Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > O rybím pokladu: Předčtenářská gramotnost
Odborný článek

O rybím pokladu: Předčtenářská gramotnost

19. 4. 2022 Předškolní vzdělávání
Autor
Ludmila Bakonyi Selingerová

Anotace

Lekce „O rybím pokladu“ zahrnuje autorskou pohádku spisovatelky a pedagožky Ludmily Bakonyi Selingerové. Pracuje s kritickým myšlením, útvarem hádanek, pohybovou činností, rozvojem grafomotorických dovedností a kresbou jedním tahem.

Cíl

Cíl výuky je soustředěný poslech souvislého textu, posouzení zápletky, schopnost interpretovat dotazované skutečnosti a experimentovat s útvarem hádanek. Práce s příběhem se prolíná i pohybovou činností a cvičením na rozvoj grafomotorickách dovedností.

Pohádka o rybím pokladu

V hlubinách skončí kdeco. Někdy je to stará bota, někdy potopená loďka, ale jindy třeba mince, náušnice nebo prstýnek. Záleží, co tam kdo hodí, či ztratí.

Ryby se onehdy dohodly, že ty poklady budou spolu sbírat. Našly si tajné místo uprostřed řeky, pod kořeny staré vykotlané vrby. Rostla na malém ostrůvku a kolem vířil ten nejdivočejší proud.

„Samo sebou je to naše velké tajemství,“ kouleli očima karasové.

„Nesmíme to nikomu prozradit, i kdyby nás na háčku věšely!“ přitakávaly vranky.

„Ani rakům, ani škeblím, a už vůbec ne žábám! To jsou huby proříznuté a pěkní rošťáci,“ mudrovali také úhoři.

Den po dni se tam vršily všemožné skvosty, až se to skoro pod vrbu nevešlo, ba ryby musely kopat kolem díry a do nich je zahrabávat. Z ryb se staly boháči a na ostatní vodní tvory se koukali pyšně, jako by byli něco lepšího. Nejvíc to štvalo žáby, protože se zdálo, že zrovna před nimi mají ti nafoukaní šupináči největší tajnosti. Toužily té znepokojivé záhadě přijít na zoubek. Jenže ryby poklad hlídaly jako oko v hlavě.

Přes den jim to nečinilo pražádné problémy. Ryby se střídaly po hodince a každá měla dost času na své potřeby. Ale v noci, to se nikomu strážit nechtělo. Každý se chce vyspat, navíc byla v noci na hlídce děsná nuda. Nakonec vymyslely losování. Losovat bude u západu slunce rybí král, Sumec, který je na ostrahu příliš důstojný. Jednu noc to padlo na Okouna, jindy na Mníka. Ale ouvej, jednou přišla řada na kapra. Ryby na sebe pochybovačně šilhaly.

„To je ale nadělení, zrovna kapr, to je lenoch. Aby nám tady neusnul…“ obávaly se plotice.

„Navíc se jen ryje v bahně a žere červíky,“ přidali se pstruzi.

„K tomu je to starý mluvka. Ach ouvej, to je nadělení. Nedá se mu věřit,“ uzavíraly štiky.

Král sumec je utnul mocným máchnutím ploutve, až se kolem rozvířila oblaka písku ze dna. Ryby nechtěly dál protestovat, aby to nakonec nezůstalo na ně. Honem na kutě. Však on to tady kapr nějak zvládne.

S večerem se vody zklidnily a kolem se do ticha a do tmy rozléhalo kvákání zvědavých žab. Měly na leknínech muziku. Hudba břinkala, žáby skákaly a kvákaly a náramně se bavily. Kapr se zatím znuděně rýpal v bahně a říkal si pro sebe:

Jeden, dva, tři, čtyři, pět

Musím vzhůru vydržet

Nekoukat se vpravo vlevo

Žábám neříct ani slovo

Alou, huš, všichni pryč

Není tady vůbec nic

Žáby ho zaslechly.

„Ohó, dnes hlídá kapr. Pojďte kuňky, však na něj vyzrajeme,“ smály se. Naskákaly do vody a obklopily nervózního kapra.

„Co tady chcete, hleďte si svého,“ chtěl je odehnat.

Jedna žabka se kolem něj nenápadně prosmýkla a sebrala mu šupinu.

„Ale no tak, nečerti se kapříku. Přišly jsme ti pomoct. Podívej, co jsme našly v rákosí, jak se to k nám jen zatoulalo?“ usmála se líbivě a zablýskala měsíčním svitem na šupině, až to vypadalo, že má penízek.

Kapr se polekal:

„Žáby všetečné, jak jste se k tomu dostaly? Ihned mi to vraťte! Neprovokujte nočního hlídače, nebo budete litovat!“ hartusil a plaval rychle k té žabce. Ta se úlisně zašklebila a hop! Třpytivá šupinka letěla k další žábě. Když byl kapr skoro u ní, hop! Cestovala zase dál. Kapr se nevzdával a úprkem plaval od jedné žáby k druhé, dál a dál od pokladu…

Žáby kolem byly jako utržené. Tančily, tleskaly, vířily, zpívaly a smály se té podívané.

Nakonec se šupina dostala k první žabce a ta ji pevně semkla v nožkách.

„Už bylo zábavy dost, co říkáš, kapříku? Když mi odpovíš na otázku, je to tvoje. Co nic neváží a nikdo to nechce?“ usmívala se a mrkala na žabky okolo.

Kapr po té honičce funěl jako hroch, poulil oči a usilovně zíral na nohu, kde žába svírala šupinu. Aby ho ještě neobelstily.

„Co je to za hloupost? Co nic neváží a nikdo to nechce. Třeba smradlavá bublina v bahně. Ta nic neváží a nikdo ji nechce. Chachá!“ chechtal se kapr nad svým povedeným žertem.

Žabka se chichotala taky a potom potichu řekla: „Ba ne, kapříku. Je to tajemství.“ A odhodila lesklou šupinu na dno. Kapr pro ni vystřelil, ale hned jak spatřil, že to není zlaťák, pochopil, jak se věci mají.

„I vy kuňkalky, vy ukvákané podvodnice. Počkejte, já s vámi zacvičím, až vám budou plavky malé!“ vřískal kapr, až mu přeskakoval hlas. Ten humbuk všechny okolo probudil. Když ryby viděly, co se stalo, chytl je nevídaný vztek. Žáby se před nimi raději rozutekly na všechny strany. Teprve tehdy se ukázal rozsah celého neštěstí.

Během honičky s kaprem horda žab všechno našla, rozhrabala a odnesla. Ryby hořce litovaly, některé nadávaly, jiné bědovaly. Bylo po pokladu. Každý to svaloval na někoho jiného. Tak či tak, ryby už si navzájem nevěřily. Přestaly spolu dočista mluvit. A to jim vydrželo dodnes. Můžete sedět u vody, jak dlouho chcete, ale rybu promluvit neuslyšíte.

Načapaly žáby rybu

Udělala velkou chybu

Chytila se achich ach

Teď trucuje v hlubinách

Díky tomu přišla na to

Že je rozum víc než zlato

Úkoly

1) Diskuse

Po přečtení pohádky s dětmi zaveďte diskusi. Záměrně nepodáváme dětem svoje myšlenky, ale vhodnými dotazy je povzbuzujeme k hodnocení a kritickému myšlení. Můžeme děti nechat i vlastními slovy příběh převyprávět.

Ukázky otázek do diskuze:

Co si o příběhu myslíš?

Co ryby ukrývaly?

Co to je „tajemství“?

Měli jste někdy tajemství?

Prozradili jste ho někomu?

Jaké to je, když vám někdo nechce prozradit své tajemství?

Byli jste někdy na někoho tak naštvaní, že jste s ním nechtěli mluvit a kamarádit? Jak jste se cítili?

2) Hádanky

Žabky nachytaly kapra na hádanku. Pamatuješ si její znění a správnou odpověď? (Co nic neváží a nikdo to nechce? Tajemství). Víš, že můžeme vymyslet hádanky i my? Dělá se to takto. Vymyslíme si nějakou věc nebo emoci a snažíme se ji slovy jednoduše popsat.

Například:

Hádanka o jablku: Co je červené a sladké a roste to na stromě?

Hádanka o noci: Co přijde, když zapadne slunce?

Hádanka o autě: Jezdí to po silnici a má to čtyři kola.

Zkusíte to také? Napadá vás něco?

Nechte děti přemýšlet a zkoušet formulovat jejich hádanky, případně jim trochu pomozte a navrhněte téma nebo další příklady.

3) Na poklad

Pomůcky: Malé míčky nebo zátky od lahví a dvě nádoby

Ryby schovávaly poklad a žabky jim ho chtěly vzít. Zkusíme si na ně zahrát.

Postup: Rozdělte děti do dvou družstev a každému přidělte jednu stranu třídy a nádobu se stejným množstvím zátek od lahví nebo malých míčků. Můžete použít i jiné drobnější prvky. Úkolem dětí bude běhat pro poklad opačného družstva, ale při každé cestě mohou vzít pouze jeden prvek. Ten uloží ke svému pokladu. Svůj poklad nesmí děti nijak bránit. Po uběhnutí určitého časového limitu nebo písničky, se všechny děti vrátí na svou polovinu a mohou spočítat či vizuálně porovnat množství pokladu na obou stranách a posoudit, kde je více a kde je méně. Hru můžete opakovat.

4) Rybníček

Pomůcky: Čisté papíry a tužky či pastelky, tabule na předkreslování

Rozvoj grafomotorických dovedností: kresba jedním tahem. Dbejte na to, aby děti měly dostatek prostoru, ořezané tužky a správný špetkový úchop.

Zkusíme si hrdiny z naší pohádky nakreslit. Uděláme to vždy jen jedním tahem. Nejprve nakreslíme velký kruh přes celý papír, to je rybník. Potom doprostřed nakreslíme kapra. Vedle něj nakreslíme tu žábu, která ho převezla. Nakonec okolo nakreslíme vlny. A máme rybník jako z pohádky.

Reflexe

Vzdělávací blok s pohádkou o rybím pokladu má za cíl vést děti k poslechu a interpretaci vyslechnutého příběhu, umět rozlišovat, řadit a porovnávat informace se svými znalostmi a zkušenostmi. Navázat na příběh tvorbou hádanek, zkusit smysluplně popisovat předměty, jejich charakteristické rysy, vlastnosti a souvislosti, aniž by použili klíčový výraz. Získané informace a zkušenosti dšti využijí i v pohybové hře při cvičení na rozvoj grafomotorických dovedností.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ludmila Bakonyi Selingerová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
19. 4. 2022
Příspěvek obsahuje zajímavý autorský příběh, na který navazují inspirativní činnosti zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti a kritického myšlení dětí předškolního věku.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích