Požár
V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí pro střední školy přinášíme šesté téma, tentokrát zaměřené obecně na požáry. Učitelé tyto informace mohou využít jako vhodnou doplňkovou pomůcku při přípravě a realizaci své výuky.
Tento článek navazuje na náš předcházející text, který se zabýval povinnostmi fyzických osob dle zákona o požární ochraně. Dnes se budeme věnovat obecně požáru a v následujících dílech našeho cyklu vám přiblížíme základy požární prevence, nejčastější příčiny vzniku požárů v domácnostech a v přírodě, metody hašení a různá hasicí zařízení a další témata vztahující se k problematice požární prevence.
Od doby, kdy si člověk podmanil oheň a začal ho využívat k úpravě stravy, k topení a svícení, se ruku v ruce s těmito pozitivními přínosy nesly i ty negativní, požáry. Požáry od nepaměti ničí lidské životy a zdraví, způsobují vysoké škody na majetku a životním prostředí, od nepaměti se jim lidé snaží předcházet a bojovat s nimi.
Hasičský záchranný sbor ČR zveřejňuje každoročně řadu statistických údajů, mezi nimi i údaje o požárech. Jsou to například celkové počty požárů a jimi způsobené škody, nebo počet usmrcených, zraněných nebo zachráněných osob. Tyto a řadu dalších údajů lze nalézt ve statistické ročence Hasičského záchranného sboru ČR za příslušný rok (www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx).
Hoření je fyzikálně-chemická oxidační reakce, v jejímž průběhu při zápalné teplotě mezi sebou vzájemně reagují hořlavá látka a oxidační prostředek za vzniku tepla, světla a zplodin hoření. K tomu, aby k hoření vůbec mohlo dojít, je nutné splnit tři podmínky:
1. přítomnost hořlavé látky
2. přítomnost oxidačního prostředku (nejčastěji vzdušný kyslík)
3. přítomnost zápalné teploty (zdroje zapálení s dostatečným množstvím energie a vysokou teplotou)
Znázornit si to můžeme tzv. „ohňovým trojúhelníkem“. Nesplněním kterékoliv z výše uvedených tří podmínek nedojde ke vzniku hoření, tak jako nelze sestrojit trojúhelník pouze ze dvou stran.
 |
| Autor díla: HZS ČR |
Při hašení požáru pak působíme na jednotlivé strany trojúhelníku a snažíme se o zpomalení nebo přerušení chemické oxidační reakce probíhající při hoření. Výběr vhodného hasiva s požadovanou vlastností či schopností pak výrazně ovlivní možnost uhašení konkrétního požáru.
K tomuto účelu využíváme čtyř základních principů:
princip izolace – oddělením hořlavé látky od okolí nepropustnou vrstvou, která zabrání přístupu kyslíku do pásma hoření, oheň uhasne. Typickou hasební látkou, která využívá izolačního principu, je pěna (např. přenosný hasicí přístroj s náplní pěny) a sypké materiály (písek, zemina).
princip ochlazování – snižováním teploty v pásmu hoření dochází ke snižování rychlosti uvolňovaných par a plynů z hořlavého materiálu. Ochlazením hořlavé látky pod teplotu vzplanutí dojde k přerušení hoření. Této schopnosti využíváme zejména u nejběžnějšího hasiva, kterým je voda.
princip zřeďování – zřeďování reakční směsi inertními (nehořlavými) látkami probíhá tak dlouho, až se dostatečně sníží koncentrace hořlavých par a plynů a směs se tak stane nehořlavou. Ve směsi lze tímto způsobem také snižovat koncentraci kyslíku. K přerušení hoření pak u většiny látek nastává při snížení koncentrace kyslíku pod 10–14 %. Hasivem se zřeďujícím účinkem je oxid uhličitý a dusík, vodní pára (vytlačování vzduchu), vzácné plyny (argon) a voda (na ředění alkoholů).
princip inhibice – tento proces je založen na chemickém zpomalování procesu hoření. Vháněním speciálního hasiva (inhibitorů) do pásma hoření (plamenů) dochází k jejich reakci s volnými radikály, tím zpomalí (až úplně zastaví) řetězovou reakci hoření a plamen uhasíná. Tohoto principu se využívá při hašení požáru práškem nebo halony.
Jednotlivé principy hašení požáru jsou používány s vhodnou požární taktikou, jako je např. odstraňování hořlavé látky (rozebírání stavebních konstrukcí), zastavení jejího přívodu do pásma hoření (uzavření přívodu plynu), samouhašení (vyhoření hořlavé látky nebo snížení koncentrace kyslíku vyhořením – v uzavřené místnosti) a podobně.
Při požáru ohrožují přítomné osoby i zasahující hasiče tato čtyři nebezpečí, spojená s prostředím v místě požáru:
|
Množství O2 ve vzduchu (%) |
Příznaky |
|
21 |
Žádné – normální podmínky. |
|
17 |
Zhoršená koordinace svalové činnosti, zrychlené dýchání kvůli kompenzaci sníženého množství O2. |
|
12 |
Bolesti hlavy, závratě, rychlá únava (malátnost). |
|
9 |
Bezvědomí. |
|
6 |
Smrt po několika minutách následkem udušení a selhání srdce. |
První pomoc: postižené osoby vyvést na čerstvý vzduch a přivolat lékaře.
Další důležité informace k předcházení požárů naleznete na webových stránkách HZS ČR:
Vhodnou pomůckou ke zpestření výuky může být také cyklus krátkých instruktážních spotů s tematikou požárů v domácnostech „Ty to zvládneš“. Zde jsou zdůrazněny základní rady a návody k bezpečné domácnosti, informace, odkud hrozí nejčastěji nebezpečí, a postupy správného chování v případě požáru. Spoty jsou volně dostupné na: https://pozary.tytozvladnes.cz/.
Za Vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi. Prosím, neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na Vaše případné dotazy či připomínky.
Autor: por. Ing. Adam Fuksa, Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, www.hzscr.cz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
