Cvrček a hodinky
Cvrčci jsou drobní živočichové, jejichž cvrkání je slyšet na velké vzdálenosti. Této jejich schopnosti si všiml fyzik Paul Langevin, který byl požádán o pomoc při řešení problému, jak zkonstruovat náramkové hodinky s budíkem. Paul Langevin nasměroval konstruktéry hodinářské firmy Maison Vulcain k tomu, aby zkoumali, jak to cvrček dělá, že je ho tak dobře slyšet, i když je maličký.
Cvrček vydává své charakteristické cvrkání tak, že lištou na hraně jedné krovky přejíždí po okraji druhé krovky jako houslista smyčcem po strunách houslí. Krovka s lištou je zároveň trochu odtažená od těla, a tím funguje jako rezonátor, který zesiluje vznikající zvuk.
Hodináři napodobili cvrčkovu krovku tak, že do dvojité spodní části pouzdra hodinek umístili membránu, která zesiluje jejich zvuk.
A proč vlastně cvrčci cvrkají? K čemu je jim to dobré? Samečci tak k sobě lákají samičky, odrazují své rivaly a zvukem si také vytyčují své území.
A jak cvrček slyší? V oblasti kolen na předním páru končetin a po stranách hrudi má zvukové receptory. Rozmístění těchto receptorů umožňuje cvrčkovi určit, odkud zvuk přichází.
 |
| 1. Cvrček (Zdroj: Mat Fournier, Příroda, nekonečná inspirace vědy; obr.gailhampshire from Cradley, Malvern, U.K, Wikimedia Commons) |
Lišajové jsou nejrychlejší letci z říše hmyzu. Dosahují rychlosti až 50 km/h. Ze všech zástupců hmyzu také nejrychleji mávají křídly a dokážou létat do stran a stát za letu ve vzduchu stejně jako kolibříci. Této jejich schopnosti si všiml Sir Robert Michelson, který pak sestrojil robota, který létá. Tohoto robota, který byl nazván entomoptéra, plánuje NASA poslat do vesmíru a využít ho při výzkumu Marsu. Na Marsu je oproti Zemi mnohem řidší atmosféra a klasická letadla by tam létat nemohla. Entomoptéra má kráčivé nohy i křídla, takže může kráčet po povrchu, i létat. Její sosák umožňuje sběr vzorků z povrchu.
 |
| 2. (NASA Glenn Research Center – National Aeronautics and Space Administration, Wikimedia Commons) |
 |
| 3. Autor: Robert C. Michelson, Wikimedia Commons |
| Autor díla: Lenka Benediktová |
Motýli nás často upoutávají svými krásnými barvami. Na křídlech mají šupinky, které obsahují barviva, a zároveň umožňují lom světla, který dává vzniknout zajímavým duhovým, stále se měnícím barvám. Mistrem duhových odrazů je motýl Morpho, který žije v tropických pralesích jižní a střední Ameriky. K nejkrásnějším Morphům patří modrý Morpho, jehož křídla v příšeří pralesa svítí jasně modrou barvou. Samec tak k sobě láká samičky. Když Morpho letí, jeho křídla kmitají a jejich barva se pořád mění. Díky tomu snadněji uniká predátorům.
Lidé se motýlími křídly inspirují, a už vytvořili barevné látky bez barviva. Jsou utkané z vláken o různé tloušťce a hustotě, která různě lámou světlo, a tak vznikají jejich barvy. Pokud bychom mohli vytvářet barevné šaty bez barvení, prospěli bychom životnímu prostředí, protože textilní průmysl patří k těm, které životní prostředí zatěžují nejvíce.
 |
| 4. Didier Descouens, Wikimedia Commons |
Termiti staví obydlí, kterým říkáme termitiště. Jsou vysoká 6–8 metrů a mohou mít až 30 metrů v průměru. Termitiště jsou postavena tak, že mají hlavní komíny, které sahají z podzemních částí (až 2 metry hluboko) až na vrcholek termitiště, a postranní šachty. Tento systém umožňuje nasávání vlhkého a chladnějšího vzduchu z půdy a jeho vedení termitištěm vzhůru. Díky tomu nepřesahuje teplota v termitišti 23 °C. Na klimatizaci se podílejí i samotní termiti, kteří sami dle potřeby utěsňují nebo otevírají komíny a další otvory.
 |
| 5. J Brew, Wikimedia Commons |
 |
| 6. J Brew, Wikimedia Commons |
Vážky pomohly vyřešit problém s přetížením pilotů nadzvukových letadel. Zatímco člověk zvládne přetížení 3 až 5 G, vážka bez problémů snese až 30 G. Při velkém zrychlení se stávalo, že krev se pilotům nahrnula do spodní části těla a mozku se následně nedostávalo kyslíku.
Zatímco u člověka krev proudí uzavřeným cévním řečištěm, vážky mají cévní soustavu otevřenou – jejich hemolymfa volně omývá všechny vnitřní orgány, a vytváří tak pro ně jakýsi kapalný obal. Toto zjištění inspirovalo vytvoření obleku (antigravitační kombinézy), který je polstrován několika trubicemi naplněnými vodou.
 |
| 7. Thomas Bresson, Wikimedia Commons |
Kdo by neznal včelí plástve a jejich šestiúhelníkovou strukturu. Tato struktura včelám umožňuje skladovat med s použitím co nejmenšího množství vosku.
Tuto strukturu dnes lidé používají u materiálů, z nichž se vyrábějí auta, letadla, budovy a také protipovodňové zábrany. Takové materiály jsou lehké a velmi pevné.
 |
| 8. Thomas Bresson, Wikimedia Commons |
 |
| 9. HTO – Self-photographed, Wikimedia Commons |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
