"> " Odborný článek: Příběhy a hudba nás spojují…
Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Příběhy a hudba nás spojují…
Odborný článek

Příběhy a hudba nás spojují…

13. 4. 2022 Základní vzdělávání
Autor
Alexandros Charalambidis

Anotace

Příspěvek je rozdělen na dvě části. První část je zaměřena na krátký vstup (úvod) do problematiky poznání ukrajinské hudby, přičemž je podtrhnut význam hudební výchovy jako možného nástroje vzájemného sbližování se. Jsou zde uvedeny vybrané odkazy na internetové zdroje, z nichž lze čerpat informace o ukrajinské hudbě. Druhou část tvoří námět na hudebně výchovnou činnost, jehož prostřednictvím si čeští žáci mohou uvědomit historické a svým způsobem kulturní vazby s Ukrajinou (konkrétně se Zakarpatskou Ukrajinou).

Úvodem

V poslední době jsme svědky nejen válečného běsnění na Ukrajině, ale také se dostáváme v rámci každodenní reality do kontaktu s příslušníky národa, který musí tomuto běsnění čelit a jehož příslušníci u nás hledají ochranu a mnohdy i nový domov. Ve školách se naši žáci běžně potkávají s příslušníky různých etnik, nicméně v těchto dnech více a více potkáváme a budeme potkávat děti právě ze zemí Ukrajiny.

Toto potkávání přináší jisté úkoly a výzvy především pro nás, pedagogy, a hudební výchova je jedním z předmětů, kde jazyková bariéra může padnout právě díky hudbě, která je jazykem univerzálním. Nicméně na tuto novou skutečnost, kdy do třídy přibude mnohde více cizinců z Ukrajiny neznajíce náš jazyk, nejsme připraveni. Přesto máme možnost prostřednictvím hudby tyto jazykové bariéry jistým způsobem překonávat, neboť hudba je jazykem univerzálním, a je tedy dobré se na počátku sbližování se s ukrajinskou hudbou alespoň trochu seznámit.

Informace a představy o ukrajinské hudbě i jejím významu lze čerpat například z těchto odkazů:

Námět hudební činnosti – Balada pro banditu

Vhodným vstupem před zahájením vlastní hudební činnosti se nabízí cestopisný pohled do míst, která byla dříve součástí Československa, s připomenutím naší společné historie s Podkarpatskou Rusí, dnes Zakarpatskou Ukrajinou (např. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3228296-pred-75-lety-se-ceskoslovensko-rozloucilo-s-podkarpatskem-oblast-se-vratila-ukrajine-k nebo cestopisný dokument ČT – https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/201323232400019/ či https://edu.ceskatelevize.cz/video/12758-zapadni-  ukrajina?vsrc=vyhledavani&vsrcid=Nikola+%C5%A0uhaj). Žáci tak dostávají příležitost uvědomit si historické souvislosti (mezipředmětová vazba s dějepisem) a společné vazby s Ukrajinou.

Příběh Nikoly Šuhaje je popsán v románové baladě Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník a odehrává se v okolí Koločavy, což je vesnice ležící na západě Ukrajiny. Koločava byla rodná ves Nikoly a postava hlavního hrdiny je inspirovaná skutečnou postavou Nikoly Šuhaje, který se stal národním hrdinou (je vhodné žákům připomenout celý příběh – https://www.postavy.cz/kniha/nikola-suhaj-loupeznik/). Dobově by se dal příběh zařadit na konec první světové války, do období rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československé republiky.

Kniha Nikola Šuhaj loupežník (opět se nabízí mezipředmětová vazba – tentokráte na český jazyk) se v 70. letech stala inspirací pro divadelní ztvárnění v podobě muzikálu Balada pro banditu (viz též https://www.provazek.cz/cs/balada-pro-banditu) a následně pro filmové zpracování tohoto muzikálu Vladimírem Sísem v roce 1978.

V roce 1977 byla též vytvořena televizní filmová adaptace na motivy Olbrachtovy knihy (celý film – https://www.youtube.com/watch?v=t05lTmddtgQ).

Autorem divadelního muzikálu o rebelském zbojníkovi byl tehdy zakázaný dramatik a spisovatel Milan Uhde, který se musel skrýt pod pseudonym divadelního režiséra Zdeňka Pospíšila. Spolu s hudebním skladatelem Milošem Štědroněm vytvořil Uhde pro potřeby muzikálové podívané písničky inspirované lidovými vzory, které velmi rychle zlidověly. [1]

Jednou z nejznámějších písní z muzikálu je píseň Zabili, zabili (píseň lze též nalézt v učebnici hudební výchovy pro 7. ročník) [2]. Vzhledem k možnosti její realizace ve třídě je vhodné žáky rozdělit dle zpěvnosti na skupinu žáků (popřípadě lze vybrat i sólistku – postavu Eržiky), kteří budou zpívat jednotlivé sloky, a sbor, který bude zpívat refrén a zahraje doprovod na rytmické nástroje.

ZABILI, ZABILI [3]

Hudba Miloš Štědroň

Text lidový, úprava Milan Uhde

Autor díla: Alexandros Charalambidis


Na úvod se s písní seznámíme (https://www.youtube.com/watch?v=tipngkNZMq8). Píseň [4] je interpretována Ivou Bittovou – představitelkou Eržiky, milé Nikoly Šuhaje, a sborem trampů za doprovodu skupiny Zelenáči (Greenhorns). Píseň má dvě části – sloku a refrén. Sloka je v pomalém tempu, má baladický ráz, refrén je zpíván sborově unisono. Píseň nacvičíme pravděpodobně imitací, rytmické nástroje využijeme v refrénu. Jako doprovodné nástroje použijeme nástroje Orffova instrumentáře.

1.

Zabili, zabili 

chlapa z Koločavy.

Řekněte, hrobaři,

kde je pochovaný.

Ref.:

Bylo tu, není tu,

havrani na plotu,

bylo víno v sudě,

teď tam voda bude.

Není, není tu.

2.

Špatně ho zabili,

špatně pochovali.

Vlci ho pojedli,

ptáci rozklovali.

Ref.:

Bylo tu, není tu...

3.

Vítr ho roznesl

po dalekém kraji.

Havrani pro něho

po poli krákají.

Ref.:

Bylo tu, není tu...

4.

Kráká starý havran,

krákat nepřestane,

dokud v Koločavě

živý chlap zůstane,

živý chlap zůstane...

Nástrojový doprovod:

Rytmicky se žáci v refrénu potkají se střídavým taktem (3/4 a C) a triolovým rytmem [5]. Důležité je naposlouchání refrénu, případně zjednodušení celého rytmického doprovodu počítáním:

1. takt: raz-dva-tři  dva-dva-tři  raz-dva
2. takt: raz-dva-tři  dva-dva-tři  raz-dva
3. takt: raz-dva-tři  dva-dva-tři  tři-dva-tři  čtyř-dva-tři 
4. takt: raz-dva-tři  dva-dva-tři  raz-dva

V notách pak doprovod realizujeme následovně:

1. a 2. takt

Autor díla: Alexandros Charalambidis

3. takt – pouze claves

Autor díla: Alexandros Charalambidis

4. takt

Autor díla: Alexandros Charalambidis


Rytmický doprovod je navržen jako jednoduchý, lze jej nacvičit se všemi žáky i pomocí imitace. Dále je možno využít hru na tělo (tleskání, pleskání), různé zvukové obměny (např. trioly – claves x osminy – tleskání), přidání rytmických nástrojů dle tvořivosti učitele. 

[1] Převzato z https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/397213/balada-pro-banditu

[2] Hudební výchova pro 7. ročník, nakladatelství SPN, a. s.

[3] Notace převzatá z učebnice HV pro 7. ročník nakladatelství SPN a. s.

[4] Hudební ukázka je pořízena z filmového zpracování. Děj filmového zpracování je situován do přírodního amfiteátru, kde parta trampů začíná přehrávat milostný příběh o Nikolovi a jeho milé Eržice.

[5] Samozřejmě v případě běžné výuky před realizací písně zařadíme rytmická cvičení s triolovými rytmy, vysvětlením střídavého taktu (např. mateník) včetně ukázek v hudbě.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Alexandros Charalambidis

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Hudební výchova 2. stupeň