Optimalizace rozvrhu hodin pro novou informatiku

Rámcové vzdělávací programy pro informatiku aktuálně procházejí novelizací. Jednou ze změn, které výuku čekají, je kromě dlouho očekávané změny obsahu hodin také trojnásobné navýšení časové dotace informatiky na základních školách. Toho se nejvíce obávají ředitelé a zástupci základních škol.

Nejčastější argumenty, které brání zavedení tzv. nové informatiky do výuky, se opírají o personální a kapacitní problémy. To ve zkratce znamená, že školy nemají dostatek učitelů informatiky a nemají ani prostředky pro vytváření nových učeben, které „jsou“ díky navýšení časové dotace informatiky nezbytné. Rád bych Vám v tomto článku demonstroval, že nové pojetí informatiky podle ŠVP od autorů z webu iMyšlení lze zvládnout i s jedním učitelem informatiky, který je zároveň pověřený funkcí metodik informačních a komunikačních technologií a jedinou počítačovou učebnou.

Vypomohu si demonstrativní základní školou. Ta má v každém ročníku dvě třídy a v každé třídě 30 žáků, což je v souladu s § 4 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. maximální možný počet. Náš učitel informatiky a metodik ICT má podle § 3 odst. 4 písm. d) nařízení vlády č. 75/2005 Sb. snížený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti o 4 hodiny týdně. Týdenní úvazek přímé pedagogické činnosti má tedy 18 hodin. Spojení činnosti učitele nové informatiky s rolí ICT metodika není zrovna nejoptimálnější [2], nicméně s ohledem na reálnou praxi a nedostatek odborných kapacit na českých základních školách se jedná, bohužel, o běžný jev. Modelová škola zároveň disponuje počítačovou pracovnou s kapacitou 20 žáků. 

Jak v této situaci sestavit optimální rozvrh hodin, abychom mohli vyučovat v souladu s inovovaným Rámcovým vzdělávacím programem z informatiky pro základní školy? Nový RVP pro ZŠ má již schválenou časovou dotaci 2 + 4 [1], tedy 2 hodiny týdně na I. stupni a 4 hodiny týdně na II. stupni. Pokud informatiku rozložíme rovnoměrně do všech ročníků, pak to znamená, že od 4. ročníku se bude každý rok vyučovat 1 hodina týdně. Máme-li školu po dvou třídách (30 žáků) a učebnu informatiky s 20 počítači, musíme třídy rozdělit tak, aby se do učebny žáci kapacitně vešli. V důsledku to znamená, že získáme 2×^{(rozdělení třídy na skupiny)} 2×^{(počet tříd v ročníku)} 6^{(počet ročníků 4.–9.)} = 24 hodin.

Nebo také můžeme být úspornější a vzít si příklad z výuky cizích jazyků. Zde se v praxi osvědčilo dělení do mezitřídních skupin. Důvod je ukotven v § 5 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. – „… Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24“. Třídy lze rozdělit do třech skupin a následně je po ročníku pospojovat analogicky jako ve výuce cizích jazyků (zpravidla majoritně anglického jazyka).

V našem případě (2 třídy v ročníku po 30 žácích) tedy jedna skupina čítá maximálně 20 žáků. To vyhovuje kapacitě výše zadané učebny informatiky. Pokud třídy rozdělíme na 3 skupiny a pospojujeme, tak jak jsem popsal výše (INF / INF / INF), vzniká však problém jedné učebny na 3 skupiny. Pokud však aplikujeme na dělení informatiky již zažité dělení skupin pro cizí jazyky, můžeme hodiny informatiky díky časové dotaci cizího jazyka vhodně přeskupit (využijeme stejného algoritmu dělení třídy jako u cizího jazyka). Podle aktuálního RVP ZV je stanovena časová dotace cizího jazyka 9 hodin pro I. stupeň a 12 hodin pro II. stupeň, z čehož vyplývá, že od 3. ročníku se žáci učí cizímu jazyku (většinou anglickému) každý rok 3 hodiny týdně.

INF / ANJ / ANJ

ANJ / INF / ANJ

ANJ / ANJ / INF

ANJ / ANJ / ANJ

Touto akcí ušetříme 1 hodinu informatiky v každém ročníku, čímž se celkový počet hodin dostává z původních 24 na aktuálních 18. Díky demonstrovanému šikovnému přeskupení hodin lze všechny hodiny umístit do jediné učebny informatiky, čímž se dostáváme na požadovaný týdenní úvazek přímé pedagogické činnosti našeho učitele informatiky a metodika ICT. Učebna informatiky je obsazena 18 hodinami informatiky. V důsledku čehož tedy zbývá dostatečný prostor pro umístění dalších mimoinformatických aktivit, které jsou přímo spojené s prací na počítači (výuka kancelářských balíků, výuka počítačové grafiky, zájmové útvary apod).

Jsem si vědom, že nejde o jediný problém, který v souvislosti se zaváděním nové informatiky musí ředitelé a jejich zástupci řešit. V článku se pokouším dát podnět k zamyšlení a popsat jeden z významných problémů již schválené změny, který však lze řešit operativně a vcelku triviálně.