1. Povídání k obrázku
Učitel si připraví obrázek, který se váže k pohádce, a pozorně si ho s dětmi prohlédne. Potom se ptá, např.:
Poznáte, jestli domeček medvědů stojí v jehličnatém, nebo listnatém lese? Jak se říká místu v lese, kde jsou jen pařezy? Umíte vyjmenovat některé houby? Můžeme všechny houby, které najdeme v lese, jíst? Proč některá lesní zvířátka v noci nespí (hledají pro sebe potravu)?
2. Čtení pohádky
Učitel dětem přečte pohádku a potom se může znovu zeptat na otázky, např.:
(Při poslechu si děti trénují koncentraci, trpělivost a schopnost přemýšlet nad dějem. Představují si prostředí, postavy a jednotlivé situace. Je důležité, aby si učitel při čtení pohádky pohrál s hlasem.) Následujícími otázkami si děti mají možnost uvědomit vlastní pocity.
Jak se cítil medvídek, když našel svou kaši snědenou? (byl nešťastný) – nechte děti, aby si vzpomněly, kdy byly nešťastné.
Jak se cítil tatínek medvěd s maminkou medvědicí? (byli rozzlobení) – nechte děti přemýšlet, proč byly naposledy rozzlobené.
Jak se cítila Mášenka, když ji v postýlce, kde spala, probudili 3 medvědi? (byla vystrašená) – nechte děti, aby vám řekly, čeho se naposledy bály.
3. Poznáváme zvířata
Učitel rozmístí po podlaze obrázky různých zvířat (lesní, domácí nebo ze ZOO) a ptá se, která zvířátka žijí v lese. Jednotlivé děti vybírají obrázky podle zadání. Děti také mohou napodobit zvuky jednotlivých lesních zvířat. Nakonec si mohou vzpomenout, které další zvuky je možné slyšet v lese (vítr, pila, šum listí...).
4. Hra: Ptáčku, jak zpíváš?
Učitel si s dětmi zahraje známou hru, která je určená k rozvoji sluchového vnímání a rozlišování. Děti jsou volně ve třídě, klečí a hlavy mají na kolenou. Jedno dítě pošle učitel za dveře. Učitel zatím z ostatních dětí vybere jedno dítě (ptáčka), které po příchodu dítěte, které bylo za dveřmi, bude odpovídat na jeho otázku „Ptáčku, jak zpíváš?“ citoslovcem „píp“. Ostatní děti musí být úplně potichu, aby bylo ptáčka slyšet. Dítě, které bylo za dveřmi, se snaží podle hlasu rozpoznat, které z dětí bylo ptáčkem.
5. Velký, menší, nejmenší
Dětem připravíme 3 větší nádoby různých barev (např. barevné košíky, obruče, škopíky – jedna nádoba bude pro tátu medvěda, druhá pro mámu medvědici a třetí pro malého Míšu) a různé druhy lžiček, mističek a talířků (mohou být vyrobeny z papíru). Jejich úkolem bude roztřídit nádobí podle velikosti a umístit je do správné nádoby.
6. Překážková dráha
Učitel s pomocí dětí vytvoří v herně nebo venku překážkovou dráhu, která bude znázorňovat cestu, kudy Mášenka utíkala před medvědy (můžete zahrnout slalomový běh, přeskoky přes nízké překážky, chůzi po kladině…).
7. Další aktivity k pohádce (skupinové, kolektivní)
Pokud se nechceme zdržovat s vyráběním loutek nebo masek, velmi se mi osvědčilo jednotlivé postavy charakterizovat jen drobným detailem (např. mamince medvědici dáme zástěru, tatínkovi medvědovi klobouk, malému méďovi bryndák a Mášence mašli do vlasů…). Můžeme s dětmi předem nacvičit dialogy z pohádky nebo je necháme volně improvizovat. Děti také mohou postavy v pohádce měnit nebo mohou změnit konec pohádky.
3. Výtvarná činnost – připravte dětem bílé papírové talíře a nechte je, aby si vybraly, jakou postavu z pohádky O třech medvědech budou tvořit. Vodovými barvami si mohou udělat podklad pro obličej a po uschnutí dolepí nebo domalují další části obličeje, uši, popř. jiné detaily.
Závěr: Díky různorodým aktivitám můžeme u dětí rozvíjet různé oblasti – poznávají okolní svět, snaží se pochopit souvislosti, uvědomují si vlastní pocity, trénují koordinaci pohybu a jsou samy kreativní.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.