Skrytá tvář autorky detektivek

Agatha Christie a archeologie aneb Záhada v Mezopotámii - takový je název expozice na nádvoří Britského muzea, kam kurátoři přistavili lůžkový vůz legendárního Orient Expressu. Výstava vypráví příběh nešťastné spisovatelky, která ve svých osmatřiceti letech potřebuje změnit životní klima a nasedne do mezikontinentálního rychlíku, který z francouzského Calais diagonálně protne celý světadíl až do Bagdádu. V luxusní soupravě se nezřídka scházela národnostně pestrá společnost a v ní našla Agatha Christie také námět pro svou „Vraždu v Orient Expresu". Ve vagónu jejího románu nastane krvavé vyřizování účtů.

Cesta za archeologií

Životní příběh detektivkářky měl však na konečné expresu zápletku spíše romantickou. Etablovaná autorka přijímá pozvání anglické badatelské výpravy a archeologickým nalezištěm v iráckém Uru ji provází o patnáct let mladší Max Mallowan. Do dvou let se za detektiva zkoumajícího historii pět tisíc let staré civilizace mezi Eufratem a Tigridem Agatha Christie provdá.

Agathu Christie zajímaly osobní příběhy odhalené archeology. Ještě před čtyřicítkou jí do života vstoupil Blízký východ a vykopávky. To však platilo i o jejích románech, a tím nemyslíme jenom Vraždu v Mezopotámii, Schůzku se smrtí nebo Smrt na Nilu, které se v regionu odehrávaji.

Výstava akcentuje podobnost mezi metodami archeologie a vyšetřováním zločinu. Historik a detektiv pátrají po střípcích minulosti, ať už po pozůstatcích hliněných hrnců nebo po stopách vraždy, a snaží se je poskládat v logický celek. Když se jim řetězec události podaří pochopit, mají vyšetřovatel i historik šancí poznat „čistou pravdu", kterou hledal i Agáthin výstřední Belgičan Hercule Poirot s navoskovaným knírem.

???????????????????????????????

V kraji, kde Chamurapiho zákoník káže oko za oko a zub za zub, snovala paní Agatha morytáty o vraždách z chamtivosti, přitom ale tahle máma archeologického pluku každou chvíli výpravě pekla čokoládové dortíky a polévala je šlehačkou z mléka buvolích krav. Evropští památkáři chtěli v terénu pracovat na lokalitách Maxe Mellona i proto, že se tam vždycky dobře vařilo! „Byl by z vás dobrý archeolog", řekne Poirotovi jedna postava v románu Schůzka se smrti. Touto větou dáma britského impéria a královna detektivky vzdala hold oběma disciplínám, které ji provázely celý život.

Zdroj:

Otázka 1:
Agatha Christie používala pro určité území označení Mezopotámie, přestože v době, kdy ona žila, bylo užíváno jiného označení pro toto území. Jak se toto území nazývá dnes?

Otázka 2:
Vyjmenuj díla A. Christie, o kterých se mluví v článku, která se nějakým způsobem váží k této oblasti.

Otázka 3:
Autor článku si myslí, že profese historika a detektiva si jsou svým způsobem blízké. Myslíš si, že historik by se mohl stát detektivem a detektiv historikem?
Zakroužkuj buď Ano, nebo Ne.

Ano - Ne

Svoji odpověď zdůvodni vlastními slovy.

Otázka 4:
Vyznač v mapě pravděpodobné místo seznámení Agathy Christie s jejím manželem.

Otázka 5:
Podívej se na místo, kde jsou v textu otazníky. Chybí tam titulek. Jak bys tuto poslední část textu otitulkoval(a)?

---

Úloha je převzata z publikace ÚIV: KRAMPLOVÁ, I. a kol: Netradiční úlohy aneb čteme s porozuměním. Praha: ÚIV, 2002. Publikace se věnuje čtenářské gramotnosti z pohledu výzkumu PISA, který proběhl v roce 2000. Podrobněji proto popisujeme sledované dovednosti a jejich úrovně obtížnosti, dále typy úloh, které nejsou v našich učebnicích zrovna obvyklé, a rovněž způsob vyhodnocování různých typů úloh. Tato publikace si sice klade za cíl seznámit učitele s novými trendy hodnocení a s výsledky našich žáků ve výzkumu PISA, avšak především by měla sloužit jako inspirace pro konkrétní práci v hodinách a jako učební materiál, ve kterém se učitelé naučí některé nové věci a budou mít příležitost si je vyzkoušet. Důležitou součástí publikace jsou cvičení pro učitele.

---