Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Činnost oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů k významným výročím v roce 2019 a k soudobým dějinám
Odborný článek

Činnost oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů k významným výročím v roce 2019 a k soudobým dějinám

17. 2. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Petr Sedlák

Anotace

Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů vyvíjí výukové materiály a metodiky pro učitele dějepisu a jejich žáky. Didaktici a historici oddělení při tom vycházejí ze zásad konstruktivismu. Žáci nemají být vedeni k reprodukci uzavřených historických příběhů, ale k osvojení si historického myšlení (gramotnosti). Tím je myšlen soubor dovedností, které má žák získat ve výuce dějepisu, aby byl v životě schopen z různých pramenů vyvodit, co, kdo a proč o minulosti vypráví. Svůj vlastní názor na minulost se učí formulovat věcně, tudíž s vědomím, že nemůže být absolutně pravdivý. Potlačuje sklon přijímat vše vysvětlující teorie a od nich odvozené návrhy na různá konečná řešení.

Oddělení vzdělávání se od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2007 zaměřuje na osvětu v oblasti dějepisu a historického myšlení. Tým lektorů a didaktiků Oddělení vzdělávání promýšlí a zprostředkovává trendy soudobé didaktiky, stejně jako reflektuje nejnovější poznatky na poli historie a historického vzdělávání. Usiluje o proměnu veřejné diskuse o dějinách, proto jeho práce směřuje především na školy a vzdělavatele v oboru historie, dotýká se však každého se zájmem o dějiny. Oddělení vzdělávání spolupracuje s řadou dalších institucí, jako jsou Karlova Univerzita v Praze, Masarykova Univerzita v Brně, Akademie věd České republiky nebo občanská sdružení zabývající se moderními dějinami, a je členem Stálé konference asociací ve vzdělávání a evropské asociace učitelů Euroclio.

Stejně jako v předchozích letech se i letos Oddělení vzdělávání zapojilo do připomínání událostí 17. listopadu 1989. Lektoři oddělení v rámci Festivalu svobody uskutečnili desítky přednášek pro žáky základních a středních škol napříč republikou. V neděli 17. listopadu nabízeli přednášky ve Vzdělávací tramvaji na zastávce Národní divadlo v průběhu pouličního festivalu Korzo Národní. Přednášky byly  tematicky zaměřeny především na významy, jaký 17. listopad získal bezprostředně v roce 1989, když rozpohyboval pád komunistické diktatury. Ani v roce 1989, stejně jako v desetiletích poté a dnes, totiž 17. listopad nebyl a není přijímán českou veřejností bezvýhradně kladně, jako definitivní změna k lepšímu. Kritická reflexe rozličných a protichůdných významů 17. listopadu se přitom ukazuje jako možná cesta, jak zprostředkovat význam událostí z konce roku 1989 dnešním žákům, kteří se narodili po roce 2000.

Znamená to překonat sklon k prosté a povrchní reprodukci vyprávění o vítězství svobody nad nesvobodou. Takové pojetí se totiž dle četné zkušenosti učitelů vzpírá názorům na období před a po roce 1989, které si mnozí žáci přinášejí ze svých rodin. Rozumí, že dnes mohou na rozdíl od svých prarodičů cestovat a vybírat si školu, zdaleka ale ne všichni a bezvýhradně. Lektoři oddělení se ve svých vystoupeních opětovně snažili 17. listopad zprostředkovat v rovině významů tak, aby jej učitelé mohli se svými žáky asociovat s tématy, která konkrétně a denně řeší oni, a považují je tudíž za významná. Ať to jsou konzumní nároky života v současné společnosti, komunikace a vztahy v době informační revoluce, klimatická změna, ale i nabídka řešit přetrvávající problémy jinak než demokraticky. 

Odkazy

Oddělení vzdělávání své vzdělávací materiály a přehled metodických východisek soustředí na webových stránkách Dějepis v 21. století. Jednotlivé materiály a metodiky k využití ve školní výuce jsou zde soustředěny podle jednotlivých projektů v sekci Soudobé dějiny online. Snadno dohledatelný je i odkaz na samostatné stránky digitální dílny pro práci s historickými prameny HistoryLab, na které oddělení spolupracuje s ostatními subjekty. Oborově didaktické pojetí historického myšlení, ze kterého oddělení při vývoji svých vzdělávacích materiálů vychází, je převzato především z pojetí takzvané Velké šestky (The Big Six) kanadského didaktika Petera Seixase a týmu jeho spolupracovníků.

Důvod, proč bylo vybráno toto pojetí, je jeho srozumitelné vymezení šesti okruhů/konceptů, jejichž postupné zvládnutí ze strany žáků vede k osvojení historické gramotnosti jako specifického (historického) chápání světa. Těchto šest okruhů je přeloženo do češtiny v úvodním textu k aplikaci HistoryLab (Proměna cílů historického vzdělávání v čase nových médií). Didaktici oddělení jsou zváni do veřejnoprávních médií, kde vysvětlují, že  konstruktivistický přístup k dějepisné výuce nabízí příležitost, aby žáci strávili čas v hodinách dějepisu smysluplně a se zaujetím, nikoliv jen jako pasivní příjemci vyprávění učitele, kteří jsou hodnoceni za jeho prostou reprodukci (na základě faktů považovaných učitelem, anebo autory jeho učebnice, za důležité). 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petr Sedlák

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.