Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Významná výročí v roce 2019 – předškolní vzdělávání: mateřská škola a její proměny
Odborný článek

Významná výročí v roce 2019 – předškolní vzdělávání: mateřská škola a její proměny

7. 8. 2019 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Andrea Mouchová

Anotace

Článek připomíná významné výročí založení první české mateřské školy. Věnuje se též období reformního hnutí, zmiňuje důležité změny v práci s předškolními dětmi. Zdůrazňuje význam předškolního vzdělávání a zamýšlí se nad současnými problémy v této oblasti. Pozornost je také věnována zamyšlení nad budoucím směřováním mateřských škol.

Letos slavíme 150. výročí založení první mateřské školy. Vznikem této mateřské školy začíná nová etapa institucionální výchovy předškolních dětí. Do té doby patřily k nejvýznamnějším zařízením podobného charakteru opatrovny a dětské zahrádky. Uvedené instituce však nestačily společenským potřebám kvalitativně ani kvantitativně, proto se v 60. letech 19. století usilovalo o vznik nového typu výchovného zařízení, které by splňovalo nové požadavky hospodářského, politického a kulturního vývoje české společnosti. Vznik první české mateřské školy probíhal pomalu a s obtížemi. Byly navrhovány různé koncepce po vzoru Fröblových dětských zahrádek nebo podle výchovné práce Svobodovy opatrovny. Zásluhou velké angažovanosti Marie Riegrové – Palacké byly koncepce projednávány a diskutovány, došlo k seznámení se systémem dětských zařízení ve Francii a bylo usneseno, že z dosavadních známých soustav budou vybrány ty nejprospěšnější a nejinspirativnější prvky.

16. ledna 1869 se v Praze konalo slavnostní otevření nového zařízení pro děti, které neslo název MATEŘSKÁ ŠKOLKA. Proti dosavadním institucím pro děti předškolního věku, které byly soukromé a měly vysloveně filantropický ráz, to byla první instituce veřejná, v níž materiální a personální podmínky zajišťovala obec a o stravování a ošacení chudých dětí se staral dobročinný spolek. Školka byla určena především pro děti z rodin, kde se dětem nedostávalo potřebné péče a výchovy vzhledem k vysoké zaměstnanosti rodičů. Bylo to zařízení s celodenním provozem, kde byly děti nejen vychovávány a vzdělávány, ale kde se pečovalo také o jejich zdraví, výživu a ošacení. Novinkou bylo, že děti byly svěřeny do péče pěstounkám – ženám a ne již mužům, jak tomu bylo v dosavadních opatrovnách. Ve výchovném programu se původně počítalo i se školskou výukou čtení, psaní a počítání. Po silné kritice byl návrh osnov upraven, ale výchovná práce přesto probíhala školským způsobem.

Po vzoru první městské mateřské školy u sv. Jakuba byla zakládána další zařízení, která jsou novým typem veřejných institucí pro děti nejširších lidových vrstev.

Při budování městských mateřských škol se ukázalo jako nezbytné vytvořit takovou koncepci, která by odpovídala soudobým společenským požadavkům. Proto se hned od počátku usilovalo o vytvoření osobitého pojetí, které by v sobě zahrnulo to nejlepší, co dosud v předškolní výchově přinesla česká, německá a francouzská tradice. Z francouzské koncepce byla přejata celková organizační struktura. Mateřská škola se tak stala veřejnou charitativní výchovnou institucí, v níž dětem z dělnických vrstev poskytovaly celodenní péči, výchovu a základy vzdělání ženy. Organizace hromadné výuky po francouzském vzoru probíhala školskými metodami. Vliv německých dětských zahrádek se projevil zařazením dětských ručních zaměstnání a her i prací v zahradě. Česká tradice, která vnesla nové prvky do metodiky trivia, tělocviku, kreslení a her, zdůraznila všestranný rozvoj každého dítěte na základě výchovy v mateřské řeči a v duchu české kulturní tradice.

K největším zásluhám Riegrové patří prosazení kvalitnější péče o předškolní děti, působení žen ve výchově a vzdělávání dětí předškolního věku, pomoc sociálně potřebným rodinám, důraz na rozvoj mateřského jazyka i rodné kultury dítěte, který tak bránil germanizaci českých dětí.

Od vzniku první mateřské školy uplynulo již 150 let. Vývoj předškolních institucí sice probíhal v těsném vztahu s vývojem školství základního, ale nikdy v minulosti nebyl na význam mateřských škol kladen stejný důraz. Teprve mnohem později se mateřským školám dostalo celospolečenského uznání, které přísluší jejich významu.

V letošním roce si můžeme připomenout ještě jedno kulaté výročí – 100 let od vydání spisku DEMOKRATISACE VÝCHOVY. Ida Jarníková, vůdčí osobnost v úsilí o reformu české mateřské školy, v něm píše o všestranném rozvoji dětí, o přiměřenosti předškolní výchovy a požadavku předškolního vzdělání pro všechny děti bez rozdílu. Zmiňuje se o tom, že mateřská škola tvoří přirozený přechod z rodiny ke škole, uspokojuje touhu dětí po seznámení s okolním světem a tvoří základ celoživotního vzdělávání. Demokratizace školství podle Jarníkové vyžaduje veřejné a bezplatné školy – základní i mateřské.

Právě Jarníková byla významnou osobností při snahách o změny v předškolním vzdělávání v období všeobecné kritiky školství na počátku 20. století. Mateřské školy se rozhodly usilovat o posun od převážně školského pojetí k osobnostně orientovanému modelu. Učitelky začaly svépomocně studovat, hledaly inspiraci v zahraničí, ale současně obhajovaly důležitost českých národních tradic. Přestože neměly úplnou oporu u nově vzniklého samostatného Československého státu, rozhodly se reformu předškolní výchovy realizovat vlastními silami. Odmítaly formální řešení, nečekaly na pokyny a vnější zásahy, ale zdokonalovaly vlastní výchovnou práci. Prosazovaly principy a pedagogické myšlenky, které jsou nadčasové, oslovují nás dodnes, a které se staly východiskem předškolního vzdělávání v demokratické společnosti.

V současnosti se živě diskutuje téma kvality předškolního vzdělávání. Voláme po změnách, zabýváme se indikátory kvality a hledáme cesty, jak nejvyšší možné kvality dosáhnout. Klademe důraz na promyšlené vize s dlouhodobým výhledem, vysokou kvalifikovanost učitelů, optimalizaci podmínek, efektivitu řízení či angažovanost rodin. To je možné vidět jako zásadní krok k úspěšné budoucnosti. Pohled do minulosti – třeba právě do období vzniku první mateřské školy nebo do období reformního hnutí – a soustavné studium vývoje předškolních institucí umožňuje poučit se z toho ne příliš povedeného, inspirovat se tím osvědčeným a potvrzovat tak důležitost a význam předškolního vzdělávání.

U odborné veřejnosti je 150. výročí založení první české mateřské školy vnímáno jako významné. K této příležitosti se konají konference, vznikají odborné články a v kontextu této události dochází k zamyšlení nad současností a budoucností předškolního vzdělávání. Český výbor OMEP (Světová organizace pro předškolní výchovu) proto přišel s iniciativou ustanovit 17. leden jako Den mateřských škol a více tak zdůraznit důležitost předškolního vzdělávání.

Věříme, že až se za 100 nebo 150 let bude mluvit či psát o mateřských školách naší doby, budou se také oslavovat významné počiny a obdivovat výrazné osobnosti spjaté s předškolním vzděláváním.


Použité zdroje:

MIŠURCOVÁ, V. Vznik české mateřské školy. Praha: Pedagogický ústav J. A. Komenského ČSAV, 1981.

OPRAVILOVÁ, E. Mateřská škola jako pramen poznání dítěte a příležitost k jeho osobnostnímu rozvoji. Řízení školy, 2019, č. 2.

OPRAVILOVÁ, E., UHLÍŘOVÁ, J. Předškolní výchova v zrcadle pramenů I. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2010.

RABUŠICOVÁ, M. Sto padesát let od založení první mateřské školy. Řízení školy, 2019, č. 2.

UHLÍŘOVÁ, J. 150. výročí založení ústavu pro malé děti u sv. Jakuba v Praze (1869). Řízení školy, 2019, č. 2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Andrea Mouchová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Významná výročí v roce 2019.
Ostatní články seriálu:

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Ostatní