Divadélko – les

Anotace

Věk dětí: 4-6 let

Očekávané výstupy: orientovat se v rovině a prostoru (částečně v čase), chápat prostorové pojmy a elementární časové pojmy, řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, nalézat nová řešení, postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí, prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

Rozvíjené gramotnosti: čtenářská, matematická

Cíl aktivity: rozvoj tvořivosti, vytváření základů pro práci s informacemi, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

Během aktivity se objevují následující složky rozvíjených gramotností:

• vymezení problému

dítě rozpozná problém, přemýšlí o reálnosti problému, hledá vhodný postup řešení, vyřeší problém do konce

• získávání a třídění dílčích výsledků

dokáže propojit jednotlivé informace, využívá manipulativních činností při hledání řešení, zdůvodní objevené skutečnosti a vztahy

• komunikace a argumentace

chápe význam matematického sdělení, umí dát příklad nebo protipříklad, vede smysluplnou diskusi, formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu, analyzuje pojmy, vztahy a situace samostatně i ve spolupráci se spolužáky, dodržuje pravidla pro vzájemnou diskusi nad problémem, prezentuje výsledky své či týmové práce, dokáže obhájit svůj postup řešení, dokáže formulovat myšlenku vlastními slovy se zřetelem k matematické správnosti

• modelování

zvolí vhodnou pomůcku či nástroj pro efektivní řešení problému, správně interpretuje získané výsledky.

Konkretizace – matematická gramotnost:

• prostorová orientace, polohové vztahy (pokyny, kombinace pokynů – práce s podmínkami)

postřeh, vizuální paměť – co se z divadélka vytratilo, přibylo, změnilo polohu a jak, …)

• vnímání kvantity na úrovni separovaných a univerzálních modelů (houby, medvědi, puntíky)

• třídění (jedlé x nejedlé, podle velikosti, patří x nepatří)

• uspořádání (postupně nafotit vytvářenou scénu a seřadit obrázky děje – fázování)

Konkretizace – čtenářská gramotnost:

• rozvoj slovní zásoby (lesní zvěř a plody, vlastnosti medvěda, …)

• vytleskávání a určování počtu slabik, začáteční a koncové hlásky

• práce s knihou – šetrné zacházení, vyhledávání a následný úklid do knihovny

• logochvilka - fonační cvičení motivované hlasy lesních zvířat (sova – „hůůů“, medvěd – „brum“, včela – „bzzz“, …), výrazná artikulace sykavek (les, šiška, strom, sova, smrk, listí…)

• poslouchat – naslouchat a následně převyprávět děj

• sestavit vlastní děj s logickým koncem

• divadelní hra/námětová hra – vedení smysluplných dialogů mezi dětmi

Časová dotace:

přípravná fáze – vytváření jednotlivých komponent a divadélka – týden

provedení aktivity – práce ve dvojici (učitel – dítě, dítě – dítě) – cca 20 minut (foto 8.1, 8.4, 9.1)

Pomůcky:  knihy a encyklopedie (lesní tematika), šablony medvědů, hub, nábytku, čtvrtky, nůžky, temperové barvy, špejle, krabice

divadélko si vytváří skupina dětí při řízených pracovních a výtvarných činnostech (viz fotodokumentace foto 1.1, 1.4, 10.1, 3.3)

Prostředí: třída MŠ

Podmínky: aktivita probíhá formou práce ve skupině (6-7 dětí) a ve dvojicích

Realizace aktivity:

Motivací je společná diskuse o lese a jeho „obyvatelích“, co v lese roste, co tam patří a nepatří (s odůvodněním) apod., vyhledávání v knihách s následným popisem obrázků (lesní zvěř – užití pojmů, lesní plody – třídění na jedovaté a jedlé houby)

Učitelka s připraveným divadélkem představí možnost práce s ní, např. uspořádání obrázků medvědů aj. podle velikosti vzestupně i sestupně, doplňování chybějících obrázků podle velikosti do řádků, popř. sloupců. Rozvíjí vnímání časové orientace – následnosti děje, fázování (informatické myšlení) děje pohádky o třech medvědech. Rozvíjí prostorovou orientaci, polohové vztahy formou práce s podmínkami (i sdruženými i negativními) – zapojení dětí předškolního věku.

Úvodní motivační příběh je o medvědovi Míšovi (třídní oblíbená postavička), který sbíral jen houby, které se mu líbily, což byly muchomůrky. Protože si přivodil velký problém s bolavým břichem, musel k doktorovi … proto musel chodit na houby jen s rodiči nebo prarodiči.

Provede ukázku s výzvou, zda některé z dětí chce vytvořit vlastní příběh.

Děti si volí vypravěče (pokud je více zájemců) a kulisáka, který podle instrukcí staví scénu.

Následuje práce ve dvojicích „scénárista – vypravěč“ a „kulisák“.

Reflexe:

V rámci rozvíjení čtenářské gramotnosti dítě vytváří samostatně nebo ve spolupráci s vrstevníkem, popř. učitelem, vlastní příběh situovaný do prostředí lesa (přesah do environmentální výchovy). V rámci příběhu vytváří osobitý sled událostí, tedy postupně tvoří a fázuje děj příběhu a tím rozvíjí strukturovaný způsob myšlení (základy informatického myšlení). Při dané činnosti aktivně rozvíjí prostorové vnímání, polohové vztahy, vnímá souvislosti, používá kombinatorické a kauzální myšlení, podle instrukcí učitelky může určovat kvantitu na základě separovaných (izolovaných modelů). Pro vytvoření divadélka a jeho komponent lze využít pracovní a výtvarné činnosti dětí, a to formou skupinové i individuální práce.

Největší problém mají děti s uzavřením vlastního příběhu, popř. s dokončením otevřeného konce.

Děti se často uchylovaly k příběhům (z pohádek), které znaly. U veškerých činností učitelka dbala na rozvoj komunikativních dovedností, schopnost obhájit si svůj názor a prosadit se, zároveň i respektovat potřeby ostatních a zdůvodnit si svoji odpověď.

Doporučení pro individualizaci: práce ve dvojici dětí s asistentem apod.

Použitá literatura a zdroje:

RVP PV Praha 2017, Konkretizované očekávané výstupy Praha 2012

Lišková, H. Utváření matematických představ v předškolním vzdělávání, Metodický portál RVP 2015