Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska

Pohyby litosférických desek z dlouhodobého hlediska

V předchozích pracovních listech jsme si ukázali, co všechno ovlivňuje pohyb litosférických desek a jaké následky tento pohyb přináší. Doposud jsme se ale bavili o důsledcích lokálních, pojďme se nyní podívat na pohyb litosférických desek z globálního hlediska. Je nutné si uvědomit, že pohyby litosférických desek se odehrávaly, odehrávají a budou se odehrávat. Právě pohyby litosférických desek způsobily v dějinách planety Země vznik a následný rozpad superkontinentů. Jak? To může být pro žáky velmi těžká otázka, především kvůli těžké představivosti. Pro větší názornost této problematiky může sloužit velké množství pomůcek, jednou z nich jsou tzv. Wegenerovy puzzle. Pojďme žákům pomoct toto téma lépe pochopit a dokázat, že z tohoto tématu nemusí mít strach.

Předpokládaný čas aktivity ve výuce

15 minut

Cíl

Žák dokáže vlastními slovy popsat, jak pohyby litosférických desek mohou způsobovat vznik a rozpad superkontinentů, a dokáže tyto znalosti aplikovat na současnou tektonickou mapu.

Čas na přípravu

Výroba vlastních puzzle je poměrně časově náročná. Můžete však využít naši předlohu, která je přílohou tohoto článku (obr. 1, 2 a 3).

Teoretický úvod

Roku 1922 představil Alfred Wegener svoji myšlenku o pohybu kontinentů. Oponoval tak do té doby obecně platné představě o tom, že kontinenty a oceány mají fixní polohu. Ve své práci uvedl velké množství důkazů o předpokládaném pohybu. Prvním a základním důkazem měl být tvar a průběh pobřeží kontinentů, které do sebe jakoby zapadají. Wegener předložil také fosilní nebo geologické důkazy. Dokonce i rozšíření určitých druhů organismů podporovalo myšlenku Wegenera. Na základě těchto důkazů mohl tento německý vědec tvrdit, že v historii docházelo a dnes stále ještě dochází k pohybu kontinentů. Dnes je tato myšlenka obecně platnou teorií, díky níž se vysvětluje velké množství geografických otázek.

Postup

- Rozdejte žákům jednu sadu Wegenerových puzzle.

- Podle přiděleného klíče žáci vybarví jednotlivé výskyty fosilií.

- Poté žáci z papíru vystříhají a určí jednotlivé kontinenty.

• Můžete žákům zmínit, že zde nejsou všechny kontinenty proto, že v tomto období nebyly ještě zcela utvořeny, ale také se na nich nenalezly fosilie, podle kterých se puzzle skládají.

- Nechte žáky rozmístit kontinenty zhruba tak, jak jsou rozmístěné v současnosti na zemském povrchu.

• Můžete nechat žáky pomocí atlasu zjistit, jaké jsou vzdálenosti mezi kontinenty v současné době (např. mezi Afrikou a Jižní Amerikou).

- Položte žákům otázku: Na jednotlivých kontinentech (částech kontinentů) můžete nalézt stejné druhy fosilií, jak je to možné?

• Jak to, že můžeme na jednotlivých kontinentech nalézt stejné druhy fosilií, když jsou kontinenty tak daleko?

- Některé žáky zřejmě samo napadne, že kontinenty byly kdysi u sebe. Některé ne, ty budete muset nasměrovat.

- Zadejte žákům úkol, aby poskládali puzzle tak, aby mohlo být zajištěno šíření organismů na všechna místa jejich výskytu.

- Pokud mají žáci správně poskládané puzzle, rozdejte jim obrys superkontinentu Gondwana, aby si sami mohli potvrdit, že měl superkontinent opravdu takovýto tvar.

- To, že obrys puzzle nesedí s vystřiženým obrysem, neznamená, že žáci nesložili puzzle správně. Ani mezery mezi kontinenty, představující moře, přes které se organismy nemohly šířit, nemusí nutně znamenat chybu.

• Obrázky jsou totiž zatíženy několika nedostatky.
  • Tvar pobřeží dnešních kontinentů nemusí být totožný s tvarem prakontinentů (např. z důvodu změny hladiny světového oceánu nebo tektonických procesů).

Návrh úkolů

- Můžete využít jiný typ puzzle (např. záznamy o rozšíření zalednění na superkontinentu Gondwana) se stejným zadáním (viz zdroj).

- Můžete diskutovat s žáky, které další informace by se daly využít pro skládání puzzle.

- Složitější úkol by mohl být následující:

• Rozdejte žákům mapu současného rozložení litosférických desek.
• Žáci si vystříhají jednotlivé litosférické desky.
• Promítněte žákům mapu světa, zobrazující pohyby litosférických desek, jejich směr a rychlost.
• Nechte žáky nasimulovat, jak podle nich bude vypadat planeta Země za 100 mil let. (na základě pohybů litosférických desek)
• Z úkolu lze poté vytipovat možná nová pohoří.
• Na závěr pusťte žákům animaci, ve které je znázorněn předpokládaný vývoj a pohyb litosférických desek v budoucnosti. (viz odkazy)
  • Žáci si tak srovnají svoje odhady s odhady vědeckými a nad výsledky může vzniknout diskuze X vy zatím můžete shrnout nejdůležitější poznatky.
• Aktivitu lze završit zábavným pojmenováním nových tvarů na Zemi.

Užitečné odkazy

Rychlosti a rozhraní litosférických desek

- https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tectonic_plates_boundaries_detailed-en.svg

Předpokládaný pohyb kontinentů

- https://www.youtube.com/watch?v=uGcDed4xVD4 (zahrnuta i změna hladiny světového oceánu, může být předmětem další diskuze)

- https://www.youtube.com/watch?v=2It3ETk2MGA

 Návrhy na jiný typ puzzle

- Zpráva z didaktické konference v Guilfordu: Workshop 25 - The plate tectonic story, dostupné online na: https://www.geography.org.uk/Guildford-2017-session-downloads

Obrázková příloha

Obr. 1: Obrys pro Wegenerovo puzzle

Obr. 2: Wegenerovo puzzle

Obr. 3: Legenda pro Wegenerovo puzzle