Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Mediální výchova a sociální média (1. část)
Odborný článek

Mediální výchova a sociální média (1. část)

28. 5. 2019 Gymnaziální vzdělávání
Autor
doc. PaedDr. Ludvík Eger CSc.

Anotace

Účelem příspěvku je poskytnout vyučujícím základních, ale zejména středních škol praktické náměty pro průřezové téma vzdělávání „mediální výchova“ a tím i přispět k vytváření mediální gramotnosti žáků. Na tento úvodní příspěvek chceme navázat tématy, která se specifičtěji zaměří na problematiku důvěry a komunikace na sociálních sítích, a nakonec i příspěvkem, který přinese aktuální data z výzkumu, který právě v ČR realizujeme. Podíváme se na vybrané relevantní zdroje k této problematice, které mohou sloužit pro další vzdělávání učitelů v tomto průřezovém tématu (ČŠI z tematické inspekce uvádí, že se nejvíce využívá v předmětech: český jazyk, informatika, výchova k občanství / základy společenských věd a cizí jazyk). Zároveň uvedeme náměty pro aktivity přímo ve škole (často spíše pro střední školy, protože se bude jednat i o zdroje v angličtině + přidáme poznámky z pohledu didaktiky).

Než si ukážeme vlastní aktivity k tématu, uvedeme vymezení vybraných základních pojmů, které se může vždy hodit, a vlastně je potřebné je i znát, pokud s nimi chcete se žáky pracovat.

Sociální média

Vliv sociálních médií je dnes uznáván ve všech sférách života lidí v naší společnosti. Mají dopad v sociální oblasti, využívají se pro nakupování i podnikaní, také pro vzdělávání i zábavu a ovlivňují i politiku…

Širokou definici pojmu uvádí Safko ve své publikaci, kterou nazval biblí sociálních médií „Sociální média jsou ta média, která umožňují lidem být sociální.“ (Safko, 2012, s. 3)

Dále uvádí, že z hlediska terminologie se první část pojmu, tedy „sociální“, vztahuje k instinktivní potřebě lidí, tzn. být ve spojení s jinými lidmi. Uvádí, že to děláme v té či jiné formě, protože to souvisí s podstatou našeho druhu (rozuměj s podstatou člověka). Máme potřebu být v okolí dalších lidí a být zahrnuti do skupin lidí s podobným myšlením, se kterými se můžeme cítit jako doma a pohodlně sdílet naše myšlenky, nápady a zkušenosti (volně přeloženo ze Safko, 2012, s. 4).

Druhá část termínu se vztahuje k pojmu „média“, která používáme, když chceme realizovat naše spojení s dalšími lidmi. Safko (2012) potom připomíná, že sem původně patří bubny, zvony, psaný text, telegraf, telefon, rádio, televize a hned přidává e-mail, webové stránky, fotografie, audio, video, mobilní telefony, textové zprávy a dále uvádí, že jsou to technologie, které využíváme pro spojení mezi sebou. V tomto smyslu považuje také sociální média za nový efektivní nástroj pro vytváření vztahů.

POZNÁMKA: doporučujeme tento postup s rozdělením pojmu na sociální a média využít i při práci (diskusi) se žáky.

Aktuálně ve Wikipedii najdete toto vymezení: „Sociální média jsou nástroje, které umožňují lidem tvořit, sdílet a vyměňovat mezi sebou informace a multimediální obsah v rámci virtuální komunity nebo sítě.“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_m%C3%A9dia

V této souvislosti Strauss a Frost (2012) uvádějí výstupy z aktivit, jež jsou cílem činností uživatelů internetu. Patří mezi ně:

  • spojit se,
  • tvořit,
  • bavit se,
  • učit se,
  • nakupovat.

Dle Strausse a Frosta (2012) jsou sociální média místem, které je založené na konverzaci a vzájemném ovlivňování se mezi jednotlivci. Jedná se o otevřené interaktivní on-line aplikace, jež podporují vznik a existenci uživatelských sítí. Hlavní důvod, proč se sociální média stala velice oblíbenými, nelze spatřovat pouze v tom, že se jedná o něco nového. Hlavním důvodem je, že sociální média dovolují člověku být sám sebou a představit se svému okolí.

Můžeme najít celou řadu dělení sociálních médií, uvedeme 2 příklady:

Tabulka 1: Příklady rozdělení sociálních médií

Autor díla: Ludvík Eger

Poznámka: *některé kategorie jsme v přehledu spojili

Z výše uvedených dvou příkladů je patrné, že paleta nástrojů a prostředků, které zahrnujeme pod široký pojem sociální média, je velmi pestrá a neustále se vyvíjí. Proto je možná vhodnější rozdělení dle níže uvedeného obrázku.

Strauss a Frost (2012) prezentují obecně rozdělení sociálních médií z pohledu hlavních důvodů jejich používání následovně:

Obrázek 1: Příklady rozdělení sociálních médií

Autor díla: Ludvík Eger

 

TIP: ukažte studentům obrázek pro možné členění sociálních médií a nechte je doplňovat a prezentovat příklady dostupných reprezentantů (nástrojů).

Najdeme ale i tvrzení, že veškeré třídění sociálních médií vzhledem k překrývajícím se funkcím jednotlivých kategorií je vlastně zavádějící a proto v případě realizace výše uvedeného úkolu je pravděpodobné, že nedojde vždy k jednotnému zařazení.

Sociální sítě

Je potřebné rozlišovat mezi pojmy sociální média a sociální sítě. Upřesníme si to:

Každý člověk vždy potřeboval a dodnes potřebuje kolem sebe mít síť lidí, kteří jsou pro něj důležití. Sociální sítě jednotlivců se zejména skládají z rodinných příslušníků, přátel, kolegů apod. S příchodem internetu se sociální sítě z běžného života přesunuly i do prostředí internetu a vznikly online sociální sítě. Tyto online platformy umožňují uživatelům vytvářet veřejný profil a jeho prostřednictvím komunikovat s ostatními uživateli a také nově umožňují velmi snadno zviditelnit své sociální sítě ostatním a vyjadřovat své názory.

Podle Wikipedie „sociální síť nebo komunitní síť  je služba na Internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity.“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5     

Důležitým znakem pro sociální sítě je, že zde dochází k přímé interakci s lidmi, kteří jsou jejím prostřednictvím v kontaktu, tedy, že mají navázaný vztah.

Jak jsme schopni využívat ICT?

Než se dostaneme k sociálním médiím, podívejme se na několik zajímavých ukazatelů, jež prezentují předpoklady pro využívání ICT (informační a komunikační technologie) v našem životě.

Porovnání si představíme pro země Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a průměr Evropské unie.

POZNÁMKA: níže uvedená tabulka slouží pro vás, nechte studenty ji vytvořit s využitím uvedených zdrojů!

Tabulka 2 : Vybrané ukazatele o využívání ICT

Autor díla: Ludvík Eger

 Procenta jsou uváděna k populaci 16–74 let.

* Index rozvoje ICT (The ICT Development Index) je složený index, který kombinuje 11 dílčích indikátorů a slouží pro porovnávání rozvoje ICT v jednotlivých zemích v čase.

** Procento jednotlivců používajících počítače, notebooky, mobilní telefony a tablety a další přenosná zařízení v práci.

*** Procento domácností, které mají přístup k internetu (jsou zahrnuté všechny formy připojení).

POZNÁMKA: následují popisy s hyperlinky k uvedeným zdrojům:

ITU, ICT Development Index, Dostupné z: 

 http://www.itu.int/net4/itu-d/idi/2017/index.html

ITU = International Telecommunication Union = mezinárodní instituce zabývající se mezinárodním propojením v komunikačních sítích a mimo jiné sleduje i rozvoj ICT.

                ÚKOL: porovnejte vybrané země, které patří k těm nejlepším na světě?

Eurostat  Database a hned zvolte Statistic by Theme – jedna z hlavních ikon: Science, Technology, Didital economy and society, Dostupné z: 

https://ec.europa.eu/eurostat/data/browse-statistics-by-theme

Obrázek 2: Eurostat, statistika podle témat

Autor díla: Ludvík Eger

Najděte dole:

Obrázek 3: Eurostat, statistika podle témat, téma Science…

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/data/browse-statistics-by-theme

Digital economy and society – a zde je řada nabídek. Velmi zajímavá i pro studenty bude Visualise ICT statistics for your region

Obrázek 4: Eurostat, vizualizace dat pro oblast ICT

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/web/digital-economy-and-society/overview

  • po kliknutí na tuto nabídku klikněte v mapě na ČR = dostanete informaci o podílu domácností s širokopásmovým připojením (ČR = 87 %) + vyzkoušejte další státy a porovnejte.
  • V pravém menu si otevřete Eurostat regional yearbook 2018 a můžete vyhledat například:
    • Economy and finance nebo Population and social conditions = hlavní informace o ČR
    • ale nás bude zajímat více Science, technology and digital society – a zde:
      • Housholds with broaband access (již jsme našli = domácnosti s tímto přístupem)
      • Daily internet usesrs
      • Social network participation
      • Internet bankind use
      • Ecommerce use

POZNÁMKA: statistická data v interaktivním zobrazení jsou u žáků velmi oblíbená, nechte je porovnávat země V4, ale velmi zajímavé je v této oblasti například Estonsko.


Alternativně:

Eurostat Database, Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Proklikáte se z nabídky: Science, technology, digital society – Digital economy and society –

+ potom například Digital skills – ICT users a potom je již nabídka údajů v zip ke stažení (viz obrázek X)

Obrázek 5: Eurostat, rozbalování údajů k ICT

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: Eurostat, https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Po rozbalení souboru zip dostanete soubor s příponou tsv, přejmenujte jej na xls (Excel) a potom s ním můžete dále pracovat.

Pokud stáhnete první uvedený, dostanete data k digitálním dovednostem jednotlivců za roky 2015, 2016 a 2017, v prvním sloupci je kód údaje, který na konci skrývá značku státu, AT = Rakousko atd. Ještě musíte věnovat pozornost znakům F = Female = ženy, M = Male = muži, TOTAL = obě pohlaví, vždy věk 16–74 let (dá se v tom vyznat J)

POZNÁMKA: Sečteno a podtrženo, infografika je uživatelsky zajímavější a doporučujeme ji i z motivačních důvodů. S infografikou by zřejmě mohli pracovat i žáci ZŠ pod vedením připraveného učitele.

Statistika k využívání sociálních sítí

Samozřejmě opět můžeme jít cestou popsanou výše a například využít Eurostat a vizualizaci dat podle témat, viz. https://ec.europa.eu/eurostat/data/browse-statistics-by-theme.

POZNÁMKA: Ukážeme si ale jiný zajímavý relevantní zdroj k tomuto tématu. Publikace je opět v angličtině a měla by být zajímavým zdrojem zejména pro střední školy pro předměty informatika a cizí jazyk = angličtina.

S publikací je možné intuitivně pracovat a je rozdělena do následujících čtyř částí:

  • Profile of the digital society & businesses (profil digitální společnosti oblast ekonomická)
  • E-commerce (zejména obchodování na internetu)
  • Internet security & the cloud (bezpečnost na internetu a informace k využití cloudu)
  • What is the digital single market about? (informace o politice EU ve vztahu k vytváření jednotného digitálního trhu)

Kliknete na Start Now a potom si vyberete jedno z témat:

Například první téma Profile of the digital society & businesses otevírá podoblasti:

  • People & business online (lidé a ekonomika online)
  • Living online: what the internet is used for (žijeme online, na co využíváme internet)
  • Digital skills for digital world (digitální dovednosti pro digitální svět)

ROZŠIŘUJÍCÍ INFORMACE: zajímavou globální studii Global Digital Report 2018 získáte na: https://digitalreport.wearesocial.com/.


Jak na uvedené téma v češtině?

Uvedeme si několik příkladů.

Respektovaným zdrojem je NetMonitor (http://www.netmonitor.cz/).

Je to výzkumný projekt zaměřený na sledování návštěvnosti na internetu.

Aktuálně můžete získat list s infografikou: Čěši online 2018 (později je možné jej vyhledat ve vyhledávání vpravo nahoře.

Obrázek 6: NetMonitor

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: NetMonitor, http://www.netmonitor.cz/

Pokud nechcete číst jen zajímavé novinky z první strany, doporučujeme si stáhnout komplexnější studii, tzv. ročenku. Zadejte do vyhledávání „ročenky“, klikněte potom na Ročenky NetMonitor a zvolte poslední dostupnou. Získáte audit návštěvnosti na internetu v ČR s detailním popisem české internetové populace.

Podobně jako Eurostat (dnes vlastně v řadě položek stejně), informuje o stavu v ČR Český statistický úřad (ČSÚ). Například v listopadu 2018 publikoval výstupy ve vztahu k užívání sociálních sítí.

Více než polovina Čechů používá sociální sítě. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/czso/vice-nez-polovina-cechu-pouziva-socialni-site

Na konci stránky najdete link na Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – 2018.

TIP

Zajímavou infografiku k užívání sociálních sítí v ČR najdete na webu tyinternety.cz v článku: Infografika: Jak Češi využívají ty internety a sociální sítě v roce 2018. (důležité je, že data jsou z důvěryhodného zdroje od agentury STEM//MARK)

https://tyinternety.cz/socialni-site/infografika-jak-cesi-vyuzivaji-ty-internety-a-socialni-site-v-roce-2018/

V ČR stále vedou Facebook a YouTube a roste síť Instagram.

Stručnou aktuální infomaci o Facebooku a jeho počtu uživatelů, ale i zisku najdete v článku publikovaném MediaGuru: Facebook na konci roku zastavil pokles uživatelů a má vysoký čistý zisk.

https://www.mediaguru.cz/clanky/2019/01/facebook-na-konci-roku-zastavil-pokles-uzivatelu/

ÚKOL: vědí žáci, komu patří nyní oblíbená síť Instagram (viz konec uvedeného článku)?

Podrobnější informace k využívání ICT v ČR najdete na stránkách ČSÚ.

POZNÁMKA: opět to může být námět na zajímavé cvičení s reálnými daty ve vztahu k sociálním médiím.

Český statistický úřad – Informační technologie

Obrázek 7: ČSÚ, Informační technologie

Autor díla: Ludvík Eger

Zdroj: ČSÚ, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie_pm

TIP:

  • Domácnosti a jednotlivci – pod MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ máte pěkné PDF Mapy = opět pěkný graficky zpracovaný přehled základních údajů za rok 2018.
  • Digitální dovednosti a PDF Počítačové dovednosti v ČR. Žáci se mohou porovnat s tabulkou č. 20, jak se hodnotí v uvedených 3 položkách, kam se zařadí?
 

Zde náš vstupní článek ukončíme. Samozřejmě je možné na internetu najít celou řadu dalších zdrojů, ale vždy je vhodné zvažovat, kdo poskytuje data. Zejména Eurostat a ČSÚ jsou jistě relevantní zdroje.

Příspěvek byl zpracován jako součást projektu Social media and trust building (Visegrad Grant).


Zdroje:

ČSÚ. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – 2018. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci

Eurostat Database (2019), Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Eurostat (2018 edition). Digital economy & society in the EU. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/cache/infographs/ict/

Global Digital Report 2018. Dostupné z: https://digitalreport.wearesocial.com/

Kozel a kol. (2011). Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada.

Savko, L. (2012). The Social Media Bible. 3rd ed. Hoboken: John Wiley & Sons.

Strauss, J. Frost, R. (2012). E-marketing. 6th ed. Boston: Pearson/Prentice Hall.

Wikipedie. Sociální sít. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
doc. PaedDr. Ludvík Eger CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • efektivně využívá moderní informační technologie
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Účinky mediální produkce a vliv médií
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Uživatelé