Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Čtení v hodinách zeměpisu – 1. část
Odborný článek

Čtení v hodinách zeměpisu – 1. část

30. 4. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Dana Řezníčková

Anotace

Příspěvek vysvětluje podstatu různých metod aktivního a funkčního čtení. Popisuje zavedení čtenářského deníku (portfolia) ve vyučovacím předmětu Zeměpis, který by obsahoval jednotlivé "zdroje čtení". Popisuje techniky Podvojný zápis a Poslední slovo patří mně.

Příspěvek byl převzat z časopisu pro další vzdělávání v geografii - Geografické rozhledy.


Tento příspěvek, zaměřený na aktivní a funkční čtení, vysvětluje podstatu dalších možných metod. Jejich využití je funkční a efektivní v případě, kdy neslouží jen čas od času ke „zpestření" výuky zeměpisu, nýbrž když se jejich prostřednictvím realizuje koncepce kladoucí důraz nejen na porozumění určitým geografickým tématům, ale i na osvojování škály dovedností spojených s využíváním různých zdrojů a informací.

Rozhodnete-li se realizovat tuto koncepci, nabízí se zavést čtenářský deník (čtenářské portfolio). Obsahoval by jednotlivé „zdroje čtení" (texty naučného, informativního nebo uměleckého charakteru, mapy, fotografie, tabulky), zadání úkolů prostřednictvím různých technik a výsledky čtenářských aktivit. V případě, že tento záměr budou sdílet i další kolegové, společný čtenářský deník pro více výukových předmětů vám umožní mj. sledovat, která témata se probírají a jakým způsobem. Společný deník tak může pomoci k tomu, aby se naplňování vzdělávacích cílů koordinovalo, a to ve sféře obecných kompetencí RVP ZV i RVP G, tak i cílů průřezového tématu Mediální výchova. Takový deník pak napomáhá nejen k tomu, že se prostřednictvím čtení a psaní procvičuje myšlení žáků, ale stává se i prostředkem procvičování dalších dovedností komunikativních a sociálních. V neposlední řadě napomáhá k obsahové integraci zapojených výukových předmětů.

Některé z jeho stránek mohou mít charakter tzv. Podvojného zápisu (deníku). Název techniky je odvozen od formy zápisu, neboť svislá čára uprostřed stránky připomíná vedení podvojného účetnictví. Úkolem žáka je, aby po přečtení určitého textu vypsal na levou část stránky nějakou myšlenku (větu, krátký odstavec), která na něj zapůsobila, je zajímavá a stojí za to ji nějak komentovat. Napravo od svislé čáry by měl napsat poznámky ke zvolené myšlence. Může zdůvodnit, proč si tento citát vybral, co ho k tomu přimělo, jaké otázky v něm vyvolává. Může vyjádřit i nesouhlas s daným tvrzením, či jiným způsobem ho podle svého rozvést.

Popisovaná aktivita vyžaduje žákovo soustředěné čtení, hlubší rozvahu nad daným textem a dovednost písemným způsobem stručně vyjádřit důvody, proč konkrétní tezi vybral. Obvykle lze kombinovat s technikou zvanou Poslední slovo patří mně. Je to jeden ze způsobů, jak vést reflexi žáků po přečtení nějakého textu. Tato technika, jež dává diskusi určitý rámec, je vhodná pro „rozmluvení" žáků se zábranami a ostychem. Jak postupovat?

Poté, co všichni mají vypracovaný podvojný zápis, vyzve učitel jednoho žáka, aby přečetl vybranou tezi. Aby celá třída mohla text sledovat, je vhodné, aby žák předem oznámil stranu (odstavec), ze které je úryvek. Po jeho přečtení spolužáci zvažují, proč si daný žák tento citát vybral. Tři až čtyři spolužáci svůj názor ostatním vysvětlí. Pozor, jde o procvičování empatie žáků. Neměli by tedy říkat, proč by si danou myšlenku vybrali oni, ale proč asi si ji vybral daný žák. Když zazní několik zdůvodnění, žák, který četl vybranou tezi, přečte svůj komentář a určí, který ze spolužáků se nejvíce přiblížil jeho názoru. Poslední slovo má tak ten, kdo četl vybraný citát. Tento postup se pak ještě několikrát zopakuje. Učitel vybere dalšího žáka, který přečte svoji tezi, ostatní zvažují důvody výběru a nakonec daný žák prozradí svoji myšlenkovou rozvahu.

Popsaným způsobem vzniká situace, kdy žáci mají možnost pochopit, že nesdílíme všichni stejné hodnoty, že jedna myšlenka může být interpretována rozmanitým způsobem, neboť záleží na širším kontextu, do kterého ji jedinec zasadí. Současně mají žáci možnost naučit se neskákat si do řeči, reagovat výstižně a poměrně rychle, respektovat mínění druhých apod.

Každá metoda čtení se uplatňuje na konkrétní text, resp. na konkrétní obsah. Je zřejmé, že ve vyučovacích hodinách zeměpisu budeme pracovat i s věcnou stránkou daného textu, a to v průběhu realizace daného postupu anebo na závěr ve fázi reflexe získaných zkušeností. Pro aplikaci metody Podvojného zápisu a metody Poslední slovo patří mně žáci vybrali úryvek od autorky Jany Hybáškové z knihy Čekání na válku. Podle toho, jaký cíl sledujeme, na co chceme při reflexi čtení upozornit, můžeme pokládat otázky jako: Považujete zvolený text za věcně správný? Popisuje autorka typický způsob života obyvatel Kuvajtu? Jak si to můžeme ověřit? Na které problémy autorka upozorňuje? Které problémy nebyly zmíněny? Co považujete za nejdůležitější poselství textu? Co si z textu zapamatovat?

Příloha 1 - Text - Čekání na válku

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Dana Řezníčková

Hodnocení od uživatelů

Jana Kneřová
15. 3. 2010, 12:26
Dobrý den, nedaří se mi rozkliknout přílohu.
Jana Kneřová
15. 3. 2010, 12:26
Dobrý den, nedaří se mi rozkliknout přílohu.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)