Lekce časově vychází na dvě vyučovací hodiny, přičemž je možné je realizovat zcela v rámci online výuky. V první části se žáci věnují způsobům získávání železa z přírodních materiálů při práci s lineárním textem, ve druhé části žáci organizují získané informace do podoby diagramu, ze kterého jsou patrné společné a rozdílné vlastnosti vybraných kovů.
Výukové cíle:
Popis činností:
K úvodní motivaci lze využít obrázky navozující téma hodiny. Necháme žáky odhalit, o které téma v hodině půjde, a doptáváme se, podle čeho dané téma odhalili. V příloze 1 je zpracování s několika možnými obrázky (hra Minecraft, Červený lom v Brdech, pohádka O statečném kováři, herec Will Smith, superhrdina Iron Man).
| Autor díla: Jakub Holec |
Žáci si samostatně čtou text „Železo a ocel“ (příloha), přemýšlí nad textem a tvrzením o železe, jeho výrobě a využití. Zapíší si vše, čemu z textu nerozumí. V případě online výuky sdílí problematické pojmy v chatu, případně je možné využít například aplikaci sli.do. Poté se společně s žáky zaměříme na vysvětlení problémových pojmů a částí textu. Můžeme rovněž položit otázky na porozumění podstatným částem textu: V jaké podobě se obvykle vyskytuje železo v přírodě? Jak lze získat čisté železo? Co je to ocel a jak se získává?
V reflexi toho, co nového se žáci naučili o železe a oceli, lze využít například aplikaci Mentimeter, ve které všichni žáci napíší odpověď na otázku: Co nového jsem se naučil/a o železe a oceli? Odpovědi si v závěru první hodiny společně projdeme.
V návaznosti na téma první hodiny se žáci zaměřují na práci s textem v učebnici, přitom popisují vlastnosti trojice důležitých kovů (např. železo, měď, hliník) a získané informace přehledně zaznamenávají do Vennova diagramu, ve kterém zachycují společné a rozdílné vlastnosti kovů. Pracují přitom v malých skupinách po 3–4 žácích.
Pro zpracování diagramů je důležité žákům na konkrétních příkladech vysvětlit principy uspořádání informací v rámci diagramu. Žáci mohou diagram tvořit pomocí vhodného softwaru či si jej mohou nakreslit. Důležité je, aby se všichni žáci zapojili do práce s tím, že si ve skupině rozdělí role – někdo vyhledává potřebné informace, někdo je zaznamenává a někdo je prezentuje při společném představení práce jednotlivých skupin.
![]() |
| Autor díla: žáci 8. třídy na ZŠ Kunratice |
Závěr:
Po prezentování skupinových prací žáci odpovídají na otázky týkající se učiva i organizace práce ve skupinách. Zde mohou například pomocí sdíleného formuláře (např. Microsoft Forms, Google Forms) vyplnit odpovědi na otázky, které zároveň společně s vyplněnými diagramy poslouží jako důkazy o učení žáků.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 .
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.


Národní pedagogický institut České republiky © 2025