V současné době mají učitelé, kteří vyučují informatiku na 1. stupni základní školy, opravdu nelehký úkol. Po letech, kdy nebyly k dispozici prakticky žádné učebnice, se s novými RVP ZV začaly objevovat a učitel má více možností výběru. To je, řeklo by se, fajn, ovšem nese to s sebou riziko, zda učitel dokáže vybrat opravdu dobrou učebnici, která především pokrývá učivo nové informatiky. Zda rozpozná, jestli aktivity v učebnici směřují ke dvěma základním cílům, které RVP ZV definují a kterými jsou porozumění počítači (nikoliv jeho ovládání) a dále rozvíjení žáka, jeho informatického myšlení.
To musí být pro učitele, kteří obor informatika nevystudovali a zvláště pokud v posledních letech vyučovali „starou“ informatiku zaměřenou na uživatelský přístup k počítači, opravdu těžké. V tomto článku bych jim chtěl pomoci zorientovat se a nabídnout nějaká kritéria, podle kterých by mohli vhodné učebnice a další materiály vybírat. Dovolím si nejprve pár vysvětlujících odstavců.
Informatické myšlení je hodně abstraktní pojem a může nás svádět k jeho ohýbání, přizpůsobování si jej. Občas slyším, že někdo vydává logické myšlení za informatické, že jde vlastně o to naučit se informatiku apod. Obsah informatického myšlení je ale čitelný: nacházet a řešit úkoly kolem sebe s cílem jejich řešení sdělit někomu, kdo je vykoná za nás. Nestačí tedy problém vyřešit, je důležité jej také sdělit vykonavateli „v jeho řeči“ tak, aby jí rozuměl a mohl „bezmyšlenkovitě“ sdělené pokyny vykonat. Když tedy napíšu program, který robotovi popíše, jak má na lince třídit odpad nebo jak má odpadky posbírat v parku (a neodnese přitom do sběru třeba lavičky), bude robot tuto práci dělat automaticky za mě. Když nechám počítač, aby za mě vytvořil graf na několik kliknutí, pouze technologie používám a sám své informatické myšlení nerozvíjím; jsem „pouze“ uživatel.
K tomu, aby počítač mohl program vykonat, potřebuje data. Potřebujeme znát, jak počítač s daty pracuje, jak je používá. U daného problému je pak důležité rozpoznat, která data vybrat, která jsou ta podstatná. Při jejich výběru žák abstrahuje, při sestavování programu algoritmizuje a také rozkládá problém na menší snáze řešitelné podproblémy, ověřuje funkčnost svého řešení – a toto všechno jsou mentální činnosti, které jsou složkami informatického myšlení.
Při práci s počítačem na uživatelské úrovni, např. při psaní nebo při tvorbě grafiky, najdeme spoustu užitečných činností, které usnadní práci nebo podpoří kreativitu. Je ovšem otázkou, jestli tyto aktivity naplňují očekávané výstupy z informatiky, zda jde o informatické aktivity. Není to přitom vždy tak jednoznačné, což ukážu na následující úloze.
Zadání úlohy zní: V grafickém editoru je nástroj Vyplnit, který zvolenou barvu „vyleje“ na celou ohraničenou plochu, vybarvenou jednou barvou. Petr upravuje obrázek vlajky České republiky. Vylil na ni nejprve červenou a potom zelenou barvu, ale nevíme, na která místa. Jak potom vlajka vypadala? Vyber ze čtyř možností správnou:
Tato úloha ze soutěže Bobřík informatiky (1) sice vyžaduje nějaké znalosti z grafiky (jak pracuje nástroj Vyplnit), ale její podstata je algoritmická – hledáme cílový stav, „jak to skončí“ po vykonání daného postupu.
Stejně jako můžeme mezi textovými nebo grafickými nalézt úlohy rozvíjející informatické myšlení, najdeme i mezi tematicky ryze informatickými úlohami ty, které jej nerozvíjejí. Typicky jsou to výkladové nebo vysvětlující texty a obrázky, u nichž žák jen pasivně přejímá hotové znalosti.
Extrémním příkladem takové úlohy je:
Doplňte chybějící slova:
Všechny operace v počítači vykonává __________ počítače v jeho __________.
Tyto dva díly po vypnutí počítače __________ neobsahují.
K trvalému uložení dat slouží __________.
Tato úloha vyžaduje pouze předvedení zapamatovaného; žák nemusí látce do hloubky rozumět, stačí, aby si ji pamatoval. Zde nedochází k žádné z mentálních činností, které by rozvíjely informatické myšlení.
Nový RVP ZV hovoří také o charakteristice vzdělávací oblasti informatika a tam stojí, že si žáci vytvářejí představy prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit. Žák tedy má být aktivní, aktivně vytvářet své poznání. Ještě pregnantněji to popisuje modelový ŠVP ZV z portálu imysleni.cz (2), podle něhož má žák např. objevovat, diskutovat, tvořit, řešit problémy, spolupracovat a není kladen naprosto žádný důraz na pamětné učení a reprodukci.
V tomto textu používám termín nová informatika ve významu: témata ve výuce, která se nově objevila v RVP ZV a nejsou přítomna v předchozích učebnicích ani státních vzdělávacích dokumentech. Učitel si tedy u těchto témat nemůže automaticky přenést své zkušenosti s výukou z minulosti. Např. téma digitálních technologií neberu čistě jako téma nové informatiky, protože se objevovalo v kurikulu již dříve, i když mělo jiný název a zaměření a řada očekávaných výstupů je v této oblasti zcela nových.
V předchozích odstavcích jsem poukázal na to, že nestačí, aby se kapitoly učebnice nazývaly tak, jak jsou pojmenovány oblasti informatiky v RVP ZV, nebo že vydavatel deklaruje, že učebnice naplňuje (všechny) očekávané výstupy RVP ZV. Musíme se jednak podívat na jednotlivé úlohy, na jejich zadání, a také na metodu, jakou učí, tedy jaké činnosti žáci vykonávají. Velice nám pomůže, pokud v takové učebnici nebo v její metodické příručce najdeme konkrétní provázání kapitol nebo úloh s očekávanými výstupy – to pak dokážeme snadněji posoudit.
Dostalo se mi v poslední době do rukou několik učebnic informatiky (nebo přesněji sad vzdělávacích materiálů, protože často zahrnují žákovské sešity, software nebo online aktivity) pro 1. stupeň ZŠ. Dovolím si na ně optikou, kterou jsem naznačil v předchozím textu, v následujících kapitolách pohlédnout. Jedná se o učebnice (nebo jejich sady):
Toto číslování učebnic dodržuji v dalších pasážích, kdy se k jednotlivým učebnicím vyjadřuji.
Pokusím se tyto učebnice porovnat z těchto hledisek:
Začnu ale jiným srovnáním. Musím konstatovat, že učebnice jsou krásné, barevné, zvou člověka k tomu, aby si je otevřel. Nejslabší z tohoto pohledu je švýcarská učebnice, která tolik barvami a krásnými obrázky neoplývá. Zdá se, že švýcarské děti nemají na učebnice tak vysoké nároky. Tato kniha má jiné kvality, jak si níže ukážeme.
Toto hledisko zkoumá, do jaké míry a v jakém rozsahu se učebnice a její úlohy vztahují k tématům nové informatiky. Neřeší, jestli daná učebnice plně pokryje všechny očekávané výstupy minimálně proto, že ani jedna z učebnic neotevírá téma informačních systémů z pohledu jejich porozumění.
Toto hledisko kromě obsahu zkoumá metody výuky, tedy nakolik učebnice podporuje aktivní přístup žáka, zda převládá výklad, vysvětlování a definice pojmů, nebo zda žák objevuje, hledá řešení problémů, experimentuje.
Toto hledisko posuzuje, nakolik učebnice poskytuje informace učiteli, jak učit, tedy jakými metodami učit. Zda nabízí metodické texty nebo příručku, zda nechá nahlédnout učiteli do vzdělávacích cílů.
Učitelé se jistě budou chtít spolehnout na to, že zakoupené učebnice naplní očekávané výstupy stanovené RVP ZV. Toto hledisko tedy posuzuje, zda a jak konkrétně učebnice popisují naplnění těchto cílů.
Dovolil jsem si vyhodnotit několik českých učebnic aktuálně nabízených na trhu. Je patrné, že některé z nich mohou být velmi vhodnou alternativou k učebnicím z portálu imysleni.cz, vytvářeným pro podporu (tehdy chystané) nové informatiky v projektu PRIM. Některé z porovnávaných učebnic kombinují starý a nový pohled na informatiku, nejsou tedy plně na nová témata a nové přístupy zaměřeny. Především však v článku uvádím hlediska, která lze použít i při výběru dalších učebnic informatiky, které se v budoucnosti na trhu objeví, nebo je aplikovat na učebnice pro 2. stupeň ZŠ. Mohou být i zdrojem informací pro nakladatele, na jaké ukazatele také při psaní nových učebnic zaměřit pozornost.
V závěrečné kapitole článku se ještě stručně zmíním o další komoditě, která je také „v nákupním trendu“ škol. Robotika jako téma, které aplikuje programátorské dovednosti a dotýká se tématu informačních systémů, je navenek nejviditelnější částí změn v informatice, může školu zviditelnit. Navíc je na trhu velké množství robotických stavebnic a programovatelných hraček, které dealeři školám nabízí a kteří často předvádějí jejich líbivou stránku spíše než pedagogickou.
Zde platí, že byste měli koupit pomůcku, kterou máte sami vyzkoušenou. Je vhodné koupit si jeden kus a podívat se prakticky, jak s ním lze pracovat. Můžete zjistit, že pomůcka je
Především je zde klíčová existence kvalitních učebnic k danému robotovi, které vedou žáka k očekávaným výstupům, nejen k sestavování podle návodů. Pokud si nejste jisti, lépe je v tuto chvíli roboty nekupovat. Raději se koncentrujte na výuku jiných nových témat, která najdete třeba v těchto učebnicích a která také potřebujete dobře zvládnout. Kupte nyní raději přenosné počítačové učebny (pro dvojici žáků notebook s dotykovou obrazovkou nebo tablet), které v informatice vždy uplatníte – a mimo ni i v ostatních předmětech, které také potřebují počítače pro rozvíjení digitální gramotnosti.
Je náročné odolat tlaku „musíme to utratit“ a „škola bude dobře vypadat, když bude ukazovat, že má roboty“. Na druhou stranu pak nebudou nevhodně zakoupené robotické pomůcky ležet po kabinetech, vy budete učit s pomůckami, kterým věříte, a celkově to bude pro školu levnější. Příští rok jistě není poslední, kdy školy dostanou peníze na vybavení.
(H-mat)
BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 3. Programování pro 1. stupeň základní školy. Pracovní sešit. H-edu, s.r.o., 2020, 48 s. www-h-edu.cz/ucebnice
BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 3. Programování pro 1. stupeň základní školy. Metodická příručka. H-edu, s.r.o., 2020, 124 s. www-h-edu.cz/ucebnice
BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 4. Programování pro 1. stupeň základní školy. Pracovní sešit. H-edu, s.r.o., 2020, 40 s. www-h-edu.cz/ucebnice
BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 4. Programování pro 1. stupeň základní školy. Metodická příručka. H-edu, s.r.o., 2020, 80 s. www-h-edu.cz/ucebnice
(Fraus)
AGH, P. Informatika 1 pro 1. stupeň ZŠ. Pirát Rudovous. Hybridní pracovní učebnice pro 4. ročník základní školy. Fraus, 2022, 56 s. www.informatika.fraus.cz
AGH, P. Informatika 2 pro 1. stupeň ZŠ. Uffi a Uffi. Hybridní pracovní učebnice pro 5. ročník základní školy. Fraus, 2022, 64 s. www.informatika.fraus.cz
AGH, P., AGHOVÁ, S. Hledá se Puffy. Hybridní pracovní sešit pro 5. ročník základní školy. Fraus, 2022, 52 s. www.informatika.fraus.cz
(Nová škola – Duha)
MORBACHEROVÁ, J. Informatika 4. Učebnice pro 4. ročník základní školy. Nová škola – Duha, rok vydání neuveden, 68 s. www.novaskoladuha.cz
(Taktik)
BALLA, D., JAGER, K. Informatika 4 v pohodě. Pracovní učebnice pro 4. ročník ZŠ. Taktik, 2022, 64 s. www.etaktik.cz
(Klett und Balmer)
HROMKOVIČ, J., LACHER, R. Einfach informatik 5/6, Lösungen finden. Primarstufe. Schulbuch. Klett und Balmer Verlag, 2019, 64 s. www.klett.ch
HROMKOVIČ, J., LACHER, R. Einfach informatik 5/6, Lösungen finden. Primarstufe. Begleitband. Klett und Balmer Verlag, 2019, 94 s. www.klett.ch
HROMKOVIČ, J. Einfach informatik 5/6, Programmieren. Primarstufe. Schulbuch. Klett und Balmer Verlag, 2018, 64 s. www.klett.ch
HROMKOVIČ, J. Einfach informatik 5/6, Programmieren. Primarstufe. Begleitband. Klett und Balmer Verlag, 2018, 94 s. www.klett.ch
(PRIM – iMyšlení)
VANÍČEK, J. a kol. Informatika PRIM. Sada online učebnic pro 1. stupeň ZŠ. Jihočeská univerzita, 2020. https://imysleni.cz/ucebnice
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.