Globální problémy současného světa

V první fázi (evokace) provedeme se žáky brainstorming. Druhá fáze (uvědomění si významu) je nejnáročnější – během ní žáci prostřednictvím metody čtyř rohů vyhledávají a posuzují informace o zvolených globálních problémech současného světa. Jejich úkolem je vytvořit výukový plakát obsahující všechna požadovaná kritéria. Ve fázi reflexe všechny skupiny hodnotí ostatní, a to pomocí plusů a minusů, navíc se reflektuje celá vyučovací hodina společně s učitelem.

Zmíněné gramotnosti jsou rozvíjeny především ve druhé fázi vyučovací jednotky (uvědomění si významu). U čtenářské gramotnosti se jedná především o to, aby žáci dokázali samostatně vyhledat požadované informace z dostupných materiálů, ověřovali a vyhodnocovali relevanci zvolených zdrojů i aktuálnost informací, vybrali jen důležité informace z textů a propojili text s vlastními znalostmi, zkušenostmi a názory. Co se týče gramotnosti digitální (žáci mohou použít školní tablet, notebook nebo svůj mobilní telefon) – ta je rozvíjena především tím, že žáci na základě vlastních kritérií volí věrohodný zdroj a získávají potřebné informace z digitálních zdrojů, citují zdroje ve své práci a v rámci skupinové práce si organizují práci tak, aby využití digitálních technologií a jejich volba byla efektivní.

Vzdělávací obor:         Výchova k občanství

Časové zařazení:         8.–9. ročník ZŠ

Téma:                         Globalizace

Rozvíjené gramotnosti a příslušné složky:

Čtenářská gramotnost: Porozumění textu a interpretace, Posuzování obsahu a formy textu

Digitální gramotnost: Člověk, společnost a digitální technologie, Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě

Příprava na vyučovací jednotku

Evokace: krátký brainstorming na téma GLOBÁLNÍ (popř. GLOBALIZACE)

Uvědomění si významu:

Namotivujeme třídu tak, že se žáci vžijí do role zástupců mezinárodní organizace, jejímž cílem je zabývat se určitým globálním problémem, který souží současný svět, zmapovat jeho příčiny, popřemýšlet nad důsledky, které přinese pro lidstvo a navrhnout případné řešení, které by tyto důsledky zbrzdilo nebo zamezilo jejich vzniku.

V této fázi můžeme využít metodu 4 rohů – do třídy (pomyslných 4 rohů) umístíme 4 papíry s nadpisem konkrétních problémů (tj. např. hromadění odpadu a plastů, nebezpečí sociálních sítí a digitalizace obecně, terorismus a válečné konflikty, globální oteplování a tající ledovce). Žáci se rozdělí do skupin podle toho, kterému tématu se chtějí věnovat. Následně učitel ve stručnosti vysvětlí, co bude úkolem každé skupiny.

Zde je důležité žákům poskytnout materiály nebo zdroje, ze kterých mohou potřebné informace studovat (v každé skupině tablet/notebook/telefon, encyklopedie, atlas světa, novinové články, doporučení, že mohou čerpat ze závěrečných prací, monografie – např. Říkejte mi Greta (Valentina Giannellová), Umění být zdráv (Jan Vojáček), Kdo chytá v síti (Marika Pecháčková), odkaz na Projekt E-Bezpečí, Terorismus a války v době globalizace (Jan Eichler) či článek: https://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2009/1/Polcas_2009_1_pp_84_87.pdf, Globální oteplování Země (Jaroslav Kadrnožka) apod.)

Úkolem každé skupiny je vytvořit výukový plakát, učitel vysvětlí a napíše na tabuli kritéria, podle kterých bude proces a výsledný produkt hodnotit.

Kritéria mohou být například tato:

• rozdělení rolí ve skupině (prezentující, hledač v elektronických zdrojích, hledač v tištěných zdrojích, zapisovatel, grafik apod.),
• dodržení časového limitu,
• zamyšlení se nad tím, pro koho by mohl být výukový plakát určen včetně odůvodnění, a na základě toho následující kritérium,
• vytvoření výukového plakátu, který bude obsahovat (dílčí úkoly pro skupinu):

1. název problému
2. stručný popis problému (včetně uvedení zdrojů, odkud čerpáme informace)
3. příčiny problému
4. možné důsledky problému
5. navrhované řešení problému

• odprezentování produktu

Reflexe:

• po každém skupinovém vystoupení se žáci vzájemně ohodnotí, např. prostřednictvím metody plusů a minusů: každý žák musí prezentující skupinu ohodnotit alespoň jedním kladem a jedním záporem,
• je také dobré se žáky projít zdroje, odkud čerpali informace a společně posoudit jejich relevanci, popřípadě tuhle část provádět už během práce ve skupině (právě na tohle má učitel čas),
• na závěr celková zpětná vazba pro všechny zúčastněné (průběhu hodiny, zvolených výukových metod, …) např. pomocí metody nedokončených vět:
  • Spolupráce ve skupině byla ……………………………………………………
  • Paní/pan učitelka/učitel ………………………………………………………
  • Dnešní hodinu celkově hodnotím ……………………………………………
  • Nejzajímavější poznatky z hodiny jsou ………………………………………
  • Lepší mohlo být ………………………………………………………………
  • Nejvíce se mi líbilo ……………………………………………………………

Výhody této koncepce vyučovací jednotky vidím v tom, že:

• žáci si mohou vybírat: téma, kterému se budou věnovat, role ve skupině, podobu výsledného produktu,
• učení a veškerá zodpovědnost za něj je na straně žáků,
• žáci jsou aktivní, učitel moderuje práci, povzbuzuje a hodnotí proces výuky,
• žáci rozvíjejí příslušné gramotnosti,
• dochází k rozvoji kritického myšlení,
• dochází k naplňování klíčových kompetencí,
• žáci se hodnotí navzájem.

V rámci čtenářské gramotnosti směřujeme prostřednictvím metody 4 rohů k naplňování těchto cílů:

• Žáci samostatně (průběžně a podle potřeby) vyhledávají informace ve všech typech textů vč. multimodálních.
• Najdou a výstižně zformulují důležité myšlenky v náročném textu.
• Žáci myšlenky, názory a postoje z četby textů propojují s vlastními znalostmi, zkušenostmi a názory.
• Žáci znají a využívají různé rysy textů, používají pokročilé vyhledávací nástroje k tomu, aby efektivně našli potřebné informace a ověřili kvalitu informace či zdroje.

V rámci gramotnosti digitální jde o to, aby:

• žáci pro školní práci a plánování svého času využívali digitální technologie, kombinovali je a samostatně se rozhodovali, které pro jakou činnost či problém použít,
• žáci citovali zdroje ve své práci,
• žáci potřebné informace získávali z různých digitálních zdrojů, a to na základě vlastních kritérií pro vyhledávání, získané informace posuzovali z hlediska souladu s již známými a na základě věrohodnosti příslušného zdroje.

Seznam publikací, odkud mohou žáci při skupinové práci čerpat (inspirace): 

1 ANTOŠOVÁ, N. Globální problémy lidstva. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2006. ISBN 80-248-1048-4. 

2 EICHLER, J. Terorismus a války v době globalizace. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1790-9. 

3 GIANNELLOVÁ, V. Říkejte mi Greta. Brno: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3023-0.

4 HODAČ, J. a T. KOTRBA. Učebnice globalizace. Brno: Barrister & Principal, 2011. ISBN 978-80-87474-33-4. 

5 JENÍČEK, V. a J. FOLTÝN. Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-326-4. 

6 KADRNOŽKA, J. Globální oteplování Země: příčiny, průběh, důsledky, řešení. Brno: VUTIUM, 2008. ISBN 978-80-214-3498-1. 

7 PECHÁČKOVÁ, M. Kdo chytá v síti. Brno: BizBooks, 2020. ISBN 978-80-265-0919-6. 

8 Školní atlas světa. 5. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2019. ISBN 978-80-7393-486-6. 

9 ŠLACHTA, M. a kol. Ohniska napětí ve světě. Praha: Kartografie Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-926-6.

10 VOJÁČEK, J. Umění být zdráv. Brno: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3031-5.