Odborný článek

O vodě

14. 2. 2023 Předškolní vzdělávání
Autor
Kateřina Filkova

Anotace

Voda jako element, který je pro náš život nepostradatelný, nás učí si ji užívat, ale také chránit a přemýšlet o jejím koloběhu. To vše najdete v tomto Povídání o vodě, které se zaměřuje na rozvoj komunikačních a environmentálních kompetencí. Úvodní pohádka děti motivuje k uvědomění si, kde a jakou vodu ve svém okolí potkávají, jak by se s ní mělo zacházet, ale také jaké bytosti u ní mohou v říši fantazie potkat. Pokud mateřská škola nedisponuje nějakým vodním biotopem, lze improvizovat a na zahrádce si něco zajímavého s dětmi vytvořit – například v dětské vaničce. Hry a experimenty s vodou děti nikdy neomrzí. Závěr je věnovaný i hudebním činnostem ve formě hry na tělo, rytmizace a společné zážitkové hry.

Motivační příběh: Pohádka o vodě

Pomůcky: Obrázky víly a vodníka

Milé děti, máte na své zahrádce nebo někde v okolí malou studánku, potok nebo jezírko?

Jak je velké? Co u něj děláte? (...) Povím vám teď, jaké vodní bytosti můžete potkat někde u vody.

U nás ve vesnici protéká a klikatí se potok jménem Kosák. (děti se mohou vlnit jako potok)

Bohužel jakmile tento potok doteče až do města, lidé mu tady postavili jen rovné a betonové koryto, voda jím rychle protéká a kořeny stromů se přes beton nemohou dostat k vodě. (děti leží jako prkna). Myslíte, že je potok takto šťastný?

Naštěstí na potok dohlíží šikovná vodní víla Kosinka. Když je potřeba, přijde z lesní studánky, rozhodí své dlouhé zelené vlasy do vody, na ně se nachytá všechna špína a nečistoty, a pak čeká, až přijde vydatný déšť a vlásky a nečistoty jí umyje. Také si myjete vlasy? Jak? Čím? Je důležité, jaké přípravky na vlásky a kůži dáváme, protože všechna špinavá voda poté odtéká zpět do lesů.

Víla Kosinka má ještě jednoho kamaráda… vodníka Karlíka. Bydlí na dně rybníka, zahrabaný v bahně a odtud kontroluje, co se děje nahoře. Jsou tam s ním i larvy hmyzu, vodní brouci, skokani, ropuchy, čolci a občas i užovka. Každý den sem za ním přilétá i hodně včel. Víte proč? Ano, aby se po náročném sbírání pylu také napily. Pod vodou je také spousta vodních šneků.

A tak si s vílou často povídají o tom, co se děje v potoku ve vesnici a ve městě, jak lidé vodu znečišťují a jaká je práce vše uklidit. Někdy pak uvaří vodník Karlík čaj s mátou a tancují s vílou Kosinkou při měsíčku. (Děti mohou sehrát malé divadélko jako víly, které jdou na návštěvu za vodníkem. Povídají si, jak se mají, co našly nového pod vodou apod.)

Rozhovor v komunitním kruhu: POVÍDÁNÍ O VODĚ

Společně si prohlížíme knihy o vodních biotopech, seznámíme se s nejznámějšími druhy bezobratlých, plazů, ptáků i savců vázaných na vodní prostředí. Opět si povídáme o tom, jak můžeme vodě pomoci:

  • Šetřit vodou
  • Nepoužívat chemikálie
  • Využívat dešťovou vody

Literatura pro děti o vodě: viz příloha

Diskutujeme o důležitosti vody pro člověka – k čemu všemu člověk vodu potřebuje? (pití, koupání, vaření, mytí, úklid, …), seznamujeme se s významem vody pro lidské tělo (člověk bez vody žít nemůže, lidské tělo obsahuje velké množství vody). Prohlížíme si různé encyklopedie, časopisy, plakáty, …

Kolik vody je ve mně?

Děti mohou ukázat na svém těle, jak moc jsou plné vody (správně by měly ukázat někam do výšky prsou).

Pohybová hra: NA VAJÍČKA, PULCE, ŽÁBY A ČÁPA    

Na začátku se děti rozdělí do tří skupin a jedno z dětí bude čáp. První skupina jsou žabí vajíčka, a protože nemají nožičky, mohou se pohybovat pouze válením sudů. Druhá skupina jsou pulci, kteří také nemají nohy, ale jen ocásek, a tak se mohou pohybovat jen plazením. Poslední skupina jsou žáby, které skáčou žabáky skoky.

Pokud se vajíčko dokutálí k pulci, stane se z něj pulec. Pulec se promění v žábu, když se s ní setká, a žába se promění zase ve vajíčko, pokud potká vajíčko (dospělci opět kladou vajíčka). Tak jako v rybníce bude plná třída různých stádií žab najednou.

Čáp chodí okolo (neběhá) a loví pouze skákající žáby, které se nestihly změnit ve vajíčko.

Podaří se čápovi ulovit všechny žáby?

Tip: S mladšími dětmi můžeme prožít jednotlivá stádia vývoje žab. Nejprve se všichni po zemi koulíme jako vajíčka, pak nám roste ocásek a plazíme se, poté narostou přední a zadní nohy a skáčeme žabáky.

Taneční improvizace: STUDÁNKOVÝ TANEČEK

Vždyť každá studánka v lese,

na hladině nebe nese.

Kdyby jí nebylo,

nebe by se rozbilo.

                                     z Otvírání studánek M. Bureše

Zavřete na chvilku oči a zkuste si představit, co se vám vybaví, když se řekne „Lesní studánka“. Znáte nějakou písničku nebo básničku o vodě? Může se vám vybavit něco čistého, nezkaženého, kouzelného, osvěžujícího a tajemného. Kolem studánky často chodí tancovat vodní víly, panny a žínky.

Inspirace (ukázky s něžnou i rytmickou hudbou pro vodní víly či skřítky a vodní duchy):

Ajeet – https://www.youtube.com/watch?v=obO6qX4lcnY

Omnia – https://www.youtube.com/watch?v=J56VVtlZCGE

Voda ze studánky měla často čarovnou moc. Divotvornou moc pramenů a pramínků dodnes dokládají pohádky o živé vodě. A my si teď živou vodu vytvoříme i tady.

Tip: Pokud má mateřská škola v okolí nějaký vodní tok, studánku, rybníček, můžeme si udělat procházku a vodu nabrat.

Hra na rozvoj jazykové a komunikační dovednosti: ŽIVÁ VODA

Vodu nabranou ze studánky nebo jiného vodního zdroje si přineseme do mateřské školy a děti si vyzkouší, jak je opravdu čarovná. V pohádkách se říká, že živá voda umí dát život.

Každý si vybere ve svém okolí, třídě něco neživého, vodou to trochu pokropí a poté rozvíjíme rozhovory a monology jednotlivých předmětů. (Starší děti mohou sehrát i pohádku.)

Např.:

Oživlé autíčko si chce zajezdit na pěkné silnici.

Panence prý tahá vlásky, když ji někdo češe.

Bubínek je rád, když k němu děti zpívají.

Kamínek je smutný, když po něm někdo šlape…

Environmentální vzdělávání: OTEVÍRÁNÍ STUDÁNEK

Voda je velmi vzácná a měli bychom si jí vážit. Lidé se vždy o pramen a studánku velmi starali. Jak? Hlídali, aby pramen nevyschl, aby nebyl zanesený listím, větvemi či blátem. Protože to byl jediný zdroj pitné vody. Odkud bereme vodu my? Šetříme s ní?

Děti mohou studánky na jaře vyčistit a otevírat, aby měli všichni co pít.

Vypátráme v našem okolí studánku/pramen, o který bychom se mohli starat a navštěvovat.

(K tomuto účelu existuje mapa, kde se vyznačují studánky, nebo se můžeme zeptat pana lesníka.)

  • Zjistíme jméno studánky nebo jí dáme vlastní.
  • Zjistíme, zda se k ní nevztahuje nějaká legenda, pověst.
  • Nakreslíme plánek cesty, připravíme mapu.
  • Popíšeme, jak studánka vypadá, vyfotíme a připravíme malou knihu.
  • Pozorujeme a zapisujeme, co kolem studánky roste za stromy, kvete za květy, žije za zvířata.
  • Provedeme základní zkoušku vody – nabereme do čisté sklenice a sledujeme, zda je voda čistá, zda v ní něco plave, jakou má barvu.

Společně s dětmi vymyslíme, zda tato studánka potřebuje naši pomoc, jak bychom o ni mohli pečovat, jak informovat kamarády a okolí.

Tip: Pokud budeme s dětmi častěji navštěvovat vodní toky, nezapomeneme se vybavit také potřebami jako klíč na určování vodních živočichů, síťka nebo cedník na lovení živočichů, lupa, pinzeta, lahvičky na odběr vzorků.

Hra na tělo, hudební činnosti, výchova: DEŠTÍČEK

Lze využít jako odpočinkovou aktivitu, rozcvičku, na „přivolání“ nebo „zahánění“ deště na výletech.

Postavíme se do kruhu a budeme potřebovat pouze ruce a nohy. Důležité je nemluvit. Budeme znít jako deštík – od prvních kapek přes krápání, pořádný liják a bouři. Jeden předcvičuje a ostatní se přidávají. Lze se staršími použít i rozdělení do skupin (jedna skupina stále jen luská, další tleská) a vedoucí je pohledem spouští. U dětí rozvíjíme schopnost rozeznat a vyjádřit kadenci, hlasitost a rytmus zvuků.

Zvuky jdoucí po sobě:

  • luskání prsty nebo jeden prst do dlaně druhé ruky
  • tleskání dlaní o sebe – déšť začíná
  • tleskání o stehna – silný déšť
  • dupaní a tleskání o stehna – liják, můžeme o plech znázornit i hromy
  • tleskání o stehna
  • tleskání dlaní o sebe
  • tření dlaní o sebe – jen mrholí
  • luskání prsty – pár kapek
  • ticho – po dešti
  • ptáčci – zpívají po dešti

Doporučená literatura k tématu voda

Mornštajnová, A. (2022): Kapka Ája

Davies, K. (2014): Co se děje pod vodou

Drda, J.: Hastrmani

Chajda, R.: Báječné letní experimenty s vodou

Kincl, Smetana: Rákosníček a rybník

Gančarčíková, K.: Příběh vody

Oldland, N.: Hurá na řeku

Preussler, O.: Vodníček

Šťastný, K.: Přírodou kolem vody

Sobková, H.: Pohádka o protržené přehradě

Kovaříková Z.: Za zvířátky k vodě

Kanbayová, E.: Rybníky, řeky a jezera

Vítová, J.: Život u rybníka

Bartíková, P.: Co se děje u vody

+ encyklopedie a další naučná literatura

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
14. 2. 2023
V příspěvku se můžeme inspirovat nabízenými činnostmi, prostřednictvím kterých se děti mohou seznámit s důležitostí vody, její ochranou. Můžeme dětem nabídnout aktivity, ve kterých např. pozorují a bádají v přírodě, ztvární své představy při "oživování" předmětů, prožijí různé formy deště.

Hodnocení od uživatelů

Eva Kurincová
26. 2. 2023, 05:19
5 z 5
Podnetne vypracovaná aktivita. Ďakujem
5 z 5

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)