Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Zamyšlení nad osobnostně orientovanou pedagogikou
Odborný článek

Zamyšlení nad osobnostně orientovanou pedagogikou

14. 10. 2021 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc Marie Čermáková

Anotace

Článek představuje zamyšlení nad tím, jakými směry by se v současné době i v budoucnosti mohlo ubírat předškolní vzdělávání a jak je k tomuto přistupováno při výuce studentů ve vysokoškolském programu pro učitelky MŠ na UK Praha. Text článku je zamyšlením a ohlédnutím za tím, jakým směrem se ubíralo předškolní vzdělávání a k jakým možným změnám by mohlo dojít v návaznosti na revizi RVP PV. Dále přináší pohled na současné poznatky v oblasti dětské biologie, psychologie a neurofyziologie, které by měly být při vzdělávání předškolních dětí i při tvorbě nového RVP PV brány v úvahu.

Prostřednictvím článku bych chtěla zmínit některé všeobecně známé skutečnosti týkající se předškolního dítěte, a to v oblasti dětské psychologie, biologie a také nahlédnout do nejnovějších poznatků z neurovědy tohoto období. Následující text by měl být také nahlédnutím do principů osobnostně orientované pedagogiky, se kterou jsem se seznámila v bakalářském studiu pro učitelky MŠ na UK v Praze. Text článku by měl být pouhým zamyšlením před revizí RVP PV, ne kritikou čehokoliv, nýbrž pouze pohledem na současnou situaci, co jí předcházelo a kde jsou další možnosti při vzdělávání předškolních dětí. Skutečnosti zmíněné v textu článku jsou tím, co by mělo být zdůrazněno při vzdělávání předškolních dětí. 

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 1 – rámcové cíle v RVP PV by měly být podkladem pro systematickou, nicméně citlivou práci učitelky se skupinou dětí, jíž je ona nedílnou součástí a vstupující v roli „facilitátora“

Přemýšlím o tom, odkud vlastně začít. Nutné je připomenout si, že za poslední roky byly objeveny ve všech oblastech lidského poznání nové informace a v návaznosti na to pak došlo k obrovskému posunu v celém spektru činností. Také v oblasti dětské psychologie, biologie i neurovědy bylo odkryto mnoho nových skutečností a toto by mělo být návazně východiskem pro kvalitní práci v oblasti péče o předškolní děti. Měli bychom si uvědomit specifika dítěte v období, kdy navštěvuje MŠ, a ta by měla být základem práci učitelky MŠ na všech úrovních, tedy při tvorbě ŠVP, TVP a RVP PV.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 2 – práce s předškolními dětmi by měla  krom jiného vycházet znalost nejnovějších poznatků z dětské psychologie, biologie i neurologie 

Jsem člověk s dlouholetým nadhledem. V počátcích mé pedagogické praxe jsme při práci s předškolními dětmi vycházeli z časově tematických plánů, které odpovídaly věkovým skupinám dětí, a tím bylo zajištěno, že byly rozvíjeny dovednosti ze všech oblastí. Po roce 1989 došlo v tomto směru ke značnému uvolnění, což nevnímám jen jako negativní. Pozitivem, které s tímto uvolněním přišlo, bylo to, že jsme přestali být svazováni nejen časovým tlakem. Pro mne jako člověka zvyklého na systematickou práci a zastoupení všech složek v rámci přístupu k dětem však nastala doba, kdy bylo nutné obhajovat své profesní kroky, či je přizpůsobovat přibývajícím aktivitám v MŠ. Postupem času jsem si doplňovala vzdělání a to mne vedlo k vnitřnímu pocitu, že vím, co dělám. V kontaktu s každodenní praxí jsem však ztrácela jistotu, že tomu tak opravdu je. Četné akce na MŠ a převaha „vytváření“ byly v rozporu s mým profesním pohledem. Nevím, kdy se to vlastně stalo, že se MŠ staly tím, kdo zajistí „zábavu“ pro děti a rodiče, že profesní dovednosti jsou hodnoceny podle počtu výrobků a poctivá práce erudované učitelky je tím poodsunuta do pozadí.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 3, 4, 5 – základem práce učitelky v MŠ je systematická stimulace dětí, přirozenou a hravou formou, na základě znalostí specifik vývoje předškolního dítěte i základů pedagogiky předškolních dětí

Právě v době revize RVP PV mne napadá myšlenka, zda opravdu dokážeme sledovat vývoj ve výše zmíněných oblastech a respektovat nový směr, který bude přínosným řešením pro děti i učitelky. Napadá mne otázka, zda dokážeme navázat na to, co vzniklo v roce 2004, tedy být facilitátorem, využívat situační učení a ustupovat z direktivního přístupu.

Autor díla: Marie Čermáková

Následně bych chtěla uvést některé všeobecně známé skutečnosti, které by měly být zohledněny při tvorbě ŠVP, TVP i RVP PV.

Autor díla: Marie Čermáková


Erik Erikson popisuje ve své vývojové škále předškolní období jako období aktivity, kdy si dítě prostřednictvím snahy něco zvládnout, či něčeho dosáhnout potvrzuje své kvality. Z Eriksonovy škály také vyplývá, že v tomto období se dítě učí řádu a přijímat cizí autoritu a toto pro něj bude určující i do dalšího života.

Z hlediska socializace pak přináší předškolní období možnost navazovat nové vztahy, a dítě se učí najít své místo, či se prosadit v sociální skupině. Základním způsobem je již uvedené přirozené situační učení v rámci sdílné skupiny, dítě se učí se sounáležitost, soucítění, sdílení, …

Předškolní období je také nazýváno obdobím preformativním, tedy dobou, kdy si vytváří základní vzorce chování v rámci skupiny. Z uvedeného vyplývá, že prožitek z tohoto období bude mít vliv na jeho život v dospělosti. Zkušenosti z tohoto období jsou jedním z určujících pro to, jak se bude cítit i chovat ve společnosti.

Výše uvedené skutečnosti jsou biologicky i psychologicky dané a je nutné dát jim v prostředí MŠ dostatečný prostor. Nejen z uvedených důvodů je nutná změna v postoji učitelky, která by měla vystupovat směrem k dětem v roli facilitátora“ – stimulovat jeho vlastní vnitřní motivaci a uvědomovat si, že pro dítě je největším přínosem, když se pohybuje co nejvíce ve své vlastní flow zóně“ a jeho aktivita vyplývá z vnitřní motivace“.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 6 – v prostředí MŠ dítě získává zcela nové zkušenosti prostřednictvím sdílné skupiny, což odpovídá jeho aktuálním psychickým potřebám i vývojovému období

Pro to, aby byl zajištěn optimální vývoj a zároveň vytvořen kvalitní základ pro další rozvoj, je nutné uvědomit si, že předškolní období zahrnuje v oblasti motorického i kognitivního vývoje několik senzitivních období, které nelze opominout. Jde o období, kdy je dítě citlivé na podněty v určité oblasti, která má být podporována v aktuální době, jelikož jejich nedostatek může být do budoucna pro dítě korektivní. Proto je důležité přistupovat zodpovědně k práci s dětmi v MŠ a na odpovídající profesní úrovni.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 7 – při práci s předškolními dětmi je nutné si uvědomit, že podnětné prostředí a optimální vývoj dítěte v době do šesti, sedmi let věku, jsou stěžejní pro další životní etapy

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 8, 9, 10 – úroveň motoriky a pohybové výkonnosti kladně ovlivňují i změny funkční, kolem 5. roku vrcholí myelinizace a diferenciace vrstev mozkové kůry

Pokud bychom se zaměřili na motorický vývoj dítěte do 6 let, pak je nutné mít na paměti, že toto je období nových, převážně celostních pohybů a pohybových kombinací“. Pohyb je pro předškolní dítě prostředkem učení a úroveň motoriky i pohybové výkonnosti ovlivňuje také funkční změny v jiných oblastech. Pohyb zprostředkovává dětem nové zkušenosti, rozvíjí myšlení, ale i paměť a pozornost, zvyšuje volní sebekontrolu a posiluje volní vlastnosti. Pohyb je řízen CNS a přímo souvisí s její činností, psychický a fyzický vývoj jsou vzájemně provázané a ovlivňují se navzájem. Všechny předškolní děti mají zvýšenou pohybovou potřebu a z toho bychom měli ve své práci vycházet.

Co se týče dozrávání motoriky, pak se v období do 6 let rozvíjí především hrubá motorika, na konci tohoto období však dochází ke zlepšení a zrání i v oblasti jemné motoriky.

 

Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková


Pokud se zaměříme na důležité vývojové mezníky související se zráním CNS, je nutné uvést, že v předškolním období dochází k propojování neuronů, bouřlivě probíhá myelinizace a vytváří se nervové synapse. Vnější stimulace a podněty ovlivňují funkční změny v mozku. Synaptogeneze začíná již v prenatálním období a pokračuje ve velmi rychlém tempu právě až do vstupu dítěte do ZŠ. Rozvoj neuronové sítě je podmíněn právě zkušeností dítěte z raného období. Tato určuje, které spoje budou v budoucnu přetrvávat a které budou eliminovány.

V době do šesti let věku dítěte se mluví o plasticitě mozku – tedy mozek je v předškolním období pružným orgánem, který reaguje na aktuální stimulaci. V období do 6 let je důležité časování zkušeností, jelikož zahrnuje několik senzitivních období. Jde o dobu, kdy je mozek citlivý na aktuálně specifické podněty. Pokud je nabídneme dítěti mimo senzitivní období, snižuje se efektivita stimulace. Z uvedeného vyplývá, že v raném dětství se vytváří základ pro uchování zkušeností, ale také reorganizaci a diferenciaci mozkových struktur.

Pokud má také v předškolním vzdělávání probíhat učení v interakci se zráním, je nutné si uvědomit, že jednotlivé oblasti mozku se nevyvíjejí stejně rychle. Jednotlivé psychické funkce se rozvíjejí v určitém sledu, což je nutné respektovat a vycházet z tohoto poznatku při práci s dětmi. Jako první dozrávají oblasti, které zpracovávají motorické a smyslově percipované informace. Následně oblasti, které slouží k rozvoji prostorové orientace a základních jazykových dovedností. Jako poslední pak vyšší asociační oblasti, které umožňují monitorování a řízení lidského chování, rozhodování.“

                                                    

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 11, 12, 13, 14 – rané zkušenosti vytvářejí základ, který ovlivňuje zpracování nových podnětů – pokud byly negativní či dítě bylo zanedbáváno, může toto v následujících letech působit korektivně, zkušenosti z raného dětství mohou výrazně ovlivnit další vývoj dítěte

Každý věk má svá specifika a tomu by měly odpovídat metody učení. V Piagetově teorii je období od 2 do 6 let roku obdobím symbolickým a předoperačním. Piaget v totmo období zdůrazňuje význam nastupující řeči a rozvíjející se schopnosti dítěte vybavovat si předměty prostřednictvím řeči. Uvádí, že schopnost nápodoby je jedním ze základních prostředků, nicméně je zapotřebí brát v úvahu centralismus a zaměření dítěte samo na sebe. Dětský svět tvoří hra, obrazové představy a místo reality je nahlížení dítěte na svět magické, egocentrické a zaměřeno na své vlastní potřeby. Předoperační stadium je dobou přípravy myšlenkových operací – klasifikace, abstrakce, třídění a vnímání symbolů.

Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková


Vím, že je náročné pracovat s dětmi s plným vědomím výše uvedených skutečností a s uvědoměním si nezastupitelnosti i nutnosti systematické práce s ohledem na důležitost předškolního období pro další život i vzdělávání. Východisko vidím v osobnostně orientované pedagogice, která respektuje individualitu dětí i dospělých, zároveň však nesnímá zodpovědnost z rodičů a může být jednou z přirozených cest, jak pracovat s předškolními dětmi.

Pro učitelky je důležité pochopit změnu v přístupu k dětem, stěžením pojmem se stává v osobnostně orientovaném přístupu „facilitátor, který dítě citlivě provází tímto obdobím a který vystupuje tak, aby dítěti byl ponechán prostor v maximální možné míře.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 15, 16, 17 – stěžením pojmem se v předškolním vzdělávání stává „facilitátor“, který děti vede a stimuluje nedirektivně a s respektem k vnitřní motivaci

Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková


Změna, kterou přináší osobnostně orientovaná pedagogika, je celostní a zahrnuje změnu v přístupu k dítěti samotnému, k rodině, i k počátečnímu vzdělávání. Základními podporovanými oblastmi je tvořivost, samostatnost, vnitřní stimulace, individualizace a dominantní postavení rodiny při vytváření osobnosti dítěte. Osobnostně orientovaný přístup také očekává, že učitelky budou individuální a tvořivé osobnosti na vysoké profesní i lidské úrovni, které dokážou těžit z praxe, ale i ze znalostí pedagogiky, vývojové biologie a psychologie. Ustupuje se od tvarování dítěte a základem je situační učení a teorie skupinové dynamiky. Osobnostně orientovaný přístup vychází z humanistické psychologie, jež vznikla z odporu proti koncepcím, které upřednostňují neustálé vnější působení na dítě a tím potlačování vlastních vnitřních sil.

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 18, 19, 20 – humanistická psychologie, kterou popisuje Zdeněk Helus v knize „Dítě v osobnostním pojetí“, je výzvou k obratu ve vzdělávání přímo k „žákovi“ 

Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková


V článku neuvádím základní principy osobnostního přístupu, toto lze dohledat v odborné literatuře. Přináším jen pohled na jednu z možných cest, kterou lze jít při vzdělávání předškolních dětí. Jako cestu, která nahlíží na každé dítě i učitelku jako na jedinečnou bytost se svobodným rozhodováním a kreativním přístupem k životu. 

Autor díla: Marie Čermáková

Obrázek č. 21, 22, 23 – osobnostně orientovaný přístup přináší ve vzdělávání předškolních dětí základní obrat – u dítěte jde o změnu vztahu k němu samotnému, vnímání na zcela odlišné úrovni, jde o vnímání dítěte jako jedinečné a neopakovatelné bytosti, která má právo být sama sebou

Autor díla: Marie Čermáková
Autor díla: Marie Čermáková


Z výše uvedených faktů vyplývá, že úloha MŠ je nezastupitelná v rozvoji osobnosti dítěte. Práce učitelky v MŠ by měla být systematická a stavěná na profesních zkušenostech i vědomostech. Tuto myšlenku přináší RVP PV, a jak z jeho názvu vyplývá, jde o rámec, jehož naplnění je v rukou každé jednotlivé učitelky. Je tedy osobní zodpovědností každé z nás, jak ji naplníme.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc Marie Čermáková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
14. 10. 2021
Autorka připravila zamyšlení, které je užitečné nejen s ohledem na plánované úpravy kurikula, ale i k zamyšlení nad principy práce v mateřské škole. Svým vhledem do zvyklostí práce v mateřské škole může přispět k tomu, aby učitelé přehodnotili svůj přístup, vyhodnotili, co je podstatné a co nikoliv, co je důkazem o naší profesní kvalitě. Zcela to vystihuje větou: "Nevím, kdy se to vlastně stalo, že se MŠ staly tím, kdo zajistí „zábavu“ pro děti a rodiče, že profesní dovednosti jsou hodnoceny podle počtu výrobků a poctivá práce erudované učitelky je tím poodsunuta do pozadí."

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně