Obsáhl už celý svět, vznikl pár měsíců po přistání na měsíci, je starší než Queen, někteří by ho zakázali [1], jiní se chtějí domlouvat s těmi, kdo ví víc, na jeho uzavření [2]. Někde je svobodný, jinde cenzurovaný. O čem je řeč? O internetu. Pokud jste se narodili před rokem 1990, tak si nejspíš pamatujete ještě doby, kdy byl na škole maximálně jeden počítač. Pokud škola měla učebnu s 15 počítači, byla nejmodernější ve městě. Později byly nejmodernější ve městě ti, kdo měli počítače připojené k internetu. Do počítačové učebny směli jen ti žáci, kteří projevovali jisté nadání pro práci s nimi. Programátoři byli tehdy skupina hodně divných „chlápků“, kteří mluvili pouze spolu, a komunita IT nadšenců se mezi sebou znala téměř osobně a jejich článkům člověk téměř nerozuměl.
O 20 let později je situace v některých ohledech úplně jiná. Internet na chytrých zařízeních mohou v rámci aplikací používat i batolata a kdo není na Instagramu, Facebooku nebo Twitteru, není „in“, každý, kdo denně používá počítač, si připadá jako odborník, stránky o IT jsou plné více či méně zvídavých dotazů a dlouhých odborných odpovědí a programátoři jsou jednou z nejlépe placených profesí. Změny jsou veliké, stále rychlejší a probíhají už 50 let.
O přesném okamžiku vzniku internetu můžeme vést diskuse. Někdo může tvrdit, že počátkem je myšlenka. Například ta, že lidstvo bude během několika let schopno mnohem efektivněji komunikovat prostřednictvím zařízení než z očí do očí, jak uvedli v roce 1968 Taylor a Licklider ve své eseji „Počítač jako komunikační zařízení“. Jiný může tvrdit, že internet vznikl až plně funkčním propojením počítačů. Jisté však je, že na konci 60. let byla v USA snaha vytvořit komunikační systém, který by neměl jedno centrální jádro.
Síť, která by fungovala i při napadení klíčového místa nepřítelem. Této myšlenky se pak ujaly univerzity a začaly ji řešit. Východisko nabídly počítače, které se už na obranném systému USA v 60. letech podílely. Dalším důvodem pro zkoumání počítačových sítí byla snaha o propojení institucí, které participovaly na vládních projektech, pomocí telefonních linek [3]. Americká vládní organizace Advanced Research Projects Agency (ARPA) financovala od roku 1967 na několika amerických univerzitách počítačový výzkum, do kterého byl zapojen profesor Leonard Kleinrock. Jeho skupina zapojila v září 1969 zařízení IMP k počítači Sigma 7 [4]. To se stalo prvním uzlem počítačové sítě ARPANET.
Dne 29. října tomu bude 50 let, co profesor Kleinrock a jeho student Charley Kline poslali první zprávu do Stanford Research Institute. Tento pokus se povedl jen částečně. První poslané slovo mělo znít login, nicméně při zadání písmene G spojení selhalo, tak zněla první poslaná zpráva pouze LO. Koncem roku 1969 pak byla experimentální počítačová síť ARPANET funkční [5]. Tato síť však měla své limity. Uživatel se mohl pouze připojit ke vzdálenému počítači, použít jeho tiskárnu a poslat soubor.
A ARPANET se rozšiřoval. Do konce roku se ještě stihly připojit Kalifornská univerzita v Santa Barbaře a University of Utah. O dva roky později bylo v síti 15 uzlů a 23 hostitelských terminálů. V dalších letech rozrůstání pokračovalo. S vyšším počtem uzlů a připojených stanic bylo nutné i rozšíření služeb. Během prvních 10 let byly pro síť vytvořené první aplikace a protokoly. V roce 1971 byl poslán první e-mail, a umožnil tak vznik prvních virtuálních diskusních skupin. Asi nikoho nepřekvapí, že první e-mailovou diskusi vedli fanoušci sci-fi. A konečně v roce 1977 byl poprvé v rámci ARPANETu testován TCP/IP protokol, který se stal jedním ze základních stavebních kamenů moderního internetu. Kromě ARPANETu vznikaly i další počítačové sítě, například CSNET (Computer Science Research Network), CDnet (Canadian Network), BITNET (Because It’s Time Network) a NSFNET (National Science Foundation Network).
Pro ARPANET byla přelomová, ale také konečná, léta osmdesátá. ARPANET se vyvíjel 13 let, aby byl s koncem roku 1982 vypnut jeho základní komunikační protokol a dále se pokračovalo s již zmíněným protokolem TCP/IP a novým názvem, pod nímž ho známe dnes: Internet. Jakmile byl protokol TCP/IP vestavěn do operačních systémů, začalo další masivní rozšiřování sítí a Internetu. Samotný ARPANET byl vypnut před 30 lety. V roce, kdy začal vývoj další důležité služby, kterou můžeme díky internetu využívat: WWW (World Wide Web).
A proč zrovna World Wide Web? Pro název se rozhodli během oběda jednoho léta roku 1989 pánové Tim Berners-Lee a Robert Cailliau. Tim navrhl: „Proč to nenazvat World Wide Web (Celosvětová síť)?“ a Robert řekl: „Jistě, proč ne.“ Oba předpokládali, že název mohou změnit později, pokud bude potřeba [6].
Návrh nového systému vznikl z pera prvně řečeného Tima Berners-Leeho. Cílem nové služby bylo snadnější sdílení informací mezi vědci na univerzitách a ústavy. O rok později vznikl návrh na projekt hypertextu. O Vánocích následujícího roku byly definovány základní webové koncepty jako HTML, HTTP a URL a napsán první prohlížeč/editor a serverový software. Adresa prvního webového serveru byla info.cern.ch. Stránky běžely na NeXT počítači v CERN a poskytovaly informace o projektu World Wide Web.
První stránka nevypadala jako stránky, které dnes prohlížíme na počítačích, tabletech či chytrých telefonech. Obsahovaly text a odkazy na další stránky. V roce 1992 přibylo webových stránek. Jejich seznam obsahuje stránka W3 servers, která nebyla od roku 1992 aktualizována. V případě zájmu můžete provést exkurzi do historie. Za den se na Internetu přeneslo zhruba 100 GB dat [7].
Duší webu je otevřenost/přístupnost a CERN ji dohodou z 30. 4. 1993 umožnil. Tím otevřel WWW cestu k dnešní podobě. V té době existovalo přes 500 webových serverů a WWW představovalo 1 % internetového provozu [8]. O rok později se konala první konference k WWW a později bylo založeno konsorcium W3C, které sídlí v Massachusetts Institute of Technology, spolupracuje s CERN a věnuje se webovým standardům. Pokud byste si nevěděli rady, jaké tagy na stránkách používat a které už ne, najdete informace právě na jejich stránkách, kromě jiného. Koncem roku 1994 už existovalo 10 000 serverů, z nichž bylo 2 000 komerčních a WWW mělo 10 milionů uživatelů.
Před 25 lety jsme se připojovali na internet přes telefonní linku, počítač stál víc, než je dnešní průměrný plat, s parametry, kterým by se dnešní mládež jen zasmála. I nejmenší dnešní flash disky mají 1 000krát větší paměť než tehdejší pevný disk. Microsoft a Apple mezi sebou bojovali o zákazníky a hry běžely v režimu, který by byl směšný i na malých obrazovkách chytrých telefonů natož na tehdejších monitorech. Ale přesto občas nostalgicky zavzpomínám na Prince of Persia ve 2D nebo střílení příšer ve hře DOOM a jdu se podívat, jestli je někde na internetu nenajdu.
Od prvních krůčků internetu je to už hodně dlouho a technologie, uživatelé i Internet ušli dlouhou cestu a určitě nás ještě pěkný kus čeká. Dnes již nemluvíme o Internetu, jako názvu sítě, ale o internetu spíše jako obsahu. Součástí internetu je také WWW. Umožňují nám snadnější přístup ke zdrojům prostřednictvím uživatelsky příjemného prostředí (většinou). Internet využívá více jak polovina světové populace [9], webových stránek je dnes více jak 1,4 miliardy [10], připojeno je kolem 10 miliard zařízení [11] a před dvěma lety proteklo internetem za vteřinu více jak 46 TB informací a do roku 2022 se toto číslo má vyšplhat na 150 TB [12]. A kulaté výročí letos slaví i legendární Game Boy, ale o tom někdy příště.
[1] BIGAS, Jiří. Před 15 lety Věra Pohlová v anketě Metra „zakázala všechny ty internety“. Stala se z ní legenda. Metro.cz [online]. 2012, 13. března 2012 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.metro.cz/pred-15-lety-vera-pohlova-v-ankete-metra-zakazala-vsechny-ty-internety-stala-se-z-ni-legenda-gw3-/praha.aspx?c=a120306_150759_metro-extra_jbs
[2] WAGSTAFF, Keith. Donald Trump Calls For 'Closing That Internet Up'. NBC News Digital [online]. 8. 12. 2015 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.nbcnews.com/tech/internet/donald-trump-calls-closing-internet-n476156
[3] FEATHERLY, Kevin. ARPANET. Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, 28. 11. 2016 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/ARPANET
V letech 1962 až 1964 vedl Information Processing Techniques Office v ARPA Joseph Carl Robnett Licklider. Za jeho vedení bylo v USA financováno 70 % počítačových výzkumů prostřednictvím ARPA. Díky tomu se tato vládní instituce podílela nejen na vzniku internetu, ale také počítačové grafiky, paralelního zpracování a leteckého simulátoru.
[4] IMP = Interface Message Processor. Počítač, který přepíná pakety.
[5] GREGERSEN, Erik. Leonard Kleinrock. Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, 9. 6. 2018 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Leonard-Kleinrock
[6] Line Mode Browser 2013 [online]. Ženeva: CERN, 2013 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: http://line-mode.cern.ch/
[7] https://www.cisco.com/c/en/us/solutions/collateral/service-provider/visual-networking-index-vni/white-paper-c11-741490.pdf, s. 5
[8] Web @ 30 [online]. Ženeva: CERN, 2019 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://web30.web.cern.ch/
[9] Measuring the Information Society Report: Volume 1 [online]. Ženeva: International Telecommunication Union, 2018 [cit. 2019-04-22]. ISBN 978-92-61-27231-9. Dostupné z: https://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/publications/misr2018/MISR-2018-Vol-1-E.pdf, s. 2
[10] April 2019 Web Server Survey. Netcraft [online]. Bath: Netcraft, 2019, 22. 4. 2019 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://news.netcraft.com/archives/2019/04/22/april-2019-web-server-survey.html#more-27610
[11] Cisco Visual Networking Index: Forecast and Trends, 2017–2022 [online]. Cisco, s. 10 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.cisco.com/c/en/us/solutions/collateral/service-provider/visual-networking-index-vni/white-paper-c11-741490.pdf
[12] Cisco Visual Networking Index: Forecast and Trends, 2017–2022 [online]. Cisco, s. 5 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: https://www.cisco.com/c/en/us/solutions/collateral/service-provider/visual-networking-index-vni/white-paper-c11-741490.pdf
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Významná výročí v roce 2019.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: