Definice života je filozofický problém.
Ve vesmíru vznikají organické látky, které se polymerizují. Je jich však moc dohromady, tedy cosi jako asfalt. Tedy aminokyseliny, lipidy, sacharidy, báze nukleových kyselin nelze považovat za živé. Krátká a výstižná je definice života, která zní, že „Život je samoudržitelný chemický systém schopný darwinistické evoluce“. Z této definice však vyplývá, že molekula RNA je živá, protože se dokáže sama replikovat za vzniku variací. V tomto ohledu jsou tedy i viry živé.
Můžeme se setkat i s názorem, že život jako pojem neexistuje. „Jsme jen komplexní molekulární stroje vytvořené procesem evoluce, které si uvědomují svojí vlastní existenci a nyní získávají schopnost se cíleně opravovat a upravovat na molekulární úrovni (J. Špaček, 2014).
Přehledy hlavních teorií vzniku života jsou uvedeny níže. Podrobnější přehled nalezneme zde.
Teorie předpokládající, že organismy mohou vzniknout přímo z neživé hmoty. Teorie vyslovená už starověkými filozofy, ale vyvrácená v polovině 19. století.
Teorie, které předpokládají zásah nadpřirozené síly, tj. Boha, a to nejen zásah prvotní, ale předpokládá opakované zásahy do vývoje života. Tato teorie je často v souladu s různými církevními dogmaty, a to nejen křesťanské církve. Teorie je dodnes uznávána mnoha kulturami ve světě.
Teorie vychází z předpokladu, že procesy v organismech jsou natolik složité, že nemohly vzniknout náhodou, a tedy, logicky, jsou vytvořené uměle inteligentním („Bůh“?) zásahem.
Teorie předpokládá, že život je ve vesmíru rozšířen univerzálně, možná od jeho samotného počátku, a pokud jsou vesmírná tělesa s prostředím vhodným pro život, život se na takových tělesech uchytí a dále rozvíjí. Modifikací je teorie řízené panspermie, která předpokládá, že život je po vesmíru rozšiřován cíleně jinými civilizacemi, vzniklými možná i na zcela odlišném nebiologickém základu.
Teorie předpokládá vznik života postupným vývojem na Zemi. Posloupnost zahrnuje nejprve vznik základních stavebních látek organismů (aminokyselin, lipidů, cukrů) a informačních makromolekul (nukleových kyselin) s následnou replikací a evolucí. Existuje celá řada teorií evoluční abiogeneze (viz výše internetové zdroje informací).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.