Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Trója padla aneb Mediální výchova v dějepise
Odborný článek

Trója padla aneb Mediální výchova v dějepise

21. 4. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Anotace

Ukázka zařazení mediální výchovy do dějepisu. Na příbězích o trojské válce a Odysseových cestách se žáci učí, co musí obsahovat zpráva, jak se zpráva liší od vypravování a jak správně zprávu napsat.

Tuto přípravu lze využít v okamžiku, kdy výklad o starověkém Řecku dospěje k homérskému období „temných staletí", pro které jsou hlavním pramenem právě Homérovy eposy. Ideální situací by samozřejmě byl paralelní výklad o eposu v literární výchově a provázání se souvislou četbou Starých řeckých bájí a pověstí.

1. hodina - Identifikace textu

Východiskem je seznámení s textem (pracovní list A „MALOASIJSKÁ TRÓJA PADLA"). Po samostatném tichém čtení budou žáci uvažovat, jaký druh textu mají před sebou a kde se s ním mohou setkat. Vodítkem, na které učitel poukáže, je samozřejmě grafická podoba textu.

Analýza textu

Jakmile žáci pod vedením učitele dospějí do okamžiku, kdy poznávají, že je to zpráva, následuje rozbor textu, který naznačuje pracovní list B (určený pro učitele). Žáci vyhledávají a vyznačují si ve svém pracovním listu A odpovědi na základní otázky zpravodajství:

Co?

Kde?

Jak?

Proč?

Kdo?

Kdy?

Odkud?

To nejdůležitější nabízí titulek, na většinu otázek odpovídá perex, další odstavec (tělo zprávy) odpovědi dále rozvíjí a doplňuje.

Analýza se zastaví po prvním odstavci a žáci jsou vyzvání, aby uspořádali vypravování příběhu na časovou přímku. Při srovnání se stavbou zprávy lze snadno zjistit, že zpravodajský postup jde jiným směrem než postup vyprávěcí.

V dalších odstavcích žáci pozorují, jak zpráva postupuje, doplňují důležité podrobnosti (o zásazích řeckých bohů), různé souvislosti (o původu okřídlených slov obohacujících naši slovní zásobu) a další detaily (o stavbě koně a plánu na dobytí města). Cílem je poznání žurnalistické zásady o krácení zprávy od konce větu po větě. Žáci hledají v textu místa, kde je možné zprávu opravdu ukončit (odstřihnout).

Opět se nabízí srovnání s vypravováním a možnost si ukázat, že na časové přímce tento princip nelze uplatnit.

Dalšími otázkami („Komu autor zprávy fandí? Na čí je straně? Jak události hodnotí?") vede učitel žáky k poznání, že zpráva nehodnotí, nekomentuje. Jako hodnocení lze považovat pouze sdělení, že Achilleus je „nejproslulejší postava". Není to ale vlastní názor autora zprávy, spíše všeobecné mínění. Skutečnost, že zpráva pouze informuje, ale nevyjadřuje autorovo hodnocení, lze rozpoznat i v tom, že u zpráv chybí podpis autora.

Příprava vlastního textu

Cílem je samozřejmě seznámit se s obsahem i druhého Homérova eposu a napsat obdobnou zprávu. To žáci mohou udělat buď jako domácí cvičení, nebo v průběhu další hodiny dějepisu.

2. hodina

Pro nejstručnější podobu zprávy stačí úryvky v učebnici (Dějepis 6), více informací žáci získají samozřejmě ze souvislého vyprávění celého příběhu (Petiška). Prvním krokem bude vyplnění tabulky, viz pracovní list C, druhým krokem stylizace zprávy.

ZPRÁVA

ODYSSEUS SE VRACÍ DOMŮ

Titulek

Co?

Po mnoha létech se Odysseus vrátil domů a usedl na ithacký trůn.

První částí zprávy je tučně vytištěný perex, který už obsahuje to nejdůležitější.
Nepřímá řeč je stručnější než citace.

Na rozdíl od vypravování nezačínáme tím, co se stalo nejdříve, ale tím, co je nejdůležitější.

Kde?

Z různých epizod eposu Odyssea se dozvídáme, že Odysseův návrat z Tróje na rodný ostrov Ithaku

Jak?

znamenal mnohaleté a nebezpečné bloudění a vedl přes mnohé ostrovy Středozemního moře.

Proč?

Odyssea stíhal hněv bohů,

Kdo?

proto Odysseova manželka Pénelopé musela čekat

Kdy?

dlouhých deset let od dobytí a zničení Tróje.

Odkud?

Homérův hrdinský epos Odyssea popisuje posledních 41 dní tohoto dlouhého bloudění.

Další odstavce mohou oddělovat mezititulky.

Odyssea pronásledoval zejména hněv boha moře Poseidóna, zvláště když Odysseova družina oslepila Poseidónova syna, Kyklopa Polyféma.
Mnoho příběhů řecké mytologie zůstalo vyobrazeno na keramických nádobách.
Slovem odyssea dodnes označujeme strastiplnou, obtížnou a dlouhou cestu k cíli.

Teprve potom následují důležité podrobnosti,
pozadí událostí,
různé souvislosti
a nakonec méně důležité detaily nebo dodatečné informace, které lze vynechat.
Zprávu by mělo být možné krátit odzadu větu po větě, aniž by příliš ztratila na obsahu.

Nejlepší podobu zpráva získá při zpracování na PC (výrazný titulek, tučně vytisknutý perex a vhodný obrázek stažený z internetu).

Literatura a použité zdroje

[1] – PETIŠKA, Eduard. Staré řecké báje a pověsti. 1. vydání. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80–7360-489–2.
[2] – RUΒ-MOHL , Stephen. Žurnalistika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80–247-0158–8.
[3] – Dějepis 6. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978–80-7238–208-8.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
147.46 kB
PDF
Pracovní list A
pdf
120.12 kB
PDF
Pracovní list B
pdf
76.17 kB
PDF
Pracovní list C

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • tvorba mediálního sdělení
  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • stavba mediálních sdělení

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní listy A, B, C Učebnice dějepisu (Kromě citované učebnice lze využít i jiné, ve kterých je alespoň stručný popis Homérových eposů.) Staré řecké báje a pověsti (Může být kterékoliv vydání Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí. Homér o trojském koni nemluví.)