Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Výukové video podle Donalda Clarka
Odborný článek

Výukové video podle Donalda Clarka

28. 3. 2022 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Shrnutí poznatků týkajících se výukového využití videa založené na publikacích britského profesora Donalda Clarka.

Video má mnohé vlastnosti, které předurčují jeho výukové využití. Skutečnost, že je to stále snadnější, hraje nepochybně zásadní roli. Ne všechny postupy jsou přínosné. Určitě nebude na škodu, když si zásadní vědou ověřené poznatky týkající se této problematiky připomeneme. Velmi hezky je formuluje nám již dobře známý anglický expert na vzdělávací technologie profesor Donald Clark [1].

Epizodická a sémantická paměť (viz explicitní paměť)
Jedná se o dlouhodobou paměť – epizodická se soustředí na zachycení událostí v časovém, místním a subjektovém určení, sémantická je zaměřena na uchovávání pojmů, fakt, dat a termínů. Video je nástrojem, který se mnohem lépe uplatní v rámci epizodické paměti. Každý si mnohem lépe zapamatuje scénu z filmu, který ho zaujal, než slova, která v ní postavy říkají. Video se proto mnohem lépe hodí při studiu principů než definic a pouček. Předkládat touto formou žákům přednášky založené na reprodukování učebnicového obsahu je neefektivní.

Padající hvězda
Všechny vjemy nejprve procházejí krátkodobou (pracovní) pamětí. Ta dokáže uchovat jen několik málo věcí (uvádí se 7±2) po dobu několika vteřin (15–20). Bez procesu fixace (kódování) je obsah krátkodobé paměti nenávratně ztracen. Video z tohoto pohledu lze připodobnit k padající hvězdě – obsah zazáří, a pak zmizí. Mnoho lidí si myslí, že se zhlédnutím videa něco naučili, je to ale v mnoha případech iluze. Ověřování poznatků ukáže, jaká je skutečnost. Skutečné dlouhodobé znalosti nelze získat bez opakování.

Délka videa
Je všeobecně známo, že se zájem studujícího s délkou videa snižuje. Donald to dokumentuje na modifikovaném grafu pocházejícím ze studie publikované korejskými výzkumníky založené na datech MOOC kurzů edX [2].

Závislost sledovanosti videí na jejich délce [2]

Samozřejmě je třeba brát v úvahu též obsah a kvalitu videa. Obecný závěr je však jasný – méně znamená více!

Text ve videu
Video není pro text nativním formátem. Jsou případy, kdy dává smysl ho do videa vložit. Typickým příkladem mohou být titulky. Obecně však platí, že text doprovázející jiný děj zvyšuje kognitivní zátěž. Proto platí doporučení s texty (titulky, definicemi, popisy, …) zacházet opatrně. Třeba právě výklad odborníka může být zobrazováním doprovodného textu rušen. Potřebný doprovodný textový materiál by měl být distribuován jinou cestou. Podobná pravidla platí pro doprovodnou hudbu v pozadí.

Mluvící hlavy
Není nic horšího než video, v němž učitel přednáší předem připravený obsah, který je navíc k dispozici v učebnici. Určitou výjimku představují přednášky, v nichž je hlava jen v malém okénku na okraji prezentace nebo krátká sdělení (či rozhovory) známých osobností s emocionálním dopadem. Vždy je efektivnější neformální zaujatá forma sdělení. V situaci, kdy je cílem předat obsahově náročnou informaci, je obličej jen prvkem zbytečně zvyšujícím kognitivní zátěž.

Perspektiva ve videu

Výukové video v první a třetí osobě [3]

V mnoha případech (např. při prezentaci postupu) je vhodnější použít 1. osobu, tj. natočit video z pohledu žáka. Pro zastánce tradičních postupů to může být divné, ale vězte, že takto lze dospět k vyšší kognitivní shodě.

Kvalita a velikost videa
Nikoho jistě nepřekvapí, že větší obraz (displej) je lepší. Donald jen odkazuje na výzkumy, které tuto skutečnost ověřily. U kvality je důležité vědět, že zvuk je výrazně důležitější než obraz. Naše vnímání je nastaveno tak, že oko je schopno se do určité míry přizpůsobit daným světelným podmínkám, ale ucho potřebuje zřetelně slyšet, má-li rozumět mluvenému slovu.

Střih videa
Střih zvyšuje pozornost diváka asi na 1 vteřinu. Kromě výjimečných případů, kdy je video záměrně natočeno v kuse (např. Lipdub), je třeba stříhat video v souladu s jeho výukovým cílem – přiměřeně potřebě diváka zpracovat informace, aby mohly přejít z pracovní do dlouhodobé paměti. Obecně platí, že příliš častý střih snižuje pozornost.

Interaktivní video
Z didaktického pohledu má pasivní sledování videa mnohem nižší efektivitu, než když jsou do něj zařazeny nějaké interaktivní prvky. Typickým takovým prvkem je pozastavení videa na určitém místě a položení kontrolní otázky. Rozdělení výukového obsahu na menší části má samo osobě i další výhodu. Když se žáci učí látku postupně, snižuje se kognitivní zátěž.
Interaktivní video může mít mnoho podob. YouTube např umožňuje rozdělit video na několik kapitol, které se chovají jako samostatné celky. Ještě zajímavější technikou je větvení videa s výběrem možného pokračování jiným videem (How To Create an Interactive Video On YouTube). Budete-li ale chtít položit vlastní otázku ke stávajícímu videu, musíte použít nějaký jiný vhodný nástroj (např. Edpuzzle, Nearpod, PlayPosit). Je jich hodně. Další možnost založenou na prostředí Google využívající Screencastify popisuje na svém blogu Co jsem vyzkoušela Jitka Rambousková – interaktivní video s otázkami.
Sofistikovanější nástroje samozřejmě dovolují nepracovat jen s otázkami s výběrovou odpovědí a dovolují vkládat i odpovědi tvořené. Vytvořit takový test je však již záležitost mnohem náročnější. David odkazuje na dosud asi nejsofistikovanější britský nástroj Wildfire, který dokáže s využitím umělé inteligence vytvořit interaktivní výukovou lekci na základě vložených videí, zvuků, prezentací či textu téměř bez zásahu lidské ruky, a to ve velmi krátkém čase. Nazývá se Wildfire.

Donald Clark podrobně popisuje, jak aplikovat důležité poznatky současné vědy při tvorbě efektivních výukových postupů ve své poslední knize Learning Experience Design: How to Create Effective Learning that Works. S její pomocí a s využitím Donaldova zde citovaného článku [1] vytvořil Brian Mulligan přehlednou shrnující prezentaci ve formě videa.

Video for Learning: What the Research Says

Budete-li hledat inspiraci, jak video prakticky použít, můžete začít třeba zde: 10 nápadů pro tvorbu videa ve výuce.

Literatura a použité zdroje

[1] – CLARK, Donald. Video for learning –15 things the research says – some may shock you…. 2019. [cit. 2022-3-6]. Dostupný z WWW: [http://donaldclarkplanb.blogspot.com/2019/11/video-for-learning-15-things-research.html].
[2] – GUO, Philip J.; KIM, Juho; RUBIN, Rob. How video production affects student engagement: an empirical study of MOOC videos. 2014. [cit. 2022-3-6]. Dostupný z WWW: [https://www.researchgate.net/publication/262393281_How_video_production_affects_student_engagement_An_empirical_study_of_MOOC_videos].
[3] – ROS, Maxime. First point-of-view and learning. 2019. [cit. 2022-3-6]. Dostupný z WWW: [https://perform.revinax.net/en/blog/virtual-reality/first-point-of-view-and-learning/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bořivoj Brdička

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.