vlastního stylu. (Šeda, 2016)
Kompozice Dětské písně, op. 15 pro dětský hlas s klavírním doprovodem, byly složeny v letech 1953–1958 a vznikaly jednotlivě. Celá sbírka má délku 12 minut a obsahuje písně Mamince, Sněhulák, Máminy oči, Bouřka, Kopu, kopu brambory a V létě je vrabeček. Písně 1–5 byly otištěny ve sbírce Kytice písní pro děti a pionýry v roce 1958. Klavírní doprovod pomáhá v dětech drobnými sluchovými podněty probouzet smysl pro soudobou hudbu. (Šeda, 2016) V tomto období vznikaly i skladby jako Symfonie č. 1, op. 14, Klasický nonet op. 13, Koncert pro klavír a orchestr op. 12 nebo Suita pro hoboj a klavír „Dudácká“, op. 11.[13]
Workshopem může být nazývána pracovní konference, seminář, dílna, panelová diskuze nebo kurz. V tomto případě se jedná o vzdělávací seminář, jehož součástí je prezentace problematiky se zaměřením na prožitek a aktivitu. [14]
Délka workshopu je plánovaná na 60 minut a je rozdělená do 4 segmentů:
a) úvodní aktivita,
b) představení osobnosti Viktora Kalabise a jeho tvorby,
c) zaměření se na práci s 5 dětskými písněmi.
Ad a)
Uvítání a stručné představení toho, co se bude dít, je samozřejmé. Přesto bych ještě před to uvedla první hudební aktivitu. Vybrala jsem část z Kalabisova Klavírního koncertu no. 1. Žáci dostali za úkol pohybovat se v rytmu hudby. Aby byl pohyb adekvátní, je důležitý aktivní poslech. Další cílem bylo pozvolné přiblížení se tématu.
Ad b)
Stěžejní částí je samozřejmě představení Viktora Kalabise a jeho díla. Jelikož se ale v prvním workshopu jedná o děti od 5 do 7 let, musí být výklad jim uzpůsobený – zjednodušený. Důležité je zdůraznit hlavní části jeho života a samozřejmě jeho tvorbu. Žáci by neměli být zahlceni velkým množstvím textu, stačí, když získají přehled, k čemuž bude sloužit pracovní list.
Ad c)
Již před workshopem se děti připravují na tuto interpretační část. Pro workshop byly vybrány tyto skladby: V létě je vrabeček, Mamince, Maminčiny oči, Kopu, kopu brambory a Sněhulák. Na ZUŠ Orchidea se tyto skladby interpretovaly, v ostatních případech byly vybrány jen dvě nahrávky (písně Bouřka a V létě je vrabeček).
Tipy na aktivity k písním[15]
V létě je vrabeček – Žáci si vyberou libovolné perkuse a pomocí nich vytvoří dle své představy zvuk vrabce. Zvuky si navzájem předvedeme.
Bouřka – Představíme si klasickou letní bouřku. Jak začíná? Co všechno můžeme slyšet za zvuky? A jak končí? To vše ztvárníme v improvizaci.
Mamince – V této skladbě se zaměříme na dynamiku. Postačí nám k tomu právě perkuse a rytmus zpěvu. Postupně může každý žák představovat dirigenta a ukazovat tak „sboru“, jakou dynamikou má hrát.
Maminčiny oči – Jsme zvyklí zpěv doprovázet nástroji. Ovšem po této písni si zkusíme zpěv a capella. Postačí nám k tomu 8 taktů z písně. Žáci se rozdělí na dvě skupiny, první zpívá melodii, druhá hlasem tvoří doprovod, poté se skupiny vymění.
Kopu, kopu brambory – Pod kopáním brambor si můžeme představit pravidelný rytmus práce, proto cvičení bude zaměřený na opakující se rytmus. Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny, které zároveň interpretují rytmické kartičky pomocí dřívek. Každá skupina interpretuje jinou kartičku. Po určitě době se jedna kartička vymění. Dochází tak k opakovanému proměnlivému rytmu.
Hlavním záměrem setkání na ZUŠ Orchidea bylo představení Viktora Kalabise jako skladatelské osobnosti. Jak jsem již zmínila, žáci dostali za úkol naučit se písně (Dětské písně, op. 15) a byli seznámeni s aktivitami, které je čekali. Určitá část motivace tedy již proběhla před workshopem, žáci věděli, že si něco povíme o Viktoru Kalabisovi, zazpíváme si a budeme pracovat s písničkami, které se naučili, přesto toto v úvodu workshopu znovu zaznělo.
Jako jeden z klíčových prvků motivace byly nástroje, jelikož některé z nich pro žáky byly nové. Setkali se tak například i s kokirikem, kalimbou, kastanětami nebo tibetskými mísami. V úvodu i na závěr jsem jim dala prostor, ať si na nástroje zahrají. Poté jsme pokračovali pohybovou aktivitou – poslouchali jsme a pohybem reagovali na píseň Viktora Kalabise Klavírní koncert a žáci zpětně říkali, co si představovali při poslechu (nejčastějšími motivy byli ptáci a déšť).
V hlavní části bylo seznámení se skladatelem (fáze expozice i fixace). Řekli jsme si skladatelův životopis a žáci vyplňovali pracovní list, kde si zaznamenávali důležité skladatelovy milníky. Nechtěla jsem žáky zatěžovat podrobným životopisem (jednalo se o žáky 6–9 let). Tato aktivita trvala déle, než jsem předpokládala, proto jsem svůj plán musela zkrátit a nedostali jsme se k poslechu cembalových skladeb v interpretaci manželky Viktora Kalabise Zuzany Růžičkové.
Poté jsme přešli do části aplikace, a to ke zpěvu. K písni bouřka měly děti připraveny i taneček. Důležité pak bylo propojení aktivit s písněmi. S žáky jsme zvládli improvizaci na téma bouřka, nástroji si znázornili, jak zní vrabeček, a prohloubili jsme si znalosti rytmu a hraní ve skupině.
Na závěr workshopu měl každý žák říct jednu věc, kterou si zapamatoval. Vybrali si fakta nejen z pracovního listu, ale také si vybavili názvy hudebních nástrojů. Žáci hodnotili workshop kladně.
Další workshopy v Bučovicích a Židlochovicích měly stejnou strukturu, mimo motivace před workshopem a zpěvu, jelikož žáci nenacvičovali žádné písně a pracovalo se s nahrávkami, které byly pořízeny na workshopu v ZUŠ Orchidea. Část motivace tedy proběhla až na workshopu a z části aplikace zůstala improvizace a práce s rytmem.
Hlavní formou byl výklad a dialog. Výklad obsahoval faktografická fakta, v dialogu jsem se spíše zaměřila na osobní otázky, abych tak žákům lépe přiblížila Kalabisův životopis (příkladem je třeba otázka, v kolika letech oni začali s výukou hry na nástroj). Byly využity principy názornosti (měli možnost si poslechnout i zazpívat Kalabisovy skladby, i zahrát na nástroje), aktivnost (otázky, které oživili workshop), systematičnost (struktura životopisu) a rovněž došlo k propojení teorie a praxe.
[8] Viktor Kalabis. Kalabis Růžičková Fund [online]. Praha: Kalabis Růžičková Fund, 2022 [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: https://www.kalabisruzickova.cz/bio/viktor-kalabis/
[13] Skladby. Kalabis Růžičková Fund [online]. Praha: Kalabis Růžičková Fund, 2022 [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: https://www.kalabisruzickova.cz/compositions
[14] Proč se v češtině tak ujalo slovo workshop? Český rozhlas [online]. Plzeň: Český rozhlas, 2016, 21. 3. 2016 [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/proc-se-v-cestine-tak-ujalo-slovo-workshop-6718607
[15] Pozn. Nebylo využito všech aktivit. Snahou této části bylo nastínit nápady, které je možné zakomponovat s ohledem na toto téma.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
