Domluvit se v každodenních situacích

Při plánování výuky a výběru témat i činností bychom měli mít na zřeteli, že naším cílem je, aby žáci byli schopni komunikovat s ostatními, tj. porozumět sdělení jiných a vyjádřit svá vlastní.

Dovednost domluvit se v každodenních situacích jednoduchým způsobem je provázána s dalšími dovednostmi a znalostmi, které si žáci osvojují postupně doma, ve škole i jinde. Neoddělitelnou součástí jazykových znalostí je vedle čtyř dovedností (poslech, čtení, psaní, mluvení) také gramatika, výslovnost, pravopis a slovní zásoba. Dále dodržování pravidel efektivní komunikace a využívání překlenovacích strategií. Teprve zvládnutí celého komplexu na určité úrovni umožňuje žákům úspěšně komunikovat.

Přiměřenost

Velký význam při komunikaci v cizím jazyce má přiměřená slovní zásoba, přiměřená znalost gramatických pravidel, výslovnosti a pravopisu. Rámcový vzdělávací program poskytuje dostatečný prostor vyučujícím při výběru vhodného učiva i činností tak, aby co nejpřesněji vyhovovali individuálním potřebám a schopnostem žáků s ohledem na cíl, který má být naplněn. Není vždy nezbytné vymýšlet a sestavovat vše od úplného počátku. V mnoha případech lze využít letitých zkušeností našich i zahraničních autorů a nahlédnutím do již hotových materiálů vybrat ty části, které jsou vhodné pro danou školu, učitele a žáky.

Reálnost komunikativních situací

Ačkoliv ve školním prostředí probíhá seznamování a nácvik situací vedoucích k naplnění cíle (kdy žák se domluví jednoduchým způsobem v každodenních situacích a vyžádá si i předá jednoduchou informaci), často nejde o zcela reálnou komunikaci. Přesto může být cíl naplněn. Jako handicap jsou pseudoreálné situace pociťovány zejména při hodnocení znalostí učiva a kompetencí žáků, kdy žáci mohou jen omezeně či vůbec nemohou používat strategie sloužící k překlenutí mezer v komunikaci tak, jak je to v reálném prostředí běžné. Schopnost efektivně komunikovat zde ovlivňuje zejména absence obecného povědomí, reálného prostředí, zvuky v pozadí, reálné zvuky, řeč těla, okamžitá interakce, možnost "manipulovat" své sdělení.

Dovednost mluvit není zárukou, že uživatel porozumí normální řeči v přirozeném prostředí. Obdobně někteří jedinci mají velmi rozvinutou schopnost porozumění slyšenému, ale obtížně se vyjadřují vlastními slovy. Obě zmíněné skupiny si zaslouží naši pozornost. Obdobné platí i pro písemný projev. Zde je však snazší využívání kompenzačních pomůcek (slovník, překladače, dotaz u jiné osoby apod.), neboť je žákům možné poskytnout časový prostor podle jejich individuálních potřeb.

Závěr

Osvojování potřebných znalostí i dovedností k dosažení cíle v titulku je pozitivně ovlivněno, podaří-li se vyučujícím vytvořit stimulující bezpečné a motivující prostředí a navodit situace, které postupně vyústí v situace blížící se reálným. Ideální samozřejmě je, mají-li žáci možnost pohybovat se ve skutečně reálném prostředí.

Literatura:
HAYCRAFT, J. An Introduction to English Teaching, Harlow: Longman,1993
HEDGE, T. Teaching and Learning in the Language Classroom Oxford:. Oxford University Press, 2000
NUNAN, D. Expressions. Meaningful English communication. Boston: Heinle&Heinle, 2001
PHILLIPS, S. Young Learners, Oxford: Oxford University Press, 1993
UR P. A Course in Language Teaching, Cambridge: Cambridge University Press 1996