SEZNAMTE SE: Na řadě jsou výchovy

SEZNAMTE SE²: Na řadě jsou výchovy

Na řadě jsou výchovy

Propojení seznamovacích a teambuildingových aktivit se vzdělávacími obory, které mají v názvu „výchovy“, není tolik neobvyklé a netradiční. Vzhledem k obsahu očekávaných výstupů vzdělávacích oborů Výchova ke zdraví, Tělesná výchova a Výchova k občanství není tak didakticky a kreativně složité propojit učivo těchto oborů a vhodné seznamovací aktivity/hry, i přesto pár osvědčených tipů jistě neuškodí. Autoři předkládají náměty pro každý vzdělávací obor v takové podobě, aby se aktivita neodkláněla od probíraného učiva předmětu, ale zároveň učiteli pomohla žáky více poznat, navodit atmosféru ve třídě a zpříjemnit nejen začátek školního roku.

Batůžek plný zdravého životního stylu

Aktivita pomáhá nejen nově vzniklým kolektivům k hlubšímu poznání. Jedná se o námět propojení se vzdělávacím oborem Výchova ke zdraví. Žáci se o sobě však dozvědí nejenom informace týkající se oblasti např. zdravého životního stylu. Aktivní charakter hry vede k oslovení většího množství spolužáků a kontaktu s nimi.

Učitel připraví šablonu batůžku (viz ukázka níže) nebo postačí prázdný papír (velikost A5). Každý žák dostane jeden batůžek, ten si nadepíše svým jménem. Poté si do batůžku „zabalí“ (napíše) tři informace o sobě, z nichž dvě budou pravdivé a jedna musí být lživá. Při vymýšlení se žáci zaměří na učivo týkající se předmětu, například zdravý způsob života a péče o zdraví. Následně si žáci pomohou přilepit batůžek na záda a do ruky si připraví tužku.

Ve chvíli, kdy jsou všechny batůžky na zádech, je aktivita zahájena. Žáci chodí mezi sebou, čtou informace a vždy se pokouší tipovat, která informace o spolužákovi je podle nich nepravdivá – u té udělají čárku. Aktivní činnost žáků probíhá tak dlouho, než se mezi sebou většina žáků potká. Po skončení se žáci vrátí na své místo a podívají se na svůj batůžek, jak dopadlo tipování spolužáků. Společně probíhá vyhodnocení, každý z žáků dostává prostor říct něco málo k obsahu svého batůžku a upřesnit vymyšlenou informaci a tipy spolužáků. V této části je prostor i pro rozbor daných informací odbornějším pohledem učiva – učitel z odborné stránky výroky žáků doplňuje, konfrontuje se zásadami zdravého životního stylu nebo k tomu vede přímo žáky.

Aktivita je vhodná i pro stálé kolektivy, protože vždy se najde něco, co o sobě nevědí ani nejlepší kamarádi ze třídy. Je dobré, když se zapojí i učitel a připraví si svůj batůžek. Nejen kvůli prolomení ledů při hraní aktivity, ale přímo v akci se má možnost dozvědět informace o žácích.

Ukázka batůžku

Autor díla: vlastní zpracování

Erb jako můj grafický podpis

Erby jsou známé z dějin, kronik nebo hradů a zámků. Grafická prezentace dílčích vlastností a kontextu, které erb reprezentuje u rodů i osob, je dalším námětem na podporu seznámení (nejen) na začátku školního roku. Aktivitu Erb jako můj grafický podpis směřujeme do Výtvarné výchovy, ale pracovat s ní lze i napříč jinými předměty (Výchova k občanství, průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, …) či v třídnických hodinách.

Využití erbu může mít různé podoby [1], ze zkušenosti z adaptačních kurzů a klasické výuky na různých stupních škol doporučujeme zadání, které lze dále rozvinout, například erb na téma „Já jako osmák“. Úkolem žáků je vytvořit osobní erb zachycující, co je, žáky osmé třídy, reprezentuje, respektive co by chtěli, aby je reprezentovalo. Co mě jako osmáka vystihuje? Jaký bych chtěl být? Co chci o sobě okolí říci? Jak se k roli osmáka stavím? Co pro mě znamená? …

Žáci by měli mít na tvorbu erbu dostatečný čas, aby si mohli obsah a grafickou techniku zpracování promyslet. Pro seznámení s žáky, jejich sebereflexi a vnímání zobrazované role je klíčový obsah erbu. Je na učiteli, aby zvážil vhodnou formu prezentace erbů, zjišťování motivace žáků k jednotlivým vyobrazeným prvkům apod. Z erbů lze vytvořit nástěnku nebo je zařadit do třídní kroniky aj. Realizace v předmětu výtvarná výchova nabízí dále prostor pro detailnější rozhovory o uplatňování subjektivity v erbu, použitých grafických technikách či interpretacích a komunikačních účincích erbu. Otevírá se prostor i pro zapojení digitálních technologií apod. Učitel může tvorbu žáků zarámovat obecnějším představením erbů a heraldiky, jednotlivých částí erbu, symboliky barev apod. Tuto část lze zařadit i jako evokační.

Ukázka šablony erbu

Autor díla: vlastní zpracování

Panáček sebepoznání aneb Co mohu kolektivu nabídnout?

V rámci cvičení psychohygieny a při reflektivních seminářích se často objevuje aktivita pracující s prvky psychosomatiky. V naší úpravě a námětu pro Výchovu k občanství se jedná o panáčka, kterého každý žák nejprve namaluje, pak dle zadání popíše. Cílem aktivity je zamyslet se nad výchozí situací (otázkou) z různých úhlů pohledu. Konkrétním námětem využitelným ve Výchově k občanství může být panáček na téma „Já jako člen třídního kolektivu“.

Žáci si nakreslí na papír panáčka a k jeho jednotlivým částem těla přidávají komentář, viz ukázka níže.

Ukázka panáčka

Autor díla: vlastní zpracování

Učitel může přidat libovolné části těla, pokud k nim vymyslí smysluplnou a přínosnou konotaci. Důležité je připomínat žákům při tvorbě návaznost na dílčí části těla a spojitost se stěžejní otázkou. U tématu „Já jako člen třídního kolektivu“ by pak přemýšlení mělo probíhat například ve stylu: „Co se mi při příchodu do našeho nového kolektivu honí hlavou? Na čem si ve vztahu ke spolužákům stojím? V čem se na mě mohou spolehnout? Co chci spolužákům o naší třídě říct?“

S ohledem na situaci ve třídě a záměr učitele probíhá následné představení panáčků a diskuse nad nimi. Pokud ke společnému sdílení ve třídě na základě uvážení učitele nedojde, rozhodně to neznamená, že se aktivita nepovedla. Naopak to může být dobrý začátek pro řešení problémů a vztahů ve třídě. Cenný je panáček pro kolektiv i jako soubor individuálních zamyšlení jednotlivých žáků.

Poznej se v pohybu

Začlenit seznamovací aktivity do Tělesné výchovy je díky charakteru oboru snadné. Přeci jen jako učitelé v tělocvičně to máme nejen díky dynamičtější formě vyučování v lecčem jednodušší. Do běžných pohybových her se dají zakomponovat prvky seznamovacího a poznávacího charakteru (zapamatování jmen, informace o žácích apod.).

„Já jsem Adam a budu tě chytat!“

Pohybová hra, při níž si žáci musí zapamatovat, koho chytají a jeho jméno. Před zahájením hry žáci vytvoří řadu. S každým sousedem (po levé i pravé ruce) si na začátek vymění zdvořilostní frázi – pozdraví se, podají si ruce a představí se křestním jménem. Poté se podívají na souseda po pravé ruce (poslední v řadě se koukne na začátek řady), dotyčného budou chytat (musí se ho dotknout). Následně je hra zahájena. Žáci se pohybují ve vyznačeném území a snaží se dotyčného spolužáka chytit. Pokud ho chytí, spolužák vypadává ze hry. Předtím ale ještě svému chytači sdělí jméno žáka, kterého měl chytat on, toho následně přebírá jako svůj cíl chytač. Hra se hraje do vyřazení většiny žáků ze hry nebo do situace, která může vést k zastavení hry – např. když žáci zapomenou, koho chytají, nebo pozdě předají dotyčnému chytači jméno dalšího žáka. Učitel může vyhlásit více vítězů, a poté začne nové kolo.

Při hře se kromě pohybové orientace v prostoru, pohybu samotného žáci také učí jména svých spolužáků.

PPP – Pohybové poznávací pexeso

Pohybové pexeso vychází z pravidel klasického pexesa. Nejsou zde však používány herní kartičky, „kartičkami“ se stávají sami žáci, kteří jsou rozděleni do dvojic. Jedna dvojice je vybrána jako hádající dvojice a opouští prostor, kde se bude pexeso hrát. Žáci se ve dvojicích představí (opět se může jednat o zdvořilostní akt) a následně domluví na společném pohybu (cvik, sportovní úkon), který budou předvádět. Poté se žáci rozmístí (promíchají ve vymezeném prostoru), jako když klasické pexeso rozložíme na stůl. Hádající dvojice vždy ukáže na jednoho žáka a osloví ho jménem (pokud si jméno nepamatují, zeptá se). Oslovený žák předvede smluvený pohyb, poté dvojice vybere dalšího žáka, o kterém si myslí, že tvoří s dotyčným dvojici. Vybraný žák ukáže svůj pohyb. Pokud jsou žáci uhodnuti, tj. ukázali stejný pohyb, opouští prostor a dvojice hádá dále.

Při větším počtu žáků je možno, aby hádající dvojice byly dvě a soutěžily mezi sebou. Pokud by si žáci jména mezi sebou nepamatovali, může se vždy oslovený žák nejdříve představit, a až poté předvést smluvený pohyb.

[1] Metodická inspirace například: BURDOVÁ, Eva. Můj erb. Metodický portál: Materiály do výuky [online]. 12. 10. 2011, [cit. 2022-08-15]. Dostupný z WWW: <https://dum.rvp.cz/materialy/muj-erb-3.html>. ISSN 1802-4785.