Relaxační aktivity pro děti předškolního věku

Relaxační techniky jsou vhodné i pro děti. Je však třeba je přizpůsobit specifikům dětské skupiny. Proto jsou relaxační aktivity pro děti spojené se zaměřováním pozornosti a se zapojením představivosti, kterou mají děti obrovskou.

Relaxace

Relaxace podporuje fyzický a duševní klid (Cungi, Limousin, 2005), přináší celkové tělesné i duševní uvolnění, vede k duševní vyrovnanosti a pohodě (Míček, 1988). Mírní negativní emoce, únavu a vyčerpání, zároveň povzbuzuje představivost (Nešpor, 2015). Napomáhá v sebepoznání a adekvátní sebereflexi (Drotárová a Drotárová, 2003). Schopnost relaxace je předpokladem pro dobrý výkon (Knížetová a Kos, 1989). Relaxační cvičení podporují soustředění dětí, napomáhají rovněž rozvoji motoriky (Guillaud, 2015).

Podmínkou efektivní relaxace je však klid a odpoutání se od vnějšího prostředí a všech jeho vlivů (Blahutková a Koubová, 1995).

Specifika relaxace u dětí

Relaxační cvičení může provádět kdokoli, nehledě na věk či pohlaví. Nicméně u dětí se objevují jisté odlišnosti. Děti v porovnání s dospělými mívají zpravidla horší schopnost soustředění a menší trpělivost. Proto jsou relaxační cvičení pro děti kratší než relaxační cvičení pro dospělé. Při relaxačních cvičeních pro děti se využívá také živé a bohaté představivosti, která je pro dětský věk tak typická. Rovněž jazyk využívaný v rámci relaxačních cvičení je třeba přizpůsobit dětem. Užívané termíny a slovní obraty by jim měly být blízké a srozumitelné (Nešpor, 1998).

Tipy na relaxační cvičení pro děti

Hadrová panenka (Guillaud, 2015)

Cíl: uvolnění napětí svalů, napodobení pohybu podle vzoru a pokynů

Popis: každé dítě zaujme místo v prostoru, jeho úkolem je pohybovat se jako hadrová panenka (sednout si s nohama křížem, sesunout se na bok, …).

Motivace: „Děti, jak vypadá hadrová panenka? A jak se pohybuje? Dnes si na ni zahrajeme.“

Vhodná je názorná ukázka, protože díky ní děti lépe pochopí, co mají dělat. Proto před samotnou aktivitou necháme děti, ať si nejprve vyzkouší zacházet s hadrovou panenkou (zkusit ji postavit, posadit, zvednout ruce apod.). Při cvičení cvičí děti zároveň s učitelkou, takže opět dobře vidí, co mají dělat.

Pomůcky: hadrová panenka

Organizace: zaujmout místo v prostoru, opakovat pohyby podle vzoru a slovních pokynů učitele

Počet dětí: libovolný

Časová dotace: cca 3 minuty

Houpací křeslo (Nadeau, 2011)

Cíl: postupné uvolnění celého těla, nácvik zpomalování

Popis: děti zaujmou místo v prostoru a sednou si, skrčí nohy a obejmou je rukama, začnou pomalu napodobovat pohyb houpacího křesla, postupně začnou pohyb zpomalovat, až se zcela zastaví.

Děti mohou také samy vymýšlet, jakým stylem se křeslo houpe (zafoukal vítr, sedí v něm stará babička apod.).

Motivace: „Děti, víte, co je to houpací křeslo a jak vypadá? Tak si to vyzkoušíme. Představte si, že sedíte v tom houpacím křesle a houpete se v něm. Je to velmi příjemné, až v tom křesle začínáte pomalu usínat. Křeslo se houpe méně a méně, nakonec se zastaví úplně, protože jste usnuli.“

Pomůcky: žádné

Organizace: zaujmout místo v prostoru, sednout si a skrčené nohy obejmout rukama

Počet dětí: libovolný

Časová dotace: cca 3 minuty

Relaxační cvičení pro děti v audiovizuální podobě

K relaxačním cvičením můžeme rovněž využít různé audionahrávky, některé jsou dostupné také zdarma na internetu.

Relaxační účinek má například relaxační povídání „Spi, plyšáčku, spi“ namluvené Zdeňkem Šimanovským. Vizuální stránka je založena na fotografiích zachycujících spící zvířátka. Vše namluvené uklidňujícím hlasem v pomalém tempu, který pomáhá u dětí navodit pocit klidu a relaxace.

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=2k6Y1h9C3nc

Podobný účinek mají i „Uspávací povídánky“ opět namluvené Zdeňkem Šimanovským. Jedna z povídánek je dostupná také na YouTube. Můžeme ji pustit dětem k odpočinku.

Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=_IzY14p6kts

Relaxační účinek má také zvuková nahrávka dostupná na YouTube. Nahrávka je založena na řízené imaginaci, imaginaci louky a měla by dětem pomoci odvést myšlenky k něčemu hezkému a celkově se zklidnit a zrelaxovat.

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=f4OU9g8TbJo

Autogenní trénink

Autogenní trénink, který vyvinul německý neurolog Johannes Heinrich Schultz (1884–1970), je velmi známý. Jeho pacienti, u kterých prováděl hypnózu, jej informovali, že se po skončení celé procedury cítí velmi uvolněně a jejich svalstvo je prohřáté a uvolněné. Schultz pak na základě propojení svých zkušeností z hypnózy a některých jogínských prvků vytvořil autogenní trénink, který člověk může zrealizovat sám na sobě, a to kdykoliv a kdekoliv. Schultzův autogenní trénink je dnes jedním z nejvíce používaných relaxačních cvičení.

Pravidelné provádění autogenního tréninku přispívá k rychlému obnovení sil, odstranění příznaků napětí a neklidu, k svalové relaxaci. Pomocí autosugesce jsou navozovány představy klidu a stav uvolnění (Drotárová a Drotárová, 2003).

Základními principy autogenního tréninku jsou relaxace, koncentrace a zachování pasivního postoje. Cílem je dosažení stavu vnitřního duševního soustředění při maximálním tělesném uvolnění. Přičemž daného cíle se nedosahuje vědomým úsilím a chtěním, naopak mimovolními mechanismy v podobě autosugesce. Autosugesce probíhá za pomoci myšlenek a představ, na které se koncentrujeme a které následně ovlivňují naši psychiku i organismus. (Drotárová a Drotárová, 2003). Autogenní trénink se zaměřuje na nácvik navození pocitu tíhy a tepla, uvolnění svalstva, ovládnutí dechu a sledování srdečního rytmu (Lokšová a Lokša, 1999).

Autogenní trénink začíná navozením pocitu:

• tíhy

• tepla

• klidného dechu

• pravidelné srdeční činnosti

• chladného čela či chladné hlavy

Při cvičení pro děti se doporučuje zařazovat do cvičení již od samého počátku formulky, doporučuje to například Else Müller ve své knize „Příběhy z měsíční houpačky. Autogenní trénink pro děti od 4 let“. Else Müller zařazuje do každé pohádky standardní formulky a cvičení autogenního tréninku. Pohádkové příběhy v knize nabízejí uvolnění a odpočinutí. Cvičení klidu, tíhy a tepla, zklidnění dechu, zlepšení schopnosti koncentrace a formulky k posílení sebedůvěry jsou zakomponovány jako přirozená součást do každého pohádkového příběhu. Dle tohoto pojetí již po několika minutách cvičení prvního úkolu (navození pocitu tíhy) nastává čas na představu formulek.

Zařazení formulek je jednoduché, následují bezprostředně po vlastní sugestivní představě. Nejprve je tedy zařadíme v následujícím sledu: ulehnutí, uvolnění, představa příjemné krajiny, tíha (s postupujícím nácvikem další cvičení), formulky. Po formulkách následuje chvíle, v níž vychutnáváme pocit uvolnění a atugennní trénink končí. Zastánci klasického nácviku autogenního tréninku (např. Lokša, Lokšová v knize „Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole“ či Lucia Drotárová a Eva Drotárová v knize „Relaxační metody. Jak zvládat stres“), vhodného spíše pro starší děti a dospělé, doporučují zařazovat formulky až po dokonalém nacvičení celého nižšího stupně.

Jak provádět autogenní trénink?

Při cvičeních je nutno zajistit klid v místnosti, v níž se cvičení provádí. Položte se naznak na pohovku nebo na postel a zaujměte co nejpohodlnější polohu. Ruce spočívají podél těla. Zavřete oči a zkontrolujte, zda jsou vaše končetiny plně zrelaxovány. Zjistíme to tak, že zvedneme ruku, tu natáhneme a napneme. Pak si v duchu počítáme do tří a na tři všechno „vypneme“, ruka se bezvládně zhroutí.

Pohádky pro děti, které jsou psány dle metody autogenního tréninku

Sladká včela

Tato pohádka pomůže dětem klidně usnout či se zrelaxovat. Jedná se o adaptaci autogenního tréninku Schultze, který vytvořila Magdalena Czechowicz. Pohádka pochází z internetových stránek https://internat.diakonia.pl/nosw-zdalnie/rok-szkolny-2019-2020/zajecia-relaksacyjne/, kde si ji můžete přečíst v originále, v polštině. Překlad z polského jazyka vyhotovila autorka textu.

Text pohádky

Bylo léto a slunce hřálo. Květiny voněly. Od rána již Sladká včelka sbírala z květů sladký nektar. Celou dobu musela pohybovat křídly velmi rychle. Cítila se proto již unavená. „Kolik květin ještě musím navštívit?“ Začala počítat: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10.

Sladké včelce se začal z únavy až plést jazyk, proto si pohodlně lehla na velký list, aby si alespoň na chvíli odpočinula od vší té práce. Uvolnila unavené nohy, zavřela oči. Její bříško začalo klidně dýchat. Pravá noha byla čím dál těžší, vůbec se už nechtěla zvednout. Chtěla jen ležet a odpočívat. Levá noha začala být také velmi líná, vůbec se nechtěla zvedat. Jen bříško včelky plynule dýchalo. Nádech–výdech–nádech–výdech. Celé tělíčko včelky ztěžklo. Včelce se již vůbec nechtělo vstávat. Hlava si tak pohodlně ležela na velkém listu. Byl tam takový klid, ticho. Včelka slyšela v dáli klidnou tichou hudbu. Cítila, jak jí sluníčko zahřívalo nožičky a bříško. Bylo jí čím dál tepleji. Byla v klidu a cítila se bezpečně. Byla už moc ospalá. A pomalu usínala...

O víle a kouzelném prameni

Tato pohádka pochází z knihy Příběhy z měsíční houpačky od autorky Else Müller.

V zemi fantazie žije překrásná víla. Má jemná, třpytivě průhledná křídla. Potřebuje je, aby se mohla starat o všechny rostliny, keře, stromy, trávu a květiny. Létá velmi daleko, protože se chce dobře postarat o všechny své chráněnce. Pečuje o ně velice ráda. Sluníčko, déšť i vítr jsou jejími pomocníky a přáteli. Pomáhají jí pečovat o všechny svěřence. Bez sluníčka a deště by totiž nemohli žít, a vítr potřebují proto, aby do daleka zanesl jejich semínka. Jen tak mohou vyrůst další rostlinky. Na jedné mýtině uprostřed lesa můžete najít pramen. Kouzelný pramen, vyvěrající ze země a dál zurčivě putující až do malého rybníčku. Z něj pak tečou dál do kraje potůčky a říčky. Jejich putování končí až v moři. Voda v kouzelném prameni je čistá, teplá a svěží. Malý rybníček, do kterého voda vtéká, je obrostlý mnoha nádhernými květinami. V tomto rybníčku se víla velmi ráda koupe. Víla se protahuje v příjemně vlahé vodě. Voda jemně laská její tělo, její pokožku. Je to příjemný pocit. I ty můžeš cítit, jak je voda vlahá, jak příjemně hladí tělo. Víla leží uvolněně ve vodě, její tělo se zlehka pohupuje ve vlnkách jako stéblo trávy sem a tam, tam a sem. Její všední starosti šly spát. Víla je klidná a uvolněná. Je jí příjemně teplo. Je naprosto klidná. Nic ji neruší.

I ty můžeš cítit příjemné teplo a klid. Voda z kouzelného pramene má kouzelný vliv. Když se jí víla trochu napije, zjasní se jí tváře, její srdce se rozveselí, myšlenky se zklidní. Pak se jí dobře přemýšlí – o čemkoli. Dokonce se jí daří i snáze nacházet cestu k řešení nejrůznějších těžkostí, dokáže také lépe zahnat strach a starosti. Kouzelný vliv pramene na vílu působí, dodává jí sílu. Pramen je nevyčerpatelný. Vždy když má víla starosti, vždy když o něčem důležitém přemýšlí nebo když se něčeho obává, jde ke kouzelnému prameni. Koupe se ve vlahé vodě. Uklidní se a uvolní. Cítí, jak se všechny její starosti a strasti rozplývají. Nic už ji netrápí. Může v klidu o mnohém přemýšlet.

Možná že i ty hledáš místo, které by se ti líbilo, místo, kde se cítíš bezpečně, jistě a příjemně. Odtud pak čerpáš sílu, klid i teplo.