Tuto přípravu lze využít v okamžiku, kdy výklad o starověkém Řecku dospěje k homérskému období „temných staletí", pro které jsou hlavním pramenem právě Homérovy eposy. Ideální situací by samozřejmě byl paralelní výklad o eposu v literární výchově a provázání se souvislou četbou Starých řeckých bájí a pověstí.
Východiskem je seznámení s textem (pracovní list A „MALOASIJSKÁ TRÓJA PADLA"). Po samostatném tichém čtení budou žáci uvažovat, jaký druh textu mají před sebou a kde se s ním mohou setkat. Vodítkem, na které učitel poukáže, je samozřejmě grafická podoba textu.
Jakmile žáci pod vedením učitele dospějí do okamžiku, kdy poznávají, že je to zpráva, následuje rozbor textu, který naznačuje pracovní list B (určený pro učitele). Žáci vyhledávají a vyznačují si ve svém pracovním listu A odpovědi na základní otázky zpravodajství:
Co? |
Kde? |
Jak? |
Proč? |
Kdo? |
Kdy? |
Odkud? |
To nejdůležitější nabízí titulek, na většinu otázek odpovídá perex, další odstavec (tělo zprávy) odpovědi dále rozvíjí a doplňuje.
Analýza se zastaví po prvním odstavci a žáci jsou vyzvání, aby uspořádali vypravování příběhu na časovou přímku. Při srovnání se stavbou zprávy lze snadno zjistit, že zpravodajský postup jde jiným směrem než postup vyprávěcí.
V dalších odstavcích žáci pozorují, jak zpráva postupuje, doplňují důležité podrobnosti (o zásazích řeckých bohů), různé souvislosti (o původu okřídlených slov obohacujících naši slovní zásobu) a další detaily (o stavbě koně a plánu na dobytí města). Cílem je poznání žurnalistické zásady o krácení zprávy od konce větu po větě. Žáci hledají v textu místa, kde je možné zprávu opravdu ukončit (odstřihnout).
Opět se nabízí srovnání s vypravováním a možnost si ukázat, že na časové přímce tento princip nelze uplatnit.
Dalšími otázkami („Komu autor zprávy fandí? Na čí je straně? Jak události hodnotí?") vede učitel žáky k poznání, že zpráva nehodnotí, nekomentuje. Jako hodnocení lze považovat pouze sdělení, že Achilleus je „nejproslulejší postava". Není to ale vlastní názor autora zprávy, spíše všeobecné mínění. Skutečnost, že zpráva pouze informuje, ale nevyjadřuje autorovo hodnocení, lze rozpoznat i v tom, že u zpráv chybí podpis autora.
Příprava vlastního textu
Cílem je samozřejmě seznámit se s obsahem i druhého Homérova eposu a napsat obdobnou zprávu. To žáci mohou udělat buď jako domácí cvičení, nebo v průběhu další hodiny dějepisu.
Pro nejstručnější podobu zprávy stačí úryvky v učebnici (Dějepis 6), více informací žáci získají samozřejmě ze souvislého vyprávění celého příběhu (Petiška). Prvním krokem bude vyplnění tabulky, viz pracovní list C, druhým krokem stylizace zprávy.
ZPRÁVA |
ODYSSEUS SE VRACÍ DOMŮ |
Titulek |
Co? |
Po mnoha létech se Odysseus vrátil domů a usedl na ithacký trůn. |
První částí zprávy je tučně vytištěný perex, který už obsahuje to nejdůležitější. Na rozdíl od vypravování nezačínáme tím, co se stalo nejdříve, ale tím, co je nejdůležitější. |
Kde? |
Z různých epizod eposu Odyssea se dozvídáme, že Odysseův návrat z Tróje na rodný ostrov Ithaku |
|
Jak? |
znamenal mnohaleté a nebezpečné bloudění a vedl přes mnohé ostrovy Středozemního moře. |
|
Proč? |
Odyssea stíhal hněv bohů, |
|
Kdo? |
proto Odysseova manželka Pénelopé musela čekat |
|
Kdy? |
dlouhých deset let od dobytí a zničení Tróje. |
|
Odkud? |
Homérův hrdinský epos Odyssea popisuje posledních 41 dní tohoto dlouhého bloudění. |
|
Další odstavce mohou oddělovat mezititulky. |
Odyssea pronásledoval zejména hněv boha moře Poseidóna, zvláště když Odysseova družina oslepila Poseidónova syna, Kyklopa Polyféma. |
Teprve potom následují důležité podrobnosti, |
Nejlepší podobu zpráva získá při zpracování na PC (výrazný titulek, tučně vytisknutý perex a vhodný obrázek stažený z internetu).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.