Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Mediální výchova a sociální média (2. část)
Odborný článek

Mediální výchova a sociální média (2. část)

21. 10. 2019 Gymnaziální vzdělávání
Autor
doc. PaedDr. Ludvík Eger CSc.
Spoluautor
Ing. Michal Mičík Ph.D.

Anotace

Článek navazuje na příspěvek Mediální výchova a sociální média (1. část) zaměřením na problematiku důvěry a komunikace na sociálních sítích. Kromě objasnění nezbytných základních pojmů přinášíme návrh práce s dvěma zajímavými zahraničními zdroji k reportování důvěry lidí ve vztahu k médiím. V článku jsou také připraveny otázky do diskuse pro žáky a jsou zde prezentovány hlavní zdroje na podporu těchto aktivit.

Důvěra a komunikace na sociálních sítích

Důvěra je základem veškeré lidské komunikace a hraje významnou roli také v digitální komunikaci. V souvislosti se sociálními médii, a zároveň tedy se sociálními sítěmi, je vhodné zvážit několik následujících úvodních faktů.

V porovnání s tradiční počítačově zprostředkovanou komunikací se komunikace s využitím sociálních médií, a zejména na sociálních sítích, odlišuje právě tím, že je zde významný důraz na sociální vazby a vztahy, takže budování důvěry je zde odlišné od klasické mezilidské komunikace i původní elektronické (např. e-mailové) komunikace, protože je v jiném kontextovém prostředí. Zvažme, že komunity na sociálních sítích dnes pro mladé lidi nemají geografická a časová omezení, tak jak tomu bylo dříve. To je umocněno ještě i tím, že u mladé generace přeci jen významně vzrostla i znalost angličtiny, která podporuje tuto komunikaci jako lingua franca. K tomu připočítejme přátelské prostředí komunikačních nástrojů, které zejména mladší generace používá naprosto bez problémů, a až samozřejmě.

Výsledkem je oblíbenost sociálních sítí, jako jsou Facebook či Instagram.

Důvěra má významnou roli v tom, zda uživatelé budou loajální ke zdroji informací a zda tedy budou pokračovat v komunikaci včetně interakce s ostatními účastníky, kteří jsou například s určitým profilem na sociální síti spojeni (podle Paliszkiewicz & Koohang, 2016).

V jejich výzkumu používají zmínění autoři tři proměnné důvěry v komunikaci na sociálních sítích, jako je Facebook. Tyto faktory jsou shovívavost (benevolence), integrita a kompetence.

V jiném aktuálním výzkumu důvěry na sociálních sítích autoři pracují s následujícím dílčími kategoriemi důvěry (Warner-Soderhölm et al., 2018):

  • Benevolence je definována jako „jeden (ten, kdo), který se stará o blaho druhé osoby“.
  • Integrita, jež „je manifestovaná poctivostí člověka v běžném životě a zvlášť ve specifických situacích“.
  • Kompetence je definována jako „schopnost dělat to, co je potřebné pro někoho udělat“.
  • Identifikace, jež označuje „míru, v níž zachováváme společné cíle, normy, hodnoty a přesvědčení spojené se zařazením do skupiny nebo organizace“.
  • Obavy, které „představují pocity jako péče, empatie, tolerance a bezpečnosti, které jsou vykazovány, když jsou ostatní zranitelní“.

Uvedených pět dílčích kategorií již na jedné straně celkem dobře objasňuje problematiku pojmu důvěra (trust), ale na straně druhé ukazuje, jak vícedimenzionální vlastně důvěra je.

Můžeme použít následující definici: „Důvěra je subjektivní, agregovaný a sebevědomý soubor přesvědčení o druhé straně a o vztahu k ní či k němu, jenž vede k domněnce, že pravděpodobné kroky druhé strany (jí či jeho) budou mít pozitivní důsledky pro nás“ (podle Dietz & Den Hartog, 2006, s. 558).

Pro sociální sítě potom Warner-Soderhölm et al. (2018) uvádějí, že důvěra je zde spojena přesvědčením, že on-line druhá strana, se kterou jsme v kontaktu nebo s níž sdílíme novinky, bude provádět akce, které jsou prospěšné, nebo přinejmenším pro nás neškodlivé. V kontextu sociálních médií je potom tedy důvěra definována jako důvěra jednotlivce v osoby nebo platformy sociálních médií a uvedení autoři ji zkoumají právě z pohledu kategorií benevolence, integrita, kompetence, identifikace a obavy.


Pojďme se nyní podívat na zdroje, které můžete k tématu využít ve vaší výuce. Jedním z takových zdrojů je např. studie 2019 Edelman Trust Barometer Global Report (Edelman, 2019).  

https://www.edelman.com/sites/g/files/aatuss191/files/2019-02/2019_Edelman_Trust_Barometer_Global_Report.pdf

Tato celosvětová studie je realizovaná již 20 let. Pro nás jsou zajímavá data z posledního šetření, kde v úvodu najdeme data k důvěře v neziskové organizace (NGOs), podnikovou sféru (Business), vládu (Government) a média (Media). Zajímavé je sledovat i rozdíl ve vnímání důvěry mezi populací obecně a mezi informovanou veřejností (sem výzkum řadí lidi ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním a vyšším příjmem, zařazuje 25 % z populace).

Obrázek 1: Důvěra v instituce (výzkum Edelman, 2019)

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: 2019 Edelman Trust Barometer, Global Repor, s. 5.

AKTIVITA: Diskutujte, proč asi lidé zařazení do kategorie „informovaná veřejnost“ mají ve všech položkách vyšší míru důvěry? Čím ji mohou získávat?

Na s. 20 studie ukazuje procenta lidí, kteří důvěřují ve zdroje. Pro EU je to 59 % u vyhledávání (Search), 60 % u tradičních médií (Traditional media), ale jen 34 % u sociálních sítí (Social media). Přitom velmi podobné výstupy jsou i pro Spojené státy (U.S.) a Kanadu (Canada).

Obrázek 2: Důvěra ve zdroje informací (výzkum Edelman, 2019)

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: 2019 Edelman Trust Barometer, Global Repor, s. 20.

Dle tohoto výzkumu má 73 % lidí obavy z toho, že chybné či zmanipulované informace mohou být použity jako zbraň (ve studii z roku 2018 najdete infografiku a údaj, že je to celosvětově 7 lidí z 10).

V případě hlubšího zájmu získáte ve studii z roku 2019 data k problematice důvěry na pracovišti nebo důvěry v různých sektorech podnikání atd.


Dalším zajímavým zdrojem k této problematice je: Reuters Institute, Digital News Report 2018.

https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/sites/default/files/2019-06/DNR_2019_FINAL_0.pdf

Zde jsou k naší problematice uvedena data pro jednotlivé země a v tomto výzkumu je zařazena i Česká republika. V úvodu je uvedena informace, že penetrace internetem je v ČR 88 %.

Velmi zajímavé je tvrzení již z úvodního přehledu:

„Letošní zpráva přichází na pozadí rostoucího populismu, politické a ekonomické nestability, spolu s intenzivnějšími obavami o vliv obřích technologických společností a jejich dopad na společnost jako takovou.“… Nakonec je položena otázka: „Jak zajistit vyvážené zpravodajství v digitálním věku?“

V rozsáhlé publikaci je vhodné podívat se na trendy, my se ale nyní podíváme jen na ČR (viz s. 78–79) a vybereme:

Obrázek 3: Zdroje získávání zpráv (informací)

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: Reuters Institute, Digital News Report 2019, s. 79.

Jak je z obrázku č. 3 patrné, lidé nejčastěji získávají informace v online prostředí (internet včetně sociálních médií), následuje televize, poté samostatně vyčleněná sociální média a tisk. Povšimněte si, že využívání všech médií jako zdrojů pro zprávy (internet, televize i tisk) kromě sociálních médií od roku 2015 klesá.

AKTIVITA: Diskutujte, online a sociální média jsou významným zdrojem informací zejména pro mladší generace, jak to tedy jde dohromady s tím, že důvěra v sociální média (viz i Edelman, 2019) je velmi nízká?

Ostatně další obrázek z této studie pro ČR demonstruje, že důvěra v informace ze sociálních sítí je skutečně velmi nízká.

Obrázek 4: Důvěra v informace, které jsem získal/a

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: Reuters Institute, Digital News Report 2019, s. 79.

Informace, že 37 % respondentů z ČR sdílelo zprávy s využitím sociálních médií, nástrojů pro posílání zpráv (messaging) a s využitím e-mailu a 22 % komentuje zprávy na sociálních sítích, ukazuje, jak je pro nás významná komunikace prostřednictvím digitálního prostředí.


TIP

V případě zájmu doporučujeme použít uvedené zdroje (viz odkazy) jako podklad pro zpracování prezentace o komunikaci na internetu a důvěře přímo žáky. Samozřejmě je nutná znalost angličtiny.

Příspěvek byl zpracován jako součást projektu Social media and trust building (Visegrad Grant).


Zdroje:

Nic Newman with Richard Fletcher, Antonis Kalogeropoulos, and Rasmus Kleis Nielsen (2019). Reuters Institute, Digital News Report 2019. Reuters Institute for the Study of Journalism. Dostupné z: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/sites/default/files/2019-06/DNR_2019_FINAL_0.pdf

Paliszkiewicz, J., Koohang, A. et al. (2016). Social Media and Trust: A Multinational Study of University Students. Santa Rosa: Informing Science Press.

Warner-Soderhölm, G., Bertsch, A., Sawe, E., Lee, D., Wolfe, T., Meyer, J., Engel, J. & Fatilua, N. U. (2018). Who trust social media? Computers in Human Behavior, 81, 303-315.

2019 Edelman Trust Barometer, Global Report. Dostupné z: https://www.edelman.com/sites/g/files/aatuss191/files/2019-02/2019_Edelman_Trust_Barometer_Global_Report.pdf

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
doc. PaedDr. Ludvík Eger CSc.

Hodnocení od uživatelů

Rajneesh Kumar
22. 4. 2020, 12:41
Thank you for the information by reading this article I know a lot of things and we also develop ya can also visit us at Career Counselling in Delhi

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Účinky mediální produkce a vliv médií

Nutné pomůcky:

Mediální výchova se zaměřením na sociální média pro využití externích zdrojů z internetu vyžaduje počítačovou učebnu pro práci žáků a elektronickou tabuli pro prezentaci učitelem.