Tento článek přináší aktivity, které využívají jako modelový organismus plísně.
Pro svoji malou velikost nevidíme mikroorganismy a jejich rozmnožovací částice, které se vznášejí ve vzduchu. Jejich přítomnost lze dokázat mnoha způsoby. Klasickým způsobem je nechat živnou půdu odkrytou a zakrytou. K tomu je však potřeba agar a Petriho misky.
Efektní způsob, jak demonstrovat přítomnost mikroorganismů vznášejících se ve vzduchu, využívá obyčejného ovocného čaje. Čaj (resp. vývar z rostlin) slouží jako hezky barevné kultivační medium.
Pomůcky: Dvě zavařovací sklenice, alobal, dva sáčky ovocného čaje (ideální je světlý, např. citrusový čaj apod; použít lze jakýkoliv ovocný).
Dvě zavařovací sklenice důkladně umyjeme horkou vodou a zakryjeme alobalem jejich otvor (asi tak 1 cm pod okraj sklenice). Lepší je po uzavření alobalem umístit sklenice na cca 10 minut do rozehřáté sporákové trouby. Sklenice tím vysterilizujeme, poté je nutné sklenice nechat vychladnout. Uvaříme asi 1 litr ovocného čaje a stejné množství nalijeme do obou sklenic. Jednu sklenici ponecháme zakrytou alobalem, druhou necháme odkrytou. Obě sklenice umístíme na takové místo, aby na ně žáci nemohli sahat, ale aby je viděli.
Asi po dvou až třech dnech se na povrchu nezakryté sklenice objeví první malé kolonie plísní. Po asi týdnu je hladina z velké části pokryta stejnoměrně se rozrůstajícími koloniemi plísní. Patrných je několik typů. Druhá zakrytá sklenice je bez kolonií, resp. se objeví jen ojediněle a později.
1. Otázka: Kde se vzaly terčíky plísní na hladině čaje?
Odpověď: Ze spór, které sice okem nevidíme pro jejich malou velikost, ale které jsou tak lehké, že se vznášejí v proudu vzduchu, vyrostl nový terčík plísně. Pokud spóra zapadne do vhodného prostředí, tak z jediné spory vyroste nová houba („plíseň“). Vhodným prostředím je v tomto případě hladina čaje, která je dostatečně pevným povrchem pro houbovou spóru. A živiny si houba vezme z roztoku ovocného čaje.
Závěr: Mikroorganismy jsou tak malé, že nejsou vidět pouhým okem, ale jsou všudypřítomné.
2. Otázka: Proč jsou terčíky kruhové?
Odpověď: Protože nic nebrání růstu plísně na všechny strany. Terčík plísně roste i směrem do čaje a nad úroveň hladiny.
Závěr: Růst kolonie se děje v nejlepším prostředí. Hladina umožňuje čerpat živiny z čaje, vzduch je zdroj kyslíku nezbytný pro růst houby, pod hladinou by bylo kyslíku méně.
3. Otázka: Proč jsou terčíky různé?
Odpověď: Kolonie patří různým druhům hub. Ty rostou různou rychlostí a navzájem se v růstu mohou i omezovat a přerůstat se.
Závěr: Napadané spóry patří různým druhům, tj. více druhům hub („plísní“). Ve vzduchu tedy létají spóry různých druhů hub.
4. Otázka: Proč je druhá sklenice zakrytá alobalem bez kolonií hub?
Odpověď: Spóry v klidném či pomalu proudícím vzduchu klesají k zemi. Pokud otvor sklenice zakryjeme, spóry se nedostanou do sklenice, i když se vzduch mezi sklenicí a okolím vyměňuje. Spóry ale nemohou „padat vzhůru“ po směru zemské přitažlivosti, a tak se do druhé sklenice mezerou mezi sklem a alobalem nedostanou.
 |
| 1. Zakrytá sklenice po 7 dnech |
 |
| 2. Odkrytá sklenice po 7 dnech |
 |
| 3. Různé plísně na hladině ovocného čaje |
 |
| 4. Další plísně na hladině ovocného čaje |
| Autor díla: Lenka Benediktová |
Plísně patří mezi velmi časté houby na různých místech v přírodě, ale i v budovách. Jejich rozmnožování probíhá běžně přes velké množství nepohlavních spor, které se snadno šíří vzduchem. Pod pojmem plísně si však obecně představujeme veškeré povlakové houby, což není zcela přesné. Pravé plísně patří k jednodušším houbám a nevytvářejí plodnice. Tělo tzv. plísní tvoří soubor vláken nazývaných hyfy, které jsou složeny z jednotlivých buněk. Nejčastěji plísňové organismy nalezneme na starších potravinách, kde nacházejí cukerné zdroje pro svůj život. Následující mikroskopický pohled na plísně nám ukáže, že může jít o tvarově zajímavé organismy. Pozor, plísně mohou být alergenní, proto se snažte přímo se nenadechovat, pokud si plíseň prohlížíte z blízkosti.
Úkoly:
1) Vypěstujte si vlastní plísně.
Ponechte různé substráty (citrusové ovoce, chleba, cukerný roztok, zeleninu) přirozené kolonizaci vzduchem šířenými sporami. Vložením sledovaného kousku do igelitového sáčku můžete růst plísní urychlit. Po úspěšném pěstování porovnejte jednotlivé plísně z různých potravin. Jak se liší na pohled? – barva, velikost, povrch (hladký, zrníčkatý…), okraj (celistvý, vláknitý…). Své pozorování pečlivě zapište, případně jednotlivé kolonie zakreslete (nejlépe ve velkém zvětšení). Pro svoji práci můžete použít přiložený pracovní list, za pomlčku u každé plísně napište, na jakém podkladu byla vypěstována. Do pravé části protokolu patří váš nákres pro každou plíseň.
2) Jak vlastně plíseň skutečně vypadá?
Tělo plísní není možné blíže pozorovat bez mikroskopu. Proto si v tomto úkolu své úspěšně vypěstované plísně prohlédnete pod mikroskopem. Vyučující by měl žáky seznámit s postupem při mikroskopování.
Zhotovení mikroskopického preparátu není složité. Na podložní sklíčko kápnete malé množství obyčejné vody a přidáte ještě menší množství prostředku na mytí nádobí (jar…). Preparační jehlou nebo jiným podobným nástrojem si naberte malé množství plísně a umístěte materiál do směsné kapky na podložním sklíčku, preparát přiklopíte krycím sklíčkem a přimáčknete s odsátím nadbytečné tekutiny (stačí k okraji krycího sklíčka přiložit papírový kapesník).
Váš mikroskopický obraz si pečlivě prohlédněte, případně se můžete pokusit přes okulár vyfotit váš preparát mobilním telefonem. Nakreslete, co vidíte (ne co je ukázáno v učebnici) a porovnejte svoje pozorování s učebnicí. Váš obrázek se může od učebnice lišit, plísní je mnoho druhů, může jít i jen o zdánlivě chaotickou směs hyf (obr. 3).
Ukázkové obrázky (obr. 1–3) byly vytvořeny výše popsanou metodou s vodou a jarem. Pod obrázkem 4 najdete zobrazení dvou základních hojných rodů plísní, ke kterému se blíží vaše plísně. Jste schopni najít v preparátu označené části plísně na tomto obrázku? Nedejte se odradit odbornými pojmy, pomůže vám slovníček.
· fialidy – protažené buňky, ze kterých vznikají konidie pučením
· konidie – nepohlavně vzniklé spory hub
· konidiofor – hyfa sloužící jako nosič konidií
· měchýřek – rozšířený konec konidioforu u kropidláku
· metula – poslední buňka konidioforu nesoucí fialidy
3) Soutěž o nejhezčí model plísně.
Tento úkol vychází z vašeho předcházejícího pozorování. Váš obrazový záznam doma zpracujte do originálního modelu plísně podle vlastního nápadu (použít můžete např. jablko nebo jiné kulovité ovoce, špejle, drátky, korálky, špendlíky…). Nejnápadnější ke ztvárnění jsou rozmnožovací útvary. Na svých modelech si zopakujte jejich názvy a jejich význam.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
