Relaxační pohádky

6. 6. 2022 Předškolní vzdělávání

Autor

PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Anotace

Článek pojednává o relaxačních pohádkách a jejich využití v mateřské škole. Článek nás nejprve seznamuje s charakteristickými znaky relaxační pohádky, poté nám ukazuje, jak správně pracovat s pohádkou. Dále jsou uvedeny příklady relaxačních pohádek, mimo jiné také odkazy na relaxační pohádky v audiální a audiovizuální verzi.

Relaxační pohádky

Hlavním smyslem těchto pohádek je navození klidu a uvolnění. Tyto pohádky pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru, plnou klidu, bezpečí a pohody. Jsou vhodné pro vytišení se, odpočinek během dne, ale i jako čtení večer před spaním.

Relaxační pohádka má jasně stanovenou podobu. Nejčastěji v takovýchto pohádkách vystupuje jeden hlavní hrdina, který pozoruje a všemi smysly prožívá místo, kde odpočívá. Proto mají relaxační pohádky obsahovat prvky, které propojují všechny smysly. Mají pracovat s vizualizací, s představivostí dětí a v rámci vizualizace mají pracovat se třemi strukturami: sluchovou (např. šumění mořských vln), zrakovou (např. ležíš ve vysoké trávě na rozkvetlé louce, na louce kvetou červené máky, modré chrpy, …) a hmatovou (např. cítíš paprsky letního sluníčka, jak ti zahřívají záda, lechtají tě na obličeji...).

Vzhledem k tomu, že děti milují děj, lze dodat do pohádky další postavy, ale průběh setkání nemůže být dynamický. E. Małkiewicz píše, že tato pohádka by měla být krátká, trvat 3–7 minut a měla by obsahovat konkrétní události související např. s pitím vody z pramene, koupáním pod vodopádem, létáním. Těmto událostem se připisuje „silný očistný účinek, uvolnění napětí a uvolnění od dalších negativních emocí“.

Předčitatel, jeho intonace a zabarvení hlasu, rychlost čtení, výraz tváře má velký význam na efekt pohádky. Proto Bernd Badebruger a Friedrich Pirkl ve své knize „Příběhy pomáhají s problémy“ uvádí několik rad či pokynů, jak správně pracovat s relaxační pohádkou.

Jak správně pracovat s relaxační pohádkou?

1. Měli bychom si najít útulné místo k sezení. V mateřské škole by to mohl být nejlépe čtenářský koutek, kde s dětmi budeme sedět v kruhu na koberci. Případně může učitelka sedět na jedné z dětských židliček a děti ji budou poslouchat vsedě na koberci. Dobré je stáhnout žaluzie nebo zastřít záclony. Také raději zavřeme okna, aby nás nerušil ruch z ulice.

2. Předčitatel by měl sedět na takovém místě, aby ho jeho malí posluchači mohli co nejlépe vidět a slyšet.

3. Čtení bychom měli nechat na takovou chvíli, kdy víme, že nás nikdo nebude rušit svým odchodem a příchodem. Zároveň je nutné si najít takovou chvíli, kdy máme na čtení dostatek času a nemusíme nikam spěchat.

4. Při čtení se snažíme nechat co největší prostor dětské fantazii. Proto nebudeme příliš gestikulovat a zdůrazňovat části vět či slova, abychom tím neomezovali fantazii naslouchajícího. Naše intonace by však neměla být úplně monotónní, důležité je, abychom četli konejšivým a uklidňujícím hlasem.

Příklad relaxační pohádky

Jako příklad relaxační pohádky byla vybrána pohádka Velikonoční zajíček z knihy Bajki terapeutyczne (Terapeutické pohádky) autorky Krystyny Salmaszczyk-Wyijaczky. Jedná se o vlastní překlad autorky z polského originálu.

Pohádka „Velikonoční zajíček“

Velikonoční zajíček měl za sebou velmi rušné Velikonoce, kdy roznášel dětem dárky. Právě byl na cestě k sobě domů. Cesta vedla lesem, v němž panovalo ticho a klid. Bylo brzy ráno, dokonce ještě ptáci spali. Zajíček šel po lesní cestičce velice pomalu, už totiž neměl síly k poskakování. Unavené tlapky cítily při každém kroku kamínky, jež zpevňovaly lesní cestičku. Celé tělíčko ho bolelo od nesení těžkého koše, v němž si vždy nosil dárky pro děti. Zajíček byl velmi unavený. Toužil potom, aby se již mohl položit do své postýlky. Ještě pár kroků a už byl doma. Otevřel dveře a nasál příjemnou, konejšivou vůni vlastního doma. „Jedině u mě doma to tak krásně voní po mrkvi. Nádherná, svěží vůně.“ Zajíček se položil do svého oblíbeného houpacího křesla, natáhl si unavené tlapky. Cítil se uvolněný a spokojený. Slyšel jen rytmické údery svého srdce. Tlapičky přestávaly bolet, pomalu se mu uvolňovalo veškeré svalstvo jeho končetin. Po celém těle mu proudilo příjemné teplo. Zajíček pomalu usínal. Zdál se mu krásný sen. Ve snu viděl šťastné, usmívající se děti, které obdarovával svými dárky, viděl, jak moc je jeho dárky potěšily. Slyšel jejich radostný smích, viděl radost v jejích očích. Děti běhaly po zelené trávě a hledaly ukrytá velikonoční vajíčka. Zajíček se vzbudil a rozhodl se, že půjde ty děti navštívit a připojí se k jejich veselým hrám. Aby se plně probral, několikrát se protáhl, zívl si a potom rychle vyskočil z křesla. Umyl si čumáček i očka vodou z lesního potůčku. Snědl čerstvou, křupavou mrkvičku a vydal se na cestu za dětmi. Venku bylo slyšet štěbetání ptáčků, smích dětí, všude voněly první jarní květiny a zajíčka do kožíšku hřály první paprsky teplého jarního sluníčka.

Relaxační pohádky pro děti v audiovizuální verzi

Zde bych chtěla představit velmi zdařilé relaxační pohádky, které jsou volně dostupné na YouTube. Pohádky jsou namluvené jedním člověkem, díky čemuž působí tak, jako by je někdo předčítal dětem. Relaxační účinek také umocňuje uklidňující a konejšivý hlas vypravěče.

Pohádka „O Sovíčkovi“

Pohádka O Sovíčkovi popisuje konejšivost a bezpečnost mámina náručí. Záměrem pohádky O Sovíčkovi je přinést divákovi možnost prožít si pocity bezpečí, lásky, přijetí.

Relaxačním, uklidňujícím účinkem působí také vizuální stránka pohádky. Vizuální stránka této pohádky spíše působí, jako by se na videu objevovaly ilustrace z knihy, které se pomalu pohybují. Osobně se domnívám, že takováto forma pohádky má větší šanci skupinu dětí v rámci třídy mateřské školy lépe zaujmout než pohádka čtená, neboť ji „vidí“ i „slyší“. Pokud by byly pohádky pouze čteny učitelem, který by dětem ukazoval ilustrace v knize, celá skupina dětí ve třídě shromážděná kolem učitele by doprovodné obrázky nemohla nikdy vidět v takové kvalitě, jako je tomu v případě touto formou zpracovaných relaxačních pohádek, pokud by byly puštěny na interaktivní tabuli.

Odkaz na pohádku: https://www.youtube.com/watch?v=M4zZeab8DAM

Hypnopohádky v audiální verzi

Hypnopohádky slouží ke snazšímu usnutí a klidnému spánku dětí.

Doporučení pro učitele mateřských škol: Hypnopohádky se doporučují pouštět dětem tehdy, když už chcete, aby opravdu usnuly. Například v rámci odpoledního odpočinku. Dětem by se měl z hypnopohádky udělat rituál, který je uklidní a pomůže jim usnout. Znamená to stáhnout žaluzie a pustit hypnopohádku takovou hlasitostí, aby se příjemně poslouchala. Každá hypnopohádka trvá 10 minut. V prvních minutách děti poslouchají pohádku a v posledních vnímají uklidňující hudbu, která by je měla ukolébat ke spánku. Děti by během poslechu pohádky neměly mluvit, jinak hypnopohádka ztratí svou účinnost.

Doporučení pro rodiče:

Hypnopohádky je dobré pustit dětem teprve, když už chcete, aby opravdu usnuly. Poslech pohádky by měl být tou poslední věcí, kterou dítě v daný den bude dělat. Dítě by si mělo z hypnopohádky udělat rituál, který ho uklidní a pomůže mu usnout. Znamená to tedy zhasnout nebo přitlumit světlo a pustit hypnopohádku takovou hlasitostí, aby se příjemně poslouchala. Každá hypnopohádka trvá 10 minut. V prvních minutách dítě poslouchá pohádku a v posledních vnímá uklidňující hudbu, která by ho měla ukolébat ke spánku.

Pokud budete hypnopohádku pouštět z mobilu, dejte pozor na to, aby byl zamknutý, aby si s ním dítě místo pohádky nezačalo hrát. Popřípadě zůstaňte v místnosti s dítětem, dokud neusne. Také nezapomeňte vypnout automatické přehrávání, aby další video dítě neprobudilo. Dítě by s vámi během poslechu pohádky nemělo mluvit, jinak hypnopohádka ztratí svou účinnost. Výborným pomocníkem jsou Bluetooth bedničky připojené na mobil, které necháte dítěti v pokojíčku, a mobil můžete mít u sebe v jiné místnosti, díky čemuž se dítě mobilem zbytečně nerozptyluje a opravdu se soustředí pouze na poslech uklidňující pohádky.

Příklady hypnopohádek dostupných na YouTube: