Železo a další významné kovy

Lekce časově vychází na dvě vyučovací hodiny, přičemž je možné je realizovat zcela v rámci online výuky. V první části se žáci věnují způsobům získávání železa z přírodních materiálů při práci s lineárním textem, ve druhé části žáci organizují získané informace do podoby diagramu, ze kterého jsou patrné společné a rozdílné vlastnosti vybraných kovů.

Výukové cíle:

• Žáci objasní význam železa a způsob, kterým se železo z přírodních látek získává, dále porovnají vlastnosti několika významných kovů (železo, měď, hliník).
• Žáci rozvíjí čtenářskou gramotnost při práci s textem a vyhledávání důležitých informací v textu.
• Žáci organizují dílčí zjištění do přehledného diagramu a prezentují společné a rozdílné vlastnosti vybraných kovů, přitom aktivně spolupracují ve skupině.

Popis činností:

K úvodní motivaci lze využít obrázky navozující téma hodiny. Necháme žáky odhalit, o které téma v hodině půjde, a doptáváme se, podle čeho dané téma odhalili. V příloze 1 je zpracování s několika možnými obrázky (hra Minecraft, Červený lom v Brdech, pohádka O statečném kováři, herec Will Smith, superhrdina Iron Man).

Autor díla: Jakub Holec

Žáci si samostatně čtou text „Železo a ocel“ (příloha), přemýšlí nad textem a tvrzením o železe, jeho výrobě a využití. Zapíší si vše, čemu z textu nerozumí. V případě online výuky sdílí problematické pojmy v chatu, případně je možné využít například aplikaci sli.do. Poté se společně s žáky zaměříme na vysvětlení problémových pojmů a částí textu. Můžeme rovněž položit otázky na porozumění podstatným částem textu: V jaké podobě se obvykle vyskytuje železo v přírodě? Jak lze získat čisté železo? Co je to ocel a jak se získává?

V reflexi toho, co nového se žáci naučili o železe a oceli, lze využít například aplikaci Mentimeter, ve které všichni žáci napíší odpověď na otázku: Co nového jsem se naučil/a o železe a oceli? Odpovědi si v závěru první hodiny společně projdeme.

V návaznosti na téma první hodiny se žáci zaměřují na práci s textem v učebnici, přitom popisují vlastnosti trojice důležitých kovů (např. železo, měď, hliník) a získané informace přehledně zaznamenávají do Vennova diagramu, ve kterém zachycují společné a rozdílné vlastnosti kovů. Pracují přitom v malých skupinách po 3–4 žácích.

Pro zpracování diagramů je důležité žákům na konkrétních příkladech vysvětlit principy uspořádání informací v rámci diagramu. Žáci mohou diagram tvořit pomocí vhodného softwaru či si jej mohou nakreslit. Důležité je, aby se všichni žáci zapojili do práce s tím, že si ve skupině rozdělí role – někdo vyhledává potřebné informace, někdo je zaznamenává a někdo je prezentuje při společném představení práce jednotlivých skupin.

Autor díla: žáci 8. třídy na ZŠ Kunratice

Závěr:

Po prezentování skupinových prací žáci odpovídají na otázky týkající se učiva i organizace práce ve skupinách. Zde mohou například pomocí sdíleného formuláře (např. Microsoft Forms, Google Forms) vyplnit odpovědi na otázky, které zároveň společně s vyplněnými diagramy poslouží jako důkazy o učení žáků.

• Jaká jsou dvě společné vlastnosti všech námi zkoumaných kovů?
• Co se ti při práci ve skupině dařilo?
• Co bys příště při práci ve skupině dělal jinak, aby se ti dařilo ještě lépe?