Školní parlament hledá cesty k odstranění problémů, jež se ve škole vyskytnou, a zaručuje realizaci nalezených řešení. Dále vymýšlí, plánuje a uskutečňuje nejrůznější vylepšení školního života, je živou součástí školy a podporuje demokratickou atmosféru a pozitivní školní klima. Je komunikačním mostem mezi žáky, učiteli a vedením školy. Školní parlament je diskuzním fórem školy, ve kterém se žáci vyjadřují k záležitostem týkajícím se školy. Školní parlament umožňuje žákům aktivně se zapojovat do života školy. Jeho náplní je také komunikace s vedením školy a pedagogickými pracovníky. Zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd a informuje žáky o dění ve škole.
Školní parlament je skupinou volených žáků jedné školy. Od spolužáků ve třídách i učitelů sbírají členové parlamentu informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit. Na pravidelných schůzkách parlamentu řeší, jakým způsobem těmto nápadům vyjít vstříc. Spolužáky ve třídách pravidelně informují o své činnosti. Samotná schůzka školního parlamentu je prospěšná i bez předložení jednotlivých návrhů, jelikož vede ke komunikaci mezi jednotlivými účastníky školního parlamentu. Učí je spolupracovat, naslouchat a hledat řešení nastalých problémů. Školní parlament v neposlední řadě vede žáky ke komunikaci o vlastních potřebách a problémech, vede je k řešení vlastních problémů a ke schopnosti a dovednosti svěřit se s problémy a říct si o pomoc a radu.
Největší podíl práce vedoucích pracovníků na projektu školního parlamentu spočívá v těchto bodech:
Materiální zajištění
Právě vedoucí pracovníci, hlavně ředitel školy, mají na starosti finance a v největší míře rozhodují o jejich rozdělování. Mají také možnost využít finanční prostředky zřizovatele nebo různé dotační tituly. Hlavně u zvelebování školy a nákupu vybavení je jejich role zásadní. V kompetenci ředitele školy je rozhodnout, jestli škola využije hlasovací zařízení pro volby a práci školního parlamentu. V takovém případě musí vyčlenit, a hlavně vybavit učebnu pro práci školního parlamentu. Jedná se o nákladnou investici, neboť učebna musí být vybavena počítači a musí být zasíťována. I v případě, že hlasování nebude probíhat za pomoci připraveného softwaru, měl by mít školní parlament svou místnost, kde bude moci nerušeně pracovat.
Rozhodovací role
Vedoucí pracovníci musí společně s koordinátorem určit rámec a strukturu, jak bude školní parlament dále fungovat. Nejen jestli bude používat hlasovací zařízení a kde bude školní parlament zasedat, ale i do jaké míry budou zapojeni ostatní žáci školy. Musí rozhodnout, jestli zasedání školního parlamentu budou veřejná, nebo nikoli. Také zvolí dobu zasedání školního parlamentu. Je v jeho kompetenci, zda se budou schůzky konat v době vyučování, nebo mimo výuku. Pokud budou schůzky veřejné a součástí rozvrhu, musí určit, jak často se bude školní parlament scházet. Čím větší je propojenost výuky se školním parlamentem, tím více dávají vedoucí pracovníci na zřetel jeho důležitost pro školu.
Boj s neochotou učitelů
Jestliže učitelé a nepedagogičtí pracovníci nebudou cítit podporu a chuť spolupracovat ze strany vedení školy, bude jejich zájem na fungování školního parlamentu minimální. Vedoucí pracovníci musí dát jasně najevo, že práce školního parlamentu je jednou z priorit školy. Jestliže bude školní parlament narážet na neochotu ze strany učitelů nebo nepedagogických pracovníků školy, bude to mít pro jeho fungování demotivující účinek. Bude-li školní parlament založen jen formálně a jeho podpora ze strany vedení školy nebude fungovat, nemá význam jej na škole zřizovat.
Výkonná funkce
Vedoucí pracovníci musí fungovat také jako výkonná moc školního parlamentu. Návrhy a připomínky, které ze strany školního parlamentu vzejdou, musí být také v nejbližším možném termínu splněny. Vedení školy má mnoho možností, jak na to dohlédnout. Jestliže bude chybět dodržování a plnění rezolucí školního parlamentu, bude jeho práce neefektivní a povede k frustraci jeho členů. Jestliže se například školní parlament v rámci podpory ekologie rozhodne pro nákup nádob na třídění odpadů a ani po opakování žádosti se nákup neuskuteční, je to signál, že vedení nemá o práci parlamentu zájem.
Stejně i nepedagogičtí pracovníci by měli se školním parlamentem spolupracovat. Jestliže například opakovaně dochází na školních záchodech papírové ubrousky a členové školního parlamentu na to upozorní, musí vedení školy sjednat nápravu.
Ze školního parlamentu mohou vzejít návrhy, které vedení ani učitele nenapadnou, ale pro žáky jsou zajímavé a potřebné. Může se jednat třeba o internetové pokrytí společných prostor školy či možnost výběru jídel ve školní jídelně přes internet. V rámci zlepšení třídění odpadů mohou navrhnout zakoupení barevných nádob na jejich třídění. Mohou navrhnout zakoupení elektronického portálu, kde bude k dispozici aktuální rozvrh hodin, suplování, rozpis učeben, jídelní lístek nebo akce školy, což zlepší jejich orientaci ve škole.
Žáci se také mohou podílet na vytváření obědových pauz pro jednotlivé ročníky. Můžou navrhnout třeba netradiční místa pro předávání vysvědčení. Vysvědčení může být předáváno třeba na zimním stadionu nebo v rámci sportovního dne na sportovním hřišti, případně může být spojeno s koncertem školní kapely v prostorách tělocvičny nebo s karnevalem. Dále mohou žáci také navrhovat místa, která by chtěli navštívit v rámci exkurzí a výletů.
Mezi dalšími návrhy školního parlamentu může být i ukázka integrovaného systému na škole, jejíž součástí by mohla být například ukázka zásahu hasičů při požáru, záchrana osob z místa postižení, předvedení hasičských vozidel, sanitek nebo ukázka práce psovodů. Členové školního parlamentu mohou pro lepší orientaci v politickém spektru navštívit zasedání Parlamentu nebo Senátu České republiky. Také by bylo zajímavé navštívit jednání krajského zastupitelstva či jednání zastupitelstva obce nebo města, ve kterém škola funguje.
Spolupráce školního parlamentu a školské rady
Pro vedoucí pracovníky je spolupráce školního parlamentu a školské rady velmi prospěšná. Jelikož ve školské radě jsou zastoupeni nejenom učitelé, ale i rodiče žáků a zástupce zřizovatele, je dobré pravidelně informovat školskou radu o práci školního parlamentu a návrzích, které z něj vzejdou. Pro zástupce zřizovatele jsou pravidelné informace o práci školního parlamentu důležitou zpětnou vazbou o dobré práci ve škole.
Ideální je, aby alespoň jednou za školní rok navštívil koordinátor společně s předsedou školního parlamentu schůzku školské rady a podal informace o dění ve školním parlamentu. Koordinátor seznámí zástupce školské rady s prací ve školním parlamentu a probere s nimi další možnosti zlepšení školy. Vylíčí činnost školního parlamentu a poreferuje o návrzích a nápadech, které se na schůzkách probírají, také může seznámit školskou radu s problémy žáků ve škole a s klimatem ve škole.
Vedoucí pracovník má pak lepší pozici v jednání se zřizovatelem v případě žádostí o finanční prostředky na opravy, nákup nových školních pomůcek a další požadavky, které vzejdou ze školního parlamentu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
