Funkční gramotnost v mateřské škole (2. část)

Předškolní věk je přímo stvořený k rozvíjení. V mateřských školách se dnes cíleně věnujeme rozvoji sociálních návyků, pohybových dovedností a estetických činností. Nemalý důraz je však nutno klást na stimulaci kognice, tedy rozumu.

Děti zrají nerovnoměrně a jejich rozvoj nelze uspěchat. Úkolem dospělého je dítě pestře podněcovat. Vynechání nebo preference některé z oblastí se později ukazuje jako problém.

Je třeba co nejčasněji dítěti zprostředkovat zkušenosti formou pohybu, manipulace, smyslového vnímání a prožitku, učit jej naslouchat a porozumět mluvenému slovu, aby později zvládlo práci s pracovními listy a zadané slovní úlohy.

Povinností všech pedagogů mateřských škol je proto pravidelně zařazovat všechny oblasti funkční gramotnosti do běžné vzdělávací práce a to formou frontálních, kooperativních či individuálních činností.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který je pro mateřské školy závazný coby dokument vymezující hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku a určující společný vzdělávací rámec, sice nehovoří o funkčních gramotnostech, ale specifikuje klíčové kompetence. Klíčové kompetence představují cílové stavy, k jejichž naplňování by mělo společně směřovat veškeré vzdělávání. Přispívají ke spokojenému a úspěšnému životu člověka a k posilování funkcí občanské společnosti. (Smolíková, 2004)

Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

• kompetence k učení
• kompetence k řešení problémů
• kompetence komunikativní
• kompetence sociální a personální
• kompetence činnostní a občanské

DEFINICE ČTVEŘICE OBLASTÍ ROZVOJE FUNKČNÍ GRAMOTNOSTI

PŘEDČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST

Definice PG:

„Porozumění psanému textu, používání psaného textu a přemýšlení o něm za účelem dosažení cílů jedince, rozvoje jeho vědomostí a potenciálu za účelem aktivní účasti ve společnosti. Literární gramotnost je schopnost nalézt a porozumět informaci z textů, které nejsou přímo určeny pro sdělení nějaké jednoduché informace. Dokumentová gramotnost je schopnost potřebná k vyhledávání a využití přesné informace obsažené v nějakém dokumentu.“ (Česká školní inspekce, 2013)

Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v předškolním vzdělávání, nedá se přímo mluvit o čtenářské gramotnosti jako takové, ale spíše o podpoře jejího rozvoje, o předčtenářských dovednostech, znalostech a zkušenostech. Cílem MŠ je tedy průběžně startovat, upevňovat a procvičovat dovednosti související s přípravou na čtení a psaní. Tímto rozumíme: pojmenovat věci a jevy, kterými je dítě obklopeno, porozumět slovům a výrazům, verbálně komunikovat, formulovat srozumitelně své pocity a myšlenky.

Je na učitelce, jaké formy a metody práce s dětmi využije k tomu, aby si ověřila, že děti pohádce nebo jinému slohovému útvaru opravdu rozumí. Učitelka může nabízet knihy a encyklopedie do volných her, předčítat úryvky, zadávat úkoly k domýšlení příběhů, děti mohou vymýšlet jiné verze vyústění příběhů (co by se stalo, kdyby...), napravovat chování hrdinů, řešit situace s využitím vlastních nápadů a fantazie. Takové činnosti jsou pro ně zajímavé a pro jejich čtenářství důležité.

PŘEDMATEMATICKÁ GRAMOTNOST

Definice MG:

„Schopnost jedince identifikovat a pochopit úlohu, kterou matematika hraje ve světě, dělat dobře podložené matematické soudy a zabývat se matematikou způsobem, který bude splňovat potřeby současného a budoucího života jedince, konstruktivního, zainteresovaného a přemýšlivého občana. Numerická gramotnost je dovednost manipulovat s čísly, aplikovat aritmetické operace na údaje obsažené často v různých složitých materiálech, grafech, tabulkách apod.“ (Česká školní inspekce, 2013)

Cílem vzdělávací práce v MŠ je zařazovat činnosti související s orientací v prostoru, matematickými představami a řešením problémových situací. Tímto rozumíme: rozlišovat znaky a detaily, kreslit geometrické tvary, chápat matematické pojmy související s aritmetikou, časové a prostorové vztahy, mít představu o číslech a číselných řadách. Nejpřirozenější v předškolním věku je rozvoj motoriky, sluchového a zrakového vnímání a rytmu. Předčíselné představy procvičujeme porovnáváním, tříděním, řazením, uspořádáním. Je žádoucí zařazovat činnosti na koncentraci pozornosti a krátkodobou paměť.

FINANČNÍ GRAMOTNOST

Definice FG:

„Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ (Česká školní inspekce, 2013)

Finanční vzdělávání se dostává i do mateřských škol. Cílem výchovy a vzdělání v MŠ je seznámit dítě se světem peněz a jak s nimi zodpovědně hospodařit. Formou hry se děti učí pracovat s bankomatem a nakupovat, musí se rozhodovat, co si z omezeného finančního rozpočtu mohou dovolit koupit, a jsou vedeni ke spořivosti.

ENVIRONMENTÁLNÍ GRAMOTNOST

Definice EG:

„Environmentální gramotnost zahrnuje široké porozumění vztahům lidských společenství a přírodních systémů. V praktickém ohledu se jedná o sledování energetických a materiálových toků, jež jsou součástí cyklů charakteristických pro metabolismus Země.” (Orr, 1993)

 Komunikace s přírodou není možná bez vědomostí, bez porozumění souvislostem, vzájemným vztahům a podmíněnosti v přírodě, ekologickým zákonitostem, závislosti člověka na přírodě a vlivu lidských činností na životní prostředí, včetně možností, jak tyto následky zmírňovat či vyloučit.

„Evoluce vybrala člověka, aby přežil. Lidé se po staletí vyrovnávají s riziky a nástrahami prostředí, ve kterém se narodili a vyrostli. A nejen lidé. Jedná se o všechny organismy, jejichž podstata úspěchu přežití tkví v jejich ekologických vlastnostech. Pro všechny je klíčová interakce s prostředím, ve kterém žijí. Lidská vyšší inteligence však může jako jediná úspěšnost přežití druhů svým chováním a jednáním ovlivnit.” (Townsend a kol., 2010). Environmentální gramotnost lidí je zásadní pro zachování života na Zemi.

Cílem MŠ je vést děti k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Základem je vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj, poznávání životního (přírodního i umělého) prostředí, na uvědomování si nezbytnosti zachování podmínek života a na poznávání vztahu člověka a životního prostředí. Návyky získané v raném věku jsou nejdůležitější součástí celkového životního stylu jedince, který významně ovlivňuje kvalitu a délku jeho života. Je třeba vychovat generace dětí, mezi nimiž by byli osobnosti, plně si vědomé, co znamená vazba člověka na přírodu.