Distanční výuka pohledem učitelů, rodičů a žáků

Dopady distanční výuky očima rodičů

Zajímavé výsledky, které dokládají, jak vnímají dopad pandemie a distanční výuky na vzdělávání rodiče žáků, přináší výzkum nazvaný Vzdělávání v době pandemie realizovaný společností Nielsen Admosphere na konci dubna 2021 metodou online sběru dat na reprezentativním vzorku 1 011 respondentů – rodičů žáků a studentů ve věku 6–19 let. Respondenti byli vybírání v rámci celé České republiky.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že významná část rodičů vnímá vzniklé mezery ve vzdělání v důsledku distanční výuky jako jeden ze závažných dopadů pandemie. S tím koresponduje i to, že většina rodičů (65 %) se domnívá, že jejich dítě se toho naučilo v rámci distanční výuky méně než v běžném prezenčním režimu. Více než polovina rodičů (56 %) je navíc toho názoru, že distanční výuka bude mít negativní vliv i na další vzdělávání jejich dítěte – a většina z těchto respondentů (79 %) zároveň soudí, že tyto důsledky budou dlouhodobé.

Proto nás nepřekvapí, že více než třetina zkoumaných rodičů by v rámci zmírnění dopadů způsobených distanční výukou uvítala prodloužení povinné školní docházky v době letošních letních prázdnin, tři čtvrtiny se kladně postavily k variantě věnovat doplnění chybějícího učiva celé září 2021. Na druhou stranu zkoumaní rodiče vnímají také pozitiva distanční výuky. Konstatují, že distanční výuka zlepšila digitální dovednosti dětí, zvýšila jejich samostatnost a naučila je využívat výukové aplikace.

Ačkoliv je vice než polovina rodičů přesvědčena, že rovněž jejich dětem vyhovovala online výuka méně než běžná prezenční výuka (54 %), existuje určitě skupina rodičů, která ví, že jejich dětem distanční výuka vyhovuje více než běžná prezenční výuka (20 %). Jako důvody rodiče těchto dětí často uváděli určité pohodlí výuky z domova nebo to, že dítě nemusí ráno vstávat a dlouho dojíždět do školy.

Distanční výuka přišla ve větší míře vhod také introvertním dětem a dětem, které preferují samostatnost a které ve škole měly pocit, že je spolužáci ruší. Online výuka také pomohla některým dětem odbourat stres i ostych, takže se v rámci výuky více „hlásily“. Určité části žáků (a rodičů) také na rozdíl od většiny vyhovovalo to, že na děti byly v rámci distanční výuky kladeny nižší nároky než při běžné výuce. Jiní rodiče naopak ocenili nové možnosti, které online výuka na některých školách přinesla, jako například větší individualizaci výuky.

Na druhou stranu se většina rodičů potýkala s mnoha problémy, které s sebou distanční výuka přinesla. Většina rodičů řešila v období distanční výuky alespoň někdy problém s nízkou koncentrací dítěte při online výuce (74 %) a s nedostatečnou motivací dítěte v průběhu výuky (71 %). Významná část rodičů měla problémy s tím, že museli vysvětlovat dítěti učivo, které bylo i pro ně náročné (67 %). Více než polovina rodičů řešila také potíže s internetovým připojením (60 %) a s nechutí dětí účastnit se online výuky (58 %).

Distanční výuka očima učitelů

V rámci výzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo realizovaného mezi 13. květnem a 1. červnem, kterého se zúčastnilo 603 vyučujících ze základních škol, bylo zjištěno, že pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování.

Kolem čtyř pětin dotázaných pedagogů v průzkumu uvedlo, že trávili distanční výukou víc času než běžným vyučováním. Narostl jim hlavně objem přípravy a komunikace s žáky a rodiči, naopak poklesl počet hodin přímé výuky. Asi třem čtvrtinám učitelů přinášela práce víc stresu než před epidemií. Napětí pociťovali zejména kvůli množství potřebné přípravy, obtížnosti hodnocení, zodpovědnosti za výsledky dětí a obavám o jejich motivaci. Narostl také počet pedagogů s pocitem vyčerpání a s obavami z nedostatečné motivace žáků.

Kolem čtyř pětin dotázaných pedagogů v průzkumu uvedlo, že trávili distanční výukou víc času než běžným vyučováním. Narostl jim hlavně objem přípravy a počet hodin strávených komunikací s žáky a rodiči, naopak poklesl počet hodin přímé výuky. Největší nárůst práce zaznamenali především učitelé na prvním stupni.

Následkem byl pocit vyčerpanosti učitelů či jejich psychické potíže. Podíl učitelů s pocitem vyčerpání se zvedl ze 45 % na 55 %. V souvislosti s distanční výukou vzrostly také psychické potíže u učitelů. V průběhu pandemie se středně těžké symptomy úzkostí a depresí projevily u 11 až 1  9% Čechů. U učitelů je to 38 %.

Distanční výuka očima českých žáků

V rámci průzkumu realizovaného při národním testování devátých tříd, kterého se zúčastnilo 3 800 deváťáků z 238 základních škol, bylo zjištěno, že za největší přínos výuky na dálku považují žáci devátých tříd to, že tato forma výuky podporuje samostatnost. Jako problém vnímají přetěžování úkoly a prací. Podle výsledků průzkumu považuje 44 % žáků za největší problém online výuky velké množství zadaných úkolů, 43 % si stěžuje na nedostatek motivace k učení a 39 % na neporozumění nové látce.

Třetině žáků chybí kontakt se spolužáky. Pětina žáků má potíže s internetovým připojením, čtvrtině žáků distanční výuka vůbec nevyhovuje, pětina žáků výuku na dálku nezvládá. Polovina deváťáků tráví online učením a přípravou na výuku víc než tři hodiny denně. Jen asi 15 % uvedlo, že se vzděláváním jim pomáhají rodiče víc než jindy. To potvrdili i samotní rodiče. Na druhou stranu víc než polovina dětí ocenila možnost samostatně si organizovat čas.

Zjištění ČŠI týkající se distančního vzdělávání na základních a středních školách

Od jarního období roku 2020 až dosud Česká školní inspekce z různých hledisek sleduje a hodnotí distanční vzdělávání žáků, na základě těchto dat pak má přehled o posunech v kvalitě a efektivitě stěžejních aspektů realizace výuky v distančním režimu.

Největším problémem distanční výuky bezpochyby byli žáci, s nimiž se školám na jaře 2020 nedařilo vstoupit do žádného kontaktu, a tito žáci tak ve 2. pololetí školního roku 2019/2020 zůstali zcela mimo vzdělávání. Od začátku školního roku 2020/2021 byla zveřejněna řada metodických dokumentů a námětů pro řešení této problematiky, byla uzákoněna povinnost účastnit se distančního vzdělávání, díky tomu, jak dokládají data získané ze škol, došlo k významnějšímu snížení počtu žáků, kteří nejsou se školou v kontaktu. Dle České školní inspekce je však tato situace stále velmi neuspokojivá.

Počet žáků, kteří se neúčastnili nebo neúčastní online distanční výuky kvůli technickým obtížím, ale spolupracují se školou, a škola jim vzdělávací podklady a úkoly zprostředkovává jinými cestami, se z na jaře 2020 odhadovaných 250 000 v důsledku řady intervencí realizovaných ve školním roce 2020/2021 snížil, a to zhruba na pětinu.

Kromě žáků, kteří se online distanční výuky nemohou účastnit z technických důvodů, však stále existuje i skupina žáků, kteří se online distanční výuky účastní nepravidelně, nebo nepracují dostatečně, zejména z důvodu problémů v rodinách, zpravidla spojených s nízkou motivací ke vzdělávání či s nízkou podporou ze strany rodiny. Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při prezenční výuce. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky pocházejícími ze socioekonomicky silnějšího a socioekonomicky slabšího rodinného prostředí.

Průběžné sledování distanční výuky v uplynulém roce potvrzuje vysokou náročnost distančního vzdělávání pro všechny žáky s tím, že v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je jejich distanční výuka ještě náročnější. Jakkoli do online synchronní výuky nejsou dle zjištění České školní inspekce zapojováni všichni žáci se SVP, pozitivním zjištěním je vysoká míra využívání individuálních konzultací nebo asistentů pedagoga pro podporu těchto žáků při jejich distančním vzdělávání.

Většina škol byla ve školním roce 2020/2021 na distanční výuku dobře připravena, úvodní týdny prezenčního vzdělávání v září a začátkem října 2020 se věnovala přípravě žáků i učitelů na přechod do on-line výuky pro případ, že by v tomto školním roce opět nastala. Malá část škol však stále čekala, že se situace zlepší, a přecházela na online výuku až po delší době. Díky finanční intervenci ze strany státu se podařilo významně zlepšit technické zázemí škol a jejich vybavení digitální technikou.

Prokázalo se, na což od počátku poukazovalo ČŠI, že překlápění prezenčního rozvrhu do distanční formy je dlouhodobě neudržitelné, proto velká většina základních škol přistoupila k redukci počtu vyučovacích hodin. Během školního roku 2020/2021 se snížil podíl základních škol, které organizují online výuku v rozsahu dle prezenčního rozvrhu (ze 14 % na méně než 10 %). S redukcí počtu vyučovacích hodin souvisí také redukce učiva. Maximální redukce byly v obsahu výchovných předmětů, případně některých naukových předmětů (jako např. zeměpis, dějepis, vlastivěda, chemie apod.), méně časté již byly ve stěžejních předmětech jako český jazyk, matematika a cizí jazyk. Nejméně časté byly obsahové redukce v případě maturitních oborů středních odborných škol.

Na základě výše zmíněných výsledků dlouhodobého výzkumu realizovaného ČŠI vyplynula následující doporučení:

A) Pro školy, které se doposud neřídily Metodickým doporučením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vzdělávání distančním způsobem:

■ Seznámit se s metodickým doporučením pro vzdělávání distančním způsobem v jeho poslední, aktualizované verzi.

■ V maximální možné míře toto doporučení zohlednit při přípravě, organizaci a realizaci distančního vzdělávání a při hodnocení žáků v průběhu distanční výuky.

B) Pro školy, které se Metodickým doporučením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vzdělávání distančním způsobem inspirovaly:

■ Vhodně reflektovat vše, co se nedaří – je velmi pravděpodobné, že problémy signalizují nefunkčnost a nutnost proměny.

Rámcově může jít zejména o: nastavení a organizaci, metody výuky, vzdělávací obsah, nedostatky v komunikaci uvnitř školy nebo mezi školou a rodiči, pomíjení některých dimenzí rozvoje žáků, ale i učitelů (např. sociální kontakt, sdílení zážitků apod.), hodnocení a poskytování zpětné vazby.

■ Plánovat postupné změny ve vzdělávání pro příští období. Školství se už zcela nezměněné nevrátí do období před pandemií nemoci covid-19, některé změny budou přetrvávat a časem převládat. Z tohoto důvodu je důležité jít změnám plynule naproti. Může jít např. o: redukce vzdělávacího obsahu, využívání efektivní kognitivní aktivizace žáků, proměny průběžného hodnocení, proměny závěrečného hodnocení.