Ovzduší – téma pro environmentální výchovu v zimě

Realizace průřezového tématu ve škole mívá mnoho vrstev. Jako koordinátor environmentální výchovy jsem se zabýval otázkou, jak vedle témat začleněných do vyučovacích předmětů a izolovaných akcí vybudovat kontinuální program environmentální výchovy, který by měl potenciál celý školní rok jemně, ale soustavně působit na žáky. Rozhodl jsem se pečlivě vybrat témata pro školní rok, která vycházejí z obsahu environmentální výchovy s tím, že po dobu určitého období se budeme zabývat vždy jedním tématem podrobněji.

Jelikož aktivity, které s touto koncepcí souvisejí, jdou mimo vyučovací předměty a mimo klasifikaci, bylo třeba vymyslet způsob motivace a dopředu se smířit s tím, že tahle aktivita nezasáhne stejnou silou všechny žáky školy. Jedna část motivace spočívá v soutěži, které se žáci dobrovolně zúčastňují (řeší a odevzdávají kvízy, jejichž obsahy vycházejí z daných environmentálních témat). Druhá část motivace spočívá v soustavném připomínání a propagování tématu a soutěže. Důležitá je spolupráce s kolegy, kteří vždy na začátku období, kdy se vyhlásí dané téma, obdrží e-mail, kde je navrženo, jaké činnosti by mohli s žáky podnikat. Kolegové nejsou do spolupráce nijak nuceni, ale někdy i z praktických důvodů ocení, že mají k dispozici program pro smysluplnou samostatnou práci například v situaci, kdy suplují předmět málo blízký své aprobaci.

Témata, která jsem pro tento rok zvolil (příští rok se objeví nová témata, popřípadě stará, ale vhodně modifikovaná), jsou následující:

• Motorismus a doprava. Téma je vázáno na začátek školního roku, kdy se 22. září slaví Mezinárodní den bez aut. Fenomén dopravy je nahlížen z hlediska environmentální problematičnosti, kterou doprava generuje (podíl jednotlivých forem dopravy a dopravy jako celku na produkci skleníkových emisí, znečištění vzduchu problematickými emisemi z „výfukových plynů“, environmentální problémy spojené s budováním dopravní infrastruktury a s těžbou a transportem pohonných hmot, automobilismus jako vysoce riziková forma dopravy atd.). Jako alternativy problematických forem dopravy se diskutují možnosti dopravy jako cyklistika, chůze, hromadná doprava (zejména železniční), omezování letecké dopravy, omezování a změna přístupu k individuální automobilové dopravě (možnosti sdílení aut – tzv. carsharing, přechod na elektromobily apod.). V kontextu RVP spadá problematika dopravy do tematického okruhu Lidské aktivity a problémy životního prostředí (RVP s. 136).
• Ekologicky šetrný spotřebitel. Těžiště tohoto tématu spočívá ve výchově šetrného spotřebitele, tedy spotřebitele, který nejen ví, že určité druhy spotřebního chování významně zatěžují životní prostředí, ale zajímá se také o původ výrobků, které nakupuje (poznává ekoznačky jako: Ekologicky šetrný výrobek pro ČR, popř. pro EU; Produkt ekologického zemědělství BIO, popř. Organic; produkt „ekologicky šetrného lesnictví“ FSC, FairTrade, atd.). V kontextu RVP spadá problematika ekologicky šetrných výrobků do tematického okruhu Vztah člověka k prostředí (RVP s. 136).
• Ovzduší (viz následující kapitola článku).
• Klima. Do značné míry navazuje na téma ovzduší. Zde se ovšem jedná především o zvyšování informovanosti o problematice globálních změn klimatu na základě věrohodných zdrojů (především výstupy Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC). V kontextu RVP spadá tato problematika do tematických okruhů Základní podmínky života a Lidské aktivity a problémy životního prostředí (RVP s. 136).
• Obnovitelné zdroje energie. Přehled současných technologií výroby energie (s jejich výhodami i problémy), které postupně nahrazují zastaralé a ekologicky problematické technologie využívající neobnovitelné zdroje energie (například tepelné uhelné elektrárny). V kontextu RVP spadá tato problematika do tematických okruhů Základní podmínky života a Lidské aktivity a problémy životního prostředí (RVP s. 136).
• Voda. V rámci tohoto širokého tématu se zaměříme především na problémy spojené se znečištěním vody sladké i slané. V kontextu RVP spadá tato problematika do tematických okruhů Základní podmínky života a Lidské aktivity a problémy životního prostředí (RVP s. 136).
• Odpady. V rámci tohoto tématu se žáci seznamují s problémy, které způsobují životnímu prostředí odpady, a také s dovednostmi s nakládáním s odpady (především správným tříděním) a smyslem třídění. V kontextu RVP spadá tato problematika do tematických okruhů Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí a Vztah člověka k prostředí (RVP s. 136).
• Živá příroda. Toto téma je zařazeno až do závěru roku, kdy žáci často navštěvují přírodu. Tam jsou motivováni, aby fotografovali živou přírodu a přispívali svými fotografiemi do právě vrcholící školní fotosoutěže. Dále se v rámci tohoto tématu zabývají problematikou blízkých ekosystémů, typických, popřípadě ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Také se seznamují s metodami ochrany živé přírody a příslušnými institucemi. V kontextu RVP spadá tato problematika do tematických okruhů Ekosystémy a Vztah člověka k prostředí (RVP s. 136).

Klíčovými didaktickými prostředky pro tuto aktivitu jsou nástěnky (respektive postery), kde jsou populární formou prezentovány informace k tématu pro dané období. Z posterů se dají vyčíst všechny podstatné informace pro vyřešení kvízu. Na nástěnce je také připevněná schránka s formuláři kvízů, takže aktivní (dobře motivovaný) žák má vše po ruce, aby se tématem zabýval a současně dal dohromady výstup v podobě vyřešeného kvízu.

Téma – Ovzduší

Tématu ovzduší se nyní budu věnovat podrobněji (aktuálně se jím zabývám ve škole). V době, kdy píšu tento článek, je zimní období a stav ovzduší je v řadě míst v ČR problematický. Domnívám se, že je vhodné zabývat se otázkou ovzduší právě v době, kdy média reflektují jeho stav ve zvýšené míře a kdy mohou žáci při pohybu na ulicích sami vnímat tento nepříznivý aspekt poškozeného životního prostředí. V následujících odstavcích uvádím text, který je umístěn na posterech nástěnky. Po pročtení tohoto textu je žák schopen vyluštit triviální křížovku, tedy první část kvízu (motivační), viz níže. Druhá část kvízu je náročnější. Vyžaduje osvojení základů práce s daty.

• SMOG. Smog je neologismus, který vznikl ze dvou anglických slov SMOKE (kouř) a FOG (mlha). Kombinace kouře a mlhy představuje to, co bychom dnes nazvali redukční smog, tedy znečištění ovzduší, které je typické pro lidská sídla, kde se nebezpečné látky uvolňují do ovzduší především spalováním (například uhlí či odpadu). Tvoří jej látky jako oxid uhelnatý, oxid siřičitý a popílek a způsobuje zejména choroby dýchacích cest. Existuje ještě tzv. fotochemický (losangeleský, letní) smog. Byl poprvé pozorován v americkém městě Los Angeles. Je tvořen především přízemním ozonem, který vzniká za slunných dnů při intenzivním automobilovém provozu tak, že sluneční záření rozbije molekuly výfukového plynu oxidu dusičitého a uvolněný kyslík reaguje s molekulou kyslíku O_2, přičemž vytvoří molekulu ozonu O_3. Ozon je toxický (poškozuje vegetaci a dráždí dýchací cesty).
• EMISE. Znečišťující látky unikající do ovzduší.
• IMISE. Fyzikálními a chemickými vlivy prostředí pozměněné emise. Jsou to znečišťující látky v ovzduší, se kterými přicházejí organismy do styku.
• KYSELÁ ATMOSFÉRICKÁ DISPOZICE. Kyselé deště byly na našem území obrovským problémem v osmdesátých létech dvacátého století, kdy se do ovzduší (zejména z tepelných elektráren) uvolňovalo ohromné množství oxidů síry. Problém se pak vracel na zem v podobě dešťů (velmi zředěné kyseliny). To vedlo ke zvýšení PH v půdě, což bylo limitujícím faktorem pro život celé řady organismů, zejména krušnohorských smrků. Dnes, po zásadním odsíření elektráren, představují problém kyselé atmosférické dispozice například výfukové plyny (oxidy dusíku).                                  

                                                        (volně podle Máchal 2007 s. 112–113)

Položky křížovky:

1. Jaké dopravní prostředky se významně podílejí na produkci smogu?

2. Jak se nazývá smog, který vzniká při reakci výfukového plynu oxidu dusičitého při reakci s intenzivním slunečním záření?

3. Jak se řekne anglicky kouř?

4. Jak se nazývá toxický plyn, který má molekulu O₃?

5. Jak se odborně nazývají znečišťující látky unikající do ovzduší?

6. Jak se řekne anglicky mlha?

7. Jak se odborně nazývají znečišťující látky unikající do ovzduší, které jsou kvůli kontaktu s prostředím pozměněné fyzikálními a chemickými procesy?

8. Jaký přívlastek má smog, který tvoří především oxid siřičitý, oxid uhelnatý a popílek?

9. Jiný výraz pro letní smog (výraz odvozený od města, kde byl poprvé pozorován)?

Autor díla: Zdeněk Hromádka

Práce s daty:

Žáci dostanou k dispozici část oficiálního dokumentu Zpráva o životním prostředí České republiky (nejaktuálnější v době, kdy píšu tento text, je Zpráva z roku 2018), který vydává Cenia, česká informační agentura životního prostředí, příspěvková organizace MŽP. Konkrétně mají k dispozici část Ovzduší (str. 37–58). Pokud chtějí obstát i v druhé, náročnější části kvízu a odpovědět správně na předložené otázky, je třeba pročíst a zorientovat se v tomto náročném dokumentu, a především dobře číst v uvedených grafech.

1. V roce 2018 došlo k poklesu nebo nárůstu celkových emisí v ČR? (str. 40 Emise základních znečišťujících látek, Klíčová sdělení)

3. V jakém roce byla nejnižší produkce oxidu siřičitého SO₂ mezi léty 2005 až 2018? (str. 41; Graf 1 Vývoj celkových emisí vybraných znečišťujících látek v ČR a nepřekročitelných hodnot emisí od roku 2020; tisíce tun, 2005–2018)

3. Jaké byly v roce 2017 nejvýznamnější zdroje oxidu uhelnatého (CO)? (str. 42; Graf 2 Zdroje vybraných emisí znečišťujících látek k ČR; %; 2017)

4. U jakých látek nedošlo v roce 2018 k překročení imisních limitů? (str. 48; Kvalita ovzduší z hlediska lidského zdraví; Klíčová sdělení)

5. Kolik bylo v roce 2018 vyhlášeno dohromady smogových situací? (str. 48; Kvalita ovzduší z hlediska lidského zdraví; Klíčová sdělení)

6. Z uvedených měst vyber ta města, kde byl v roce 2018 překročen imisní limit pro ochranu lidského zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu: Brno, České Budějovice, Karlovy Vary, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha (str. 49; Obr. 1 Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2018)

7. Urči z grafu, jestli v zemích EEA33 (země EU společně s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem, Švýcarskem a Tureckem) mezi léty 1990 a 2016 množství emisí oxidu siřičitého SO₂ rostlo nebo klesalo.