Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Plán rozvoje funkční gramotnosti dětí předškolního věku (1. část)
Odborný článek

Plán rozvoje funkční gramotnosti dětí předškolního věku (1. část)

9. 4. 2019 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc. Lenka Kučerová

Anotace

Tento článek je zaměřen na problematiku funkční gramotnosti dětí předškolního věku. Cílem práce je vytvoření souhrnného praktického materiálu, který usnadní učitelům mateřských škol plánovat vzdělávací nabídku zaměřenou na přípravu dítěte do školy. Tato nabídka odpovídá záměrům individualizovaného vzdělávání. Lze ji využít pro plánování společných řízených aktivit nebo nepřímo řízených činností do herních center. Tento soubor tvoří plán rozvoje funkční gramotnosti v těchto čtyřech oblastech: v předčtenářské, předmatematické, finanční a environmentální. Je rozpracován do tabulek v časovém horizontu jednoho roku tak, aby dosahoval klíčových kompetencí stanovených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Tento přehledný systém plánování, umožňující snadnou kontrolu plnění, povede u dětí k osvojování schopností důležitých pro budoucí čtení, psaní, počítání, environmentální senzitivitu a hospodaření. Text vznikl v rámci projektu PPUČ, financovaného z Evropských strukturálních a investičních fondů, který podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Civilizace velice rychle změnila podmínky, ve kterých děti vyrůstají, a tím výrazně ovlivňuje i jejich vývoj. Informací, které se na ně odmala hrnou, je ovšem tolik, že v pudu sebezáchovy mozek často vypíná. Některé schopnosti jsou potom na tom lépe a jiné hůře. Třeba zraková a sluchová paměť a vnímání. „Dítě se postupně učí slyšet, ale neposlouchat, nebo se dívá, ale vlastně nevidí, protože nevnímá.“ (Kutálková, 2005)

A tak děti, i když žijí v pohodlí a dostatku, mnohdy strádají. Rodiče nemají čas, už dávno neplatí představa bělovlasé babičky v šátku s knížkou na klíně, babičky jsou dnes mladé a zaměstnané. Dítě je odkládáno k televizi, k počítači, dostává drahé technicky dokonalé hračky, se kterými si ale hraje samo. Dítě se učí přijímat informace jako hotové, nepřemýšlí o nich, nerozvíjí se fantazie ani samostatné uvažování.

Ubývá pohybu, dítě se stává pohodlným, a časem už o pohyb možná ani nestojí. To ale přímo ohrožuje jeho vývoj. Například mluvení a psaní jsou činnosti závislé na pohybové koordinaci. Nejen pohybová, ale i hmatová paměť je velmi důležitá pro všestranný rozvoj dítěte.Paměť v rukou“ může mít pro mnohé vliv na uplatnění se v dospělém životě. Takový jedinec si snadno poradí s každou prací. Lidé s takovouto zkušeností z dětství se mohou stát vyhledávanými řemeslníky nebo profesionály v oborech souvisejících s přírodou (geolog, botanik, chemik…) nebo umělci.

Protože v předškolním věku ještě nelze odhadnout, jaký typ paměti u dítěte převládá a čím jednou bude, je naší povinností dát mu dostatečné šance k rozvoji každé ze schopností.

Cílem předškolní přípravy rozhodně není dítě předem naučit číst a psát, ale zajistit mu především maximální a harmonický rozvoj schopností, které umožní, aby dítě bylo – až přijde čas – při výuce čtení, psaní a počítání bez větší námahy úspěšné. Mluvíme o rozvoji tzv. funkční gramotnosti.

Proto by mělo být promyšlené plánování aktivit a činností, rozvíjejících funkční gramotnost dítěte, součástí každého školního a třídního vzdělávacího plánu v mateřské škole.

Protože neexistuje učební předloha, podle níž by mohly učitelky mateřských škol podporovat rozvoj gramotnostních dovedností, rozhodla jsem na základě prostudované literatury, sdílení zkušeností s kolegy a především prostřednictvím vlastních zkušeností vypracovat plán rozvoje jednotlivých gramotností u dětí předškolního věku.

Zvolila jsem čtyři oblasti, které spolu bezprostředně souvisí – předčtenářskou, předmatematickou, finanční a environmentální. Obecně učení venku bystří smysly, umožňuje pohyb, prožitek, zábavu i poučení, a rozvíjí kognitivní myšlení, které je základem toho, aby se dítě naučilo dobře číst, psát a počítat. V neposlední řadě hospodaření se zdroji, odpovědné chování k životnímu prostředí, nakládání s odpadky, žití v souladu s přírodou je také obsaženo v environmentálním vzdělávání, jehož podstatou je trvale udržitelné prostředí naší planety Země pro život všech.

CO JE TO FUNKČNÍ GRAMOTNOST?

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní a později počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: „Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života.” (Rabušicová, 2002)

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do současné formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční” vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem. Toto označení není již spojováno pouze se schopností číst, psát a počítat, ale i s dalšími oblastmi lidské činnosti. Slýcháváme pojmy jako např. informační, počítačová, finanční, ekonomická, tržní, mediální, občanská, globální, ekologická, environmentální, přírodovědná, matematická, čtenářská či jazyková gramotnost.

Pojem funkční gramotnost by mohl být nadřazeným pojmem všech výše uvedených gramotností a určoval by, jak jsou lidé schopni využívat své znalosti a dovednosti ze všech možných oborů lidské činnosti pro svoje fungování v dnešním světě.

Definici pojmu vystihuje Valenta (2015): „Gramotnost je soubor vědomostí a dovedností, resp. způsobů myšlení a jednání… toto jednání by mělo být (samozřejmě) „funkční“ – účelné a správné (ve smyslu obecně sdílených hodnot atd.). Součástí gramotnosti by měla být i schopnost překračovat hranice jedné gramotnosti a propojovat způsobilost v jisté oblasti se způsobilostmi v jiných oblastech. Gramotnost vzniká nabýváním kompetencí a ty se „skládají“ z dovedností, jejichž osvojením a adekvátním používáním se gramotnost stává funkční“. 

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FUNKČNÍ GRAMOTNOST V SOUČASNÉM SVĚTĚ

  • hospodářské a kulturně politické faktory

Zdroje a příčiny gramotnosti či negramotnosti se v současném světě liší. V méně vyspělých zemích souvisí s nízkou úrovní ekonomiky, s chudobou, s nezaměstnaností, se špatnými zdravotními podmínkami, s náboženskými tradicemi (např. nerovnost mužů a žen v přístupu ke vzdělání), se sníženou dostupností škol, s problematikou migrujících skupin. Lidé, žijící v těchto zemích, mají omezené možnosti vzestupu.

Ve vyspělých zemích jsou příčiny úrovně gramotnosti jiné. Vlivem rozvoje společnosti se mění i nároky na dovednosti každého jedince zařadit se úspěšně do každodenního života. Takovými činiteli proměny doby jsou například rozvoj komunikačních a technologických postupů, informatika, automatizace, industrializace, globalizace, měnící se sociální podmínky a ekonomická úroveň jednotlivce, která je často spojena s hospodářskou a kulturní vyspělostí daného státu.

  • výchovně vzdělávací procesy

Když pomineme vnější zdroje úrovně funkční gramotnosti, jako jsou ekonomické podmínky regionu, pak stupeň funkční gramotnosti ovlivňují tyto tři faktory:

  •  prostředí rodiny

Přístup k rozvoji funkční gramotnosti se přenáší z rodičů na děti. Vliv na její úroveň mají typické zkušenosti v rodině: finanční poměry, situace v oblasti bydlení, stabilita či nestabilita vztahů (absence nebo ztráta blízké osoby), zájem nebo naopak lhostejnost rodičů, absence pozornosti vůči dítěti, dále zkušenosti s komunikací, chybějící pozitivní komunikace (křik, nadávky, mlčení), podpora při neúspěchu či obráceně podceňování, ponižování, trestání, a v neposlední řadě dobrý příklad či naopak absence pozitivního vzoru.

Na základě měření gramotnosti dospělých bylo v posledních letech zjištěno, že lidé nejsou negramotní v plném rozsahu, ale jen vzhledem k nárokům, které na ně klade soudobá společnost. Hovoříme o tzv. jedinci s nízkou, popř. nedostačující úrovní funkční gramotnosti.

Tabulka: Vliv „rodinných“ faktorů na úroveň funkční gramotnosti. (Doležalová, 2005)

Faktory vysoké úrovně funkční gramotnosti

Faktory nízké úrovně funkční gramotnosti

*        Rodiče mají:

-          vyšší sociální status

-          vyšší ekonomický status

-          vyšší stupeň vzdělání, lepší kvalitu a delší dobu vzdělávání

-          zaměstnání, vyžadující používání psané kultury (gramotnosti)

 

*        Rodina patří do etnicky většinové společnosti, a proto ovládají výukový jazyk.

 

*        Kulturní potřeby a tradice rodiny se týkají literatury a vzdělávání, disponují vysokou jazykovou kulturou.

 

*        Hodnotová a zájmová orientace rodiny je zaměřena na vzdělávání.

 

*        Jednou z priorit rodiny je umožnit dětem co nejlepší vzdělání (proto dbají na kvalitní školní docházku v „dobré“ škole).

 

*        Umí dětem poradit se školním vzděláváním, s přípravou do školy.

*        Rodiče mají:

-          nižší sociální status

-          nižší ekonomický status

-          nízkou vzdělanostní úroveň, nedokončenou školní docházku

-          nemají zaměstnání

 

*        Rodina patří do etnické skupiny, její členové neovládají výukový jazyk, nebo jde o marginální rodinu (kromě jiného s nízkou jazykovou úrovní).

 

*        Rodina nemá výrazné kulturní potřeby. Disponují nízkou úrovní jazykové kultury.

 

*        V hodnotové a zájmové orientaci rodiny chybí využívání psané kultury.

 

*        Nedoceňují vzdělání, mnohdy si neuvědomují vlastní nedostatky ve funkční gramotnosti.

 

*        Neumí dětem poradit se školním vzděláváním, s přípravou do školy.

  • subjektivní faktory
    • vrozené dispozice
    • intelekt
    • volní vlastnosti
    • případné poruchy učení dítěte
  • školní prostředí

K důležitým faktorům, které ovlivňují úroveň funkční gramotnosti, patří prostředí školy. K dosažení vyššího stupně gramotnosti přispívá povinná školní docházka, právo na vzdělání a široká nabídka vzdělávacích programů. Školní třída se jeví jako jeden z druhů prostředí, které může pozitivně působit na rozvoj dětské osobnosti v oblasti kulturně-sociální a vzdělávací. Ve škole se získávají základní dovednosti číst, psát a počítat, ale utváří se zde i základní pracovní a sociální návyky, tolik potřebné pro budoucí úspěšné zařazení jedince do společnosti.

„Stěžejní úlohu pro utváření funkční gramotnosti sehrává především provázanost rodinného zázemí a školní úspěšnost či neúspěšnost jedince. Nedostatečná úroveň gramotnostních dovedností často vede k vyhýbání se situacím, které uplatňování gramotnostních dovedností předpokládají, což vede ke značnému omezení životních aktivit a k odkázanosti na okolí, což je strategie, která obsahuje řadu úskalí a rizik pro jednotlivce, rodiny a společnost. Zvyšování kvality lidských zdrojů je podmínkou pro ekonomický růst společnosti.“ (Oplatková, 2010)

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
547.85 kB
PDF
Rozvoj funkční gramotnosti – praktická část pro učitele MŠ

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Bc. Lenka Kučerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Gramotnosti obecně