Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Pedosféra – návrhy do výuky
Odborný článek

Pedosféra – návrhy do výuky

13. 9. 2021 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Václav Duffek
Spoluautoři
Mgr. Markéta Kuberská Ph.D.
RNDr. Václav Stacke Ph.D.
RNDr. Klára Vočadlová Ph.D.

Anotace

Tento článek si klade za cíl sdílet výsledky ročního projektu zaměřeného na kritická místa kurikula zeměpisu v prvním ročníku středních škol se širokou odbornou komunitou. V rámci projektu Příprava a pilotní realizace systému podpory neaprobovaných učitelů v Plzeňském kraji (RIS3) byl v roce 2020 realizován průzkum s učiteli geografie na středních školách.

Kritické místo pedosféra

Tento článek si klade za cíl sdílet výsledky ročního projektu zaměřeného na kritická místa kurikula zeměpisu v prvním ročníku středních škol se širokou odbornou komunitou. V rámci projektu Příprava a pilotní realizace systému podpory neaprobovaných učitelů v Plzeňském kraji (RIS3) byl v roce 2020 realizován průzkum s učiteli geografie na středních školách.

Zjišťování konkrétních kritických míst a jejich příčin bylo realizováno již ověřenou metodikou (Pluháčková et al. 2019), která obsahovala rozhovory s učiteli, otevřené kódování, několik focus groups a akční výzkum. Na základě metodického aparátu bylo zjištěno, že jedním z nejvíce kritických tematických celků v kurikulu geografie 1. ročníku na SŠ je tematický celek Pedosféra (společně s tematickým celkem Atmosféra a Kartografie). Protože tematický celek Atmosféra a částečně i Kartografie byl řešen v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A (Atmosféra – návrhy do výuky, Práce s atlasem a Práce s mapou), rozhodli jsme se dále podrobně zabývat pouze kritickým místem Pedosféra. Jako hlavní příčiny kritičnosti učitelé nejčastěji uváděli velmi slabou motivovanost studentů, nízkou názornost dostupných materiálů, vysoké nároky na představivost studentů nebo chybějící kontextualizaci učiva.

Podobně jako u projektu Didaktika – Člověk a příroda A (na Metodickém portálu RVP.CZ umístěno několik materiálů: viz např. Konvergentní rozhraní litosférických desek, Divergentní rozhraní litosférických desek, Zeměpisné souřadnice – poledníky, Zeměpisné souřadnice, Časová pásma) byl vytvořen komplexní modul na překonání příčin kritičnosti tematického celku Pedosféra. Tento modul byl představen do projektu zapojeným učitelům, kteří měli možnost aktivity vyzkoušet ve své vlastní výuce a poskytli velmi cennou zpětnou vazbu, na jejímž základě byl modul dále upraven do finální podoby.

Vzhledem ke komplexnosti modulu a celkové provázanosti úloh napříč modulem nebylo možné celý dokument rozdělit do několika samostatných materiálů. Modul proto naleznete v příloze tohoto článku, nebo si jej můžete stáhnout v editovatelné podobě ze stránek Oddělení geověd Centra biologie geověd a envigogiky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni ZDE.

Modul je tvořen šesti velkými kapitolami, které svojí náplní a řazením odpovídají výzkumem zjištěnému převládajícímu postupu a obsahu výuky v tomto tematickém celku. Každá kapitola obsahuje aktivity, případně i návrhy jejich alterací, které postupně cílí na překonání konkrétních příčin kritičnosti. Celý modul je primárně koncipován pro výuku na střední škole, ovšem obsahuje jak náročnější, tak i méně náročné aktivity, aby jeho využití mohlo být co možná nejširší. Na základě zpětné vazby od učitelů jsou některé aktivity v modulu dokonce doporučené pro výuku na základní škole nebo nižších stupních víceletých gymnázií. Je ovšem jen na vás (učitelích), jakou aktivitu si zvolíte, jakou obtížnost nastavíte a jak ji celou budete realizovat. Věříme, že vám náš materiál pomůže při výuce tohoto těžkého tematického celku, nebo vás alespoň inspiruje, a že společnými silami dokážeme překonat kritičnost, se kterou se studenti, ale i učitelé při výuce Pedosféry potýkají.

První část modulu je věnována obecnému významu půd. Slouží ke zvýšení motivace studentů do problematiky a uvědomění si, jak je půda pro život zásadní a co vše ovlivňuje. Aktivity na sebe nenavazují a ve výuce je možné je využít samostatně. Pracovat můžete s vytvořenou grafikou, s množstvím zajímavých odkazů řešících aktuální problematiku, se slevovými letáky obchodních řetězců nebo s moderní online aplikací (viz přílohu 1). Studenti by na základě aktivit měli být schopni jmenovat konkrétní příklady toho, co lidská společnost z půdy využívá a jakým způsobem to využívá. Zároveň by alespoň částečně měli být schopni zhodnotit, jak a proč je pro nás půda důležitá.

 

Příloha 1: Ukázka využití online nástroje Mentimeter pro tvorbu slovního mraku

Druhá část modulu cílí na složení půdy. Během představených aktivit studenti sami zkoumají jednotlivé půdní složky (viz přílohu 2), jejich vlastnosti nebo jejich velikost, přičemž nechybí ani návaznost na souvislosti mezi velikostí částic a vlastnostmi půd. Zmíněny jsou také půdní druhy a jejich základní vlastnosti. Studenti by na základě aktivit měli znát složky půdy a dokázat je třídit do nadřazených skupin. Zároveň by měli být schopni analyzovat půdní vzorek z pohledu velikostí anorganických klastů i v souvislosti s vlastnostmi půdy.

 

Příloha 2: Vyplněná grafika z části modulu, který se věnuje složkám půdy

Třetí část shrnuje aktivity řešící vznik půd a pedogenezi. Tato část modulu je zaměřena na pochopení vzniku jednotlivých složek půd i půdy jako takové. Pomocí celkem šesti aktivit si studenti nejprve zopakují složky půdy a postupně se seznamují s procesy, které vedou k jejich vzniku a následně vzniku samotné půdy. Dále studenti zjišťují, jak vypadá půdní profil a jaké horizonty ho tvoří. V závěru se studenti seznamují s jednotlivými faktory, které mají vliv na vznik i podobu půdy. V této kapitole naleznete mj. i rozpracované materiály, které lze využít pro přípravu pracovních listů (viz příloha 3). Z mnoha cílů této části lze jmenovat např.: student chápe procesy, které vedou ke vzniku jednotlivých složek půdy, nebo student analyzuje faktory, které mají vliv na podobu půdy.

 

Příloha 3: Návrh otázek v problematice pedogeneze, které je možno využít v pracovním listu

Ve čtvrté části se studenti seznamují s nejtypičtějšími zástupci půd v České republice, jejich základními vlastnostmi, vzhledem, a zákonitostmi jejich rozmístění. Informace jsou zasazovány do kontextu a v dalších částech je na ně navazováno. Opět nechybí zpracované materiály, které lze využít při přípravě pracovních listů nebo které lze ihned použít ve výuce (viz přílohu 4). Na základě navržených aktivit by měli být studenti mj. schopni popsat základní vlastnosti nejdůležitějších typů půd, které se vyskytují v Česku, a zdůvodnit jejich rozmístění.

 

Příloha 4: Ukázka z kapitoly půdní profily a typy půd

Předposlední kapitola modulu, obsahující pouze jednu úlohu, ovšem s možnostmi alterace, se věnuje hospodářskému využití vybraných typů půd, přičemž je kladen důraz na atraktivitu a určitou míru gamifikace, jakožto motivačního činitele. Úloha je koncipovaná jako tzv. Agroseznamka, při které si organismus (různé rostliny) hledá nejvhodnější partnerku (půdu). Aktivita je založena na navržených hracích kartách (viz přílohu 5), které v modulu také naleznete. Po této aktivitě by měli studenti např. dokázat aplikovat znalosti o využití konkrétních půdních typů na příkladu zemědělství ČR.

 

Příloha 5: Jedna z hracích karet pro navrženou hru

Závěrečná část modulu je věnována ohrožení půd, jakožto velmi diskutovanému tématu. Úlohy cílí samozřejmě i na představení prevence degradace půd. Procesy, jako je eroze půdy, zhutňování půdy nebo kontaminace půdy, mohou být pro studenty poměrně abstraktní, proto jsme navrhli aktivity, které pracují s reálnými ukázkami a daty. Pro možnost samostatné práce v této problematice byl vytvořen i krátký text, s jehož pomocí mohou studenti vyplňovat konceptovou mapu (viz přílohu 6). Po využití aktivit této části modulu by měli být studenti schopni hodnotit rizika ohrožení půdy spojená s lidskou činností.

 

Příloha 6: Nevyplněná konceptuální mapa k problematice degradace půd

Autoři textu jsou si samozřejmě vědomi toho, že kvůli hodinové dotaci pro vás nejspíše nebude možné zakomponovat do výuky všechny aktivity, které jsme v modulu představily. Vy, učitelé, znáte nejlépe vaši třídu, znáte nejlépe vaše studenty a víte také, jaké konkrétní příčiny kritičnosti byste v rámci tematického celku Pedosféra chtěli překonávat nebo jaká dílčí témata jsou pro vaše studenty těžko uchopitelná. Z celého modulu si proto můžete vybrat i pouze jednu aktivitu, kterou vhodně využijete ve výuce. Pokud se vám některá z aktivit bude líbit, ale i v případě negativní zkušenosti, budeme velmi rádi za zpětnou vazbu, kterou můžete napsat přímo do komentářů pod tento článek nebo na naše e-mailové adresy.

Za autorský kolektiv vám přeji mnoho zdaru při výuce tohoto kritického místa a věřím, že se nám společnými silami podaří zmírnit kritičnost tematického celku Pedosféra.

Václav Duffek (duffekv@fpe.zcu.cz)

Literatura a použité zdroje

[1] – Kritická místa kurikula zeměpisu na 2. stupni základní školy I. . 1. vydání. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2019. 156 s. ISBN 978-80-261-0924-2.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
9.41 MB
Dokument
Modul Pedosféra
pdf
5.73 MB
PDF
Modul Pedosféra

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Václav Duffek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Člověk a životní prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Ke každé aktivitě v modulu je potřeba jiných pomůcek. Pro konkrétní potřeby můžete nahlédnout do přílohy.