Škola – dílna lidskosti – Vzdělávání (8.–9. ročník)

1. Název programu: Škola – dílna lidskosti

2. Autor metodiky: Mgr. Petra Burdová

3. Anotace programu

Jako člověk usiluji o to, abych dával to NEJ, co mám. Je to dobré pro mě i pro moje okolí. Vzdělávání a výchova, čili osobnostní růst, se mě týká KOMPLEXNĚ a ve všem – co mám, co umím, co znám i co mám v srdci (mého charakteru). Mám se učit hledat balanc a harmonii mě samotného, i mě s ostatními lidmi (společností). CTNOST MĚ K TOMU VEDE – UČÍ! Můj ctnostný charakter ukazuje na dobré motivy, tj. pro koho a proč něco vlastně dělám. Např. LAKOMSTVÍ – dobře pro mě, špatně pro ostatní. ROZHAZOVAČNOST – dobře pro ostatní, špatně pro mě. Ale ŠTĚDROST – dobře pro mě i pro ostatní!

4. Hlavní myšlenka programu:

Ctnost pomáhá člověku vyvážit přínos svého jednání pro sebe i pro své okolí.

5. Na jaký problém program reaguje?

Současný nepřiměřený důraz především na intelektuální dovednosti nebo jen výkon v nějaké oblasti a jejich nadřazování morálním hodnotám. Program klade důraz na zkvalitnění našeho jednání prostřednictvím ctností. Žák 9. třídy nemusí vnímat svou hodnotu pouze v závislosti na úspěchu při přijímacím řízení, volbou prestižní školy nebo známkami na vysvědčení, ale také ve svém přirozeném lidském potenciálu a dobrých motivech.

6. Co je na tomto programu jedinečného (oproti běžné výuce)?

Jedinečnost je v celistvém přístupu k žákovi a vedení k osobní zodpovědnosti za oblasti svého rozvoje. Jádrem programu je popis podstaty ctností a 4 morálních vlastností: STATEČNOST, MOUDROST, PRACOVITOST (namísto MÍRNOSTI) a SPRAVEDLNOST.

7. Kde se v programu projeví prvek morální imaginace (ve smyslu odpovědi otázky „Jaká společnost má budoucnost?“)?

„Jak bude vypadat konkrétní situace v jedné z vybraných konkrétních činnosti, když budu např. moudrý/pracovitý/statečný…?“ Žáci budou mít příležitost představit si pozitivní dopady konkrétních morálních vlastností (pokud jsou jejich vlastními) v přirozených situacích, se kterými mají osobní zkušenost. Budou vedeni k představě situací, kdy budou ctnostní, a tím prospěšní pro sebe i pro společnost. Budoucnost má společnost, ve které jsou lidé vzdělaní celostně a komplexně, tedy včetně ctností.

8. Cíle programu:

1. Žáci v rámci diskuze pojmenují min. 2 přínosy dosavadního vzdělávání.

2. Uvidí přímou souvislost charakteru člověka s jeho pozitivním/negativním jednáním (chováním).

3. Pojmenují a na základě společné práce doplní do schématu 2 protipóly jedné ze 4 ctností.

4. Žáci prezentují (slovně, ilustrativně, scénkou) spolužákům jednu ze 4 ctností.

5. Žáci pojmenují min. 2–3 své osobní znalosti, schopnosti či vlastnosti

9. Klíčové kompetence a konkrétní způsoby jejich rozvoje v programu:
   
     1. Kompetence k učení

• vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

• samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  
    2. Kompetence k řešení problémů

• vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

• kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  
    3. Kompetence komunikativní

• naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

• využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

• využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  
    4. Kompetence sociální a personální

• podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

• přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají

• vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
  
    5. Kompetence občanské

• respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
  
    6. Kompetence pracovní

• využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

10. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností (průřezové téma):

• vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti

• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování, vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot (průřezové téma):

• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

• přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

11. Hodinová dotace: 2 vyučovací hodiny (90 min)

12. Předpokládaný počet účastníků a upřesnění cílové skupiny:

Ideální skupina v počtu 20 žáků 9. třídy ZŠ.

13. Plánované místo konání: učebna ve škole

14. Forma a bližší popis realizace

1. Forma:

2. Hlavní uspořádání třídy (mění se  průběhu programu):

3. Další prostorové požadavky:

15. Metody:

16. Podrobně rozpracovaný obsah programu

1. Vyučovací hodina

2. Vyučovací hodina

1. Představení a seznámení se skupinou, představení tématu programu

Časový odhad: 4 min

Na začátku je samozřejmé představit sebe i organizaci, za kterou lektor přichází. Pro navázání lepšího kontaktu s posluchači je přínosné, pokud se lektor představí nejen formálně, ale nějak originálně. Osobně k tomu používám jednoduchou aktivitu, kdy napíši na tabuli svou e-mailovou adresu, ze které se dají určit některá fakta o mně (jméno, bydliště, národnost, …). Doplním pak jen o stručný SEZNAM toho, co je pro mě důležité a co mám ráda (např. manžel, dcera, záliby apod.). V rámci další komunikace se žáky je možné, aby lektor nabídl žákům, aby si nalepili z praktických důvodů na horní část těla (kromě hlavy) samolepku, kam si napíší svoje jméno.

Lektor představí název programu ŠKOLA – DÍLNA LIDSKOSTI. Úvod do tématu proběhne okamžitým zapojením do aktivity, při níž se žáci snaží uhodnout chybějící slova ve 2 citátech (N. Mandela a J. A. Komenský). Chybějící slova jsou: VZDĚLÁNÍ a VYCHOVÁVÁNI. Poznámka: celé znění citátů viz Prezi.

Pomůcky: prezentace lektora, dataprojektor a PC, samolepky na jména, fixy

2. Diskuze ve dvojicích + přemostění k jádru lekce

Časový odhad: 6 min

Žáci poté ve dvojících (3 min) a poté i společně diskutují.

Jste kousek od ukončení povinné školní docházky…

• Co konkrétně jste se ve škole již naučili?

• Připadáte si dostatečně vzdělaní? V čem ano, v čem (ještě) ne?

• Co podle vás znamená výraz „VZDĚLANÝ“?

• Co byste chtěli ve společnosti, která je kolem vás, změnit? Jak konkrétně bychom se o to mohli pokusit?

• Kdo/ co nám v tomto záměru může pomoci?

Otázky pro společné shrnutí: Na co jste spolu přišli? Chcete se sdílet přede všemi?

Pokračuje přemostění díky citátu:

„Inteligence, vzdělání a talent nemají samy o sobě znaménko plus nebo minus. Podle mého soudu jsou podobny koňům, a záleží na tom, do jakého vozu je zapřáhneme“. (Jan Špáta)

Otázka lektora/učitele jako přemostění k další aktivitě:

Co přidává autor citátu k tématu vzdělání? Chceme slyšet: +/- není ve vzdělání samotném, ale v daném člověku, který jej používá.

Pomůcky: otázky lektora pro diskuzi, stejné otázky do dvojice, citáty v prezentaci

3. Kdo je kdo? Kdo je jaký?

Časový odhad: 7 min

1. Lektor rozdělí žáky do skupin (3 až 4 žáci do 1 skupiny). Každá skupina dostane obálku se stručnými údaji o dvou osobách (rozlišené barevně) např. vzdělání, činnost, skutek – jeden pozitivní příklad a druhý negativní. Žáci je roztřídí a hádají, o koho se jedná. Pomoc a nápověda jsou iniciály jmen postav.

2. Závěr skupinové aktivity – shrnutí: FOTO, JMÉNO A ZÁKLADNÍ ÚDAJE V PREZENTACI:

Mark Elliot Zuckerberg, 34 let, VIZIONÁŘ, PODNIKATEL, INOVÁTOR, …

X

Anders Behring Breivik, 40 let, RADIKÁL, NÁSILNÍK, VRAH, …

NÁVRH (lektor/učitel ale může použít i jiné 2 postavy). Pouze musí zachovat pozitivní/negativní.

4. Společná reflexe

Časový odhad: 3 min

Lektor vede se všemi žáky krátkou reflexi.

Otázky k reflexi:

• Jaký je hlavní rozdíl mezi těmito dvěma muži?

• Jakou roli hrálo v jejich příběhu jejich vzdělání?

• Kterého z těchto dvou mužů byste chtěli znát osobně? Proč?

• Co kromě vzdělání mohlo přispět k tomu, jakým směrem se v životě vydali?

• Jaké podobné 2 příklady (pozitivní/negativní) byste mohli uvést vy?

Poznámka: Pokud si žáci zvolí negativní postavu, je vhodné reagovat nejprve otázkou „Co si o tom myslí ostatní?“ I negativní vzory totiž mohou reprezentovat pozitivní vlastnost/dovednost, ... Zkusme společně formulovat přesně jen to pozitivní (např. houževnatost, zacílenost, zájem o nějaké téma, ...), ale pojmenovat konkrétně negativní (vražda, násilí, ...).

Pomůcky: fakta ohledně pozitivní a negativní postavy rozstříhané na lístečcích, prezentace s fotkami postav + základní data, otázky k reflexi

5. Ctnosti – představení

Časový odhad: 15 min

Frontální výuka lektora/učitele:

Oba mladí mužové byli vzdělaní, schopní a jejich plány se naplnily. Důsledek jejich konání byl ale naprosto odlišný. Jeden společnost a lidské životy obohatil, druhý naopak několik nevinných životů zmařil. Rozdíl byl především v jejich CHARAKTERECH. Pokud je člověk charakterní, znamená to, že má dobré vlastnosti (např. laskavost, štědrost, …). Naopak BEZCHARAKTERNÍ člověk má vlastnosti zlé (např. závist, hrubost, ...). Pokud chceme být dobrými lidmi, měli bychom znát a učit se také tzv. CTNOSTEM. Co jsou ctnosti?

Pojem ctnost se objevuje už u Aristotela (4. stol. n. l.), který ji představuje jako střed mezi dvěma krajnostmi, například štědrost jako střed mezi rozhazovačností a lakotou. „Středem“ jsou však jen co do zaměření, kdežto co do kvality a náročnosti představují vždycky vrchol (tu nejlepší kvalitu).

Stoikové (3. stol. před n. l.) tvrdili, že lidské chování a jednání nemáme posuzovat podle výsledků (výkonů), ale podle úmyslu (motivu), záměru, s nímž něco konáme. Dobré motivy jsou projevem harmonie složek naší osobnosti. J. A. Komenský rozlišoval čtyři ctnosti – MOUDROST, SPRAVEDLNOST, MÍRNOST a STATEČNOST. Dnes označované jako tzv. KARDINÁLNÍ nebo ZÁKLADNÍ CTNOSTI.

Ctnosti mají potenciál zhodnotit (zlepšit) vše, co děláme nebo známe, obohacují naše jednání. Jejich přítomnost (nebo i absence) v nás je viditelná pro naše okolí. Pokud je člověk ctnostný, přidaná hodnota se týká jeho osoby, ale také jeho okolí, ostatních lidí, tedy společnosti jako takové. Následek jednání ctnostného člověka je dobrý, bezcharakterního špatný. Stejně jako jiné schopnosti a znalosti máme coby lidé ctnosti poznávat, učit se jim, trénovat a rozvíjet je. Patří k našemu vzdělání, k rozvoji naší osobnosti. Jsou důležité pro mě samotného i pro druhé.

Pomůcky: prezentace (především poslední odstavec + znázornění trojúhelníku), text (podklady) pro lektora/učitele

6. Jaké ctnosti? I. část

Časový odhad: 10 min

Příprava na skupinovou práci – lektor rozdělí žáky a zadá úkoly. Lektor rozdělí celou skupinu do menších skupin (max. 5 v 1 skupině).

Varianta 1 – Každá skupina obdrží 1 pracovní list/kartu s jednou ze ctností, kde jsou jednotlivé ctnosti popsány a vysvětleny.  

Varianta 2 – Vždy dvě menší skupiny obdrží 1 stejný prac. list/kartu s jednou ctností

Každá skupina po vypršení času představí danou ctnost ostatním skupinám. Úkolem každé skupiny bude:

1. Parafrázovat (Poznámka: pokud bude těžké, mohou i přečíst) definici ctnosti z prac. listu

2. Najít dva protipóly (podobně jako tomu bylo u příkladu statečnosti – lakomství/rozhazovačnost) = dopsat chybějící slova do trojúhelníku

3. Představit (na příběhu, nakreslit / krátkou scénkou ztvárnit) konkrétní a reálnou  situaci, kde by se daná ctnost dala dobře poznat. Např.: Vydělala jsem si 1. výplatu, tzn. štědrost = část si nechám, část daruji. Lakomství = vše jen pro mě. Rozhazovačnost = utratím za druhé nebo vše rozdám.

Pomůcky: pracovní listy ctností pro žáky, pracovní list lektora, stopky (hodinky)

7. Jaké ctnosti? II. část

Časový odhad: 15 min

Každá skupina po vypršení času představuje danou ctnost ostatním skupinám. Pozor na hlídání času, aby se dostalo skutečně na všechny.

Varianta 1 – ostatní skupiny hádají, s jakou ctností skupina pracovala, jaké protipóly ilustrují.

Varianta 2 – vždy 2 skupiny, které měly totožné ctnosti, srovnávají zpracování.

Pomůcky: pracovní listy ctností pro žáky, pracovní list lektora, stopky (hodinky)

8. Reflexe

Časový odhad: 5 min

Lektor vybere max. 3 otázky ke společné reflexi:

• Co vás při aktivitě zaujalo? Na co jste během ní přišli?

• Jaká ctnost se vám líbí nejvíce? Proč?

• Na kom ze třídy / ze svého okolí vidíte nějaké  ctnosti, o kterých jsme dnes hovořili?

• Jak se stane, že člověk jedná moudře? Je možné to nějak trénovat?

• Co ještě potřebujeme k tomu, abychom byli i ctnostní?

• Jaké dalších ctnostné charakterové vlastností znáte?

• Jakých dalších vlastností si na druhých ceníte? Proč?

Pomůcky: otázky k reflexi pro lektora

9. Co umím/znám? Jaký jsem?

Časový odhad: 10 min

1. Lektor vyzve žáky, aby na připravené lístečky napsali své odpovědi na otázky (Poznámka: Není daný určitý počet, záleží na jedinečnosti žáků.):

Co dnes umím? Co znám? Jaký/á jsem?

2. Lektor připraví na větší stůl/na zem velký papír, na kterém bude buď napsáno, nebo symbolicky znázorněno: SRDCE (charakter, ctnosti), RUCE (dovednosti, schopnosti), HLAVA (znalosti)

3. Žáci mohou/nemusejí představit ostatním své vlastnosti/dovedností/znalostí = lepíky tak, že je přečtou nahlas a položí na připravený flipchart na místo, kam si myslí, že nejvíce patří

Tip: Pokud se neobjeví všechny oblasti, nebo jich bude málo, mohou žáci spolu s lektorem doplnit brainstormingem, co by se tam mohlo objevit, aby oblasti nebyly prázdné.

Pomůcky: velký list papíru (nejlépe flipchart/čtvrtka), fix, lepíky

10. Reflexe a závěr

Časový odhad: 10 min

Lektor vede reflexi a závěr:

• Jak se vám odpovídalo?

• Co jste se dozvěděli o ostatních?

• Co z daných oblastí na sobě / někom ze spolužáků vnímáte jako jeho jedinečnost?

• Co ti jde snadno, co musíš hodně trénovat/učit se?

• Komu/čemu konkrétně můžeme za dané dovednosti/schopnosti/vlastnosti poděkovat? Např.: škole, rodině, sám sobě, …

ZÁVĚR PROGRAMU:

Návrat k názvu metodiky „Škola – dílna lidskosti“ = při vzdělávání a výchově jde o celého člověka, nejen o znalosti a dovednosti, ale i charakter/srdce.

Poděkování za zapojení, povzbuzení k výběru takové školy po ZŠ, která toto zohledňuje a nabízí.

+/- DOTAZNÍK ZPĚTNÉ VAZBY (lektor, téma, aktivity, přínos – Co nového jsem se dozvěděl? Co z programu použiji do budoucnosti?

Pomůcky: otázky lektora pro závěrečnou reflexi, dotazníky zpětné vazby

17. Metodická část

1. Další varianty programu

2. Rizika programu / překážky v realizaci

Pokud je třída zvyklá diskutovat, pozor, aby se program nezastavil hned v aktivitě 2, kdy po diskuzi ve dvojicích proběhne krátké společné shrnutí. Lektor či učitel by měl vědět více informací o M. Zuckerbergovi a A. B. Breivikovi, nežli je v programu (prezentaci). Pokud pro něj nebudou tyto příklady vhodné, může si zvolit svobodně jiné. U ctností pozor na formulaci „dvě krajnosti“. Nesmí se zaměnit za „protipóly“, to by bylo pak pro žáky matoucí.

3. Závěry z pilotáže

18. Zdroje/ inspirace

Ctnosti: https://ctnosti.cz/

A. B. B.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anders_Behring_Breivik

M. E. Z.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mark_Zuckerberg

J. A. Komenský. Didaktika velká. Překlad Augustin Krejčí. Praha: Dědictví Komenského, 1930.