Hra s kartičkami obsahuje soubor kartiček různých barev, které označují taxonomické skupiny členovců, konkrétní zástupce a jejich způsob života, důležité pojmy. Hru lze hrát v mnoha variantách, jak je nastíněno dále.
Hra může probíhat v mnoha variantách. V dalších kapitolách si podrobně popíšeme některé z nich, na další možná přijdete sami.
Hru je možné hrát se všemi kartičkami nebo vybrat jen ty, které se Vám budou hodit.
1. Třídění
2. Přiřazování
3. Vysvětli pojem
4. Najdi související pojem
5. Nakresli pojem
Pomůcky: při 30 žácích 7 sad kartiček (4–5 žáků ve skupině)
Metoda: didaktická hra ve skupinách
Žáci dostanou sady kartiček do skupin. Učitel následně zadá úlohy, které mohou být pro všechny stejné, nebo může mít každá skupina jinou úlohu.
ÚLOHY
Pomůcky: 7 sad kartiček
Metoda: didaktická hra ve skupinách
Žáci ve skupinách přiřazují k sobě kartičky se zástupci či skupinami a pojmy nebo způsobem života.
Každý žák si vylosuje jednu kartičku s pojmem či zástupcem.
Každý žák si vylosuje jeden pojem nebo jednoho zástupce a mezi spolužáky hledá dalšího, který má související pojem. Takto nalezené dvojice musí následně vysvětlit, jak jejich pojmy spolu souvisejí a jaký je mezi nimi vztah.
V přírodních podmínkách je úspěch v přežití také podmíněn fyzickým vzhledem, zejména ve vztahu lovec–kořist.
K přežití slouží dva modely:
1) buď se ztratím lovci z očí (kamufláž, kryptický vzhled);
2) dám najevo, že nejsem vhodná kořist (výstražné zbarvení).
Ve složce je několik stran příkladů kamufláže a výstražného zbarvení i s popisky zástupců. Žáci mohou třídit obrázky podle barvy, podle kamufláže, podle výstrahy. Pozadí umožňují rozhodovat, jestli je příslušný vzhled vhodný v dané situaci (druh zelený na listu splyne, červený je dobře vidět). Od toho se může rozvinout diskuze o vhodnosti určitého vzhledu do určitého prostředí, proč je takový vzhled v přírodě přítomen, o vztazích mezi organismy i o obecnějších skutečnostech souvisejících s vývojem organismů (např. dlouhý čas vývoje, inteligence predátora, vývoj oka, barva plodů, schopnost barevného vidění aj.).
Nabízí se možnost třídění podle hmyzích řádů, barvy, určitých podobností aj.
Je jen na fantazii učitele i žáků, podle jakých pravidel si obrázky roztřídí nebo sestaví.
Možnou aktivitou k tématu měkkýšů je určování lastur a ulit mořských měkkýšů. V současnosti je dostatek česky i cizojazyčně psaných atlasů. Ty mají i své nevýhody: druhy jsou vyobrazeny v různé nereálné velikosti, některé znaky nejsou na fotografiích vidět, kresby jsou příliš stylizované aj. Další nevýhodou je i ta skutečnost, že mnoho druhů není v evropských mořích původních. Takové druhy v atlasech často chybí, protože atlasy cílí na spíše původní druhy. Druhy zavlečené a invazní, které jsou na mořském břehu často paradoxně i nejčastější (a tedy rovněž nejčastěji přivážené od moře jako suvenýr), se pak nesnadno určují.
V přílohách jsou ve formátu pdf. dvě tabule nejběžnějších evropských druhů a seznam s uvedením odborných a českých názvů ze Středozemního moře a evropského pobřeží Atlantského oceánu. Velikost obrázků je při tisku ve formátu A4 v reálném měřítku. Přílohy tak mohou posloužit pro rychlou a snadnou orientaci při určování schránek, např. přinesených žáky do výuky.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
