Robotická včelka Bee-Bot v mateřské škole

ICT – obor, který se v současné době objevuje už i v mateřských školách. Jedním z jednoduchých, méně nákladných a atraktivních způsobů přivedení ICT do mateřské školy jsou robotické hračky.

Pro začátečníky je vhodné pořídit robotickou včelku Bee-Bot. Nabízí obrovské množství využití nejen v předškolním věku. Je to malá „včelka“, robůtek, který je jednoduše ovladatelný tlačítky na zádech. Je schopna si zapamatovat až 40 příkazů. Každý její jednotlivý krok dopředu nebo dozadu představuje 15cm pohyb. Dále se umí otáčet vpravo nebo vlevo. Každé programování je nutné začít tlačítkem se symbolem křížku a ukončit zeleným tlačítkem GO.

Už 3 leté děti jsou schopny pochopit způsob programování včelky a jednoduše ji ovládat, aby dojela na místo určení. Aktivity je nutné řadit od nejjednodušších po složitější. V článku předkládám vyzkoušené aktivity, které jsem realizovala s předškoláky v poslední době.

Pro začátek je nutné děti seznámit se včelkou a způsobem jejího ovládání názorným způsobem, ukázkou, motivovat můžeme například pohádkou nebo příběhem.

• Od kostky ke kostce. Postavíme 2–4 kostky základních barev do malého prostoru a motivujeme děti, aby pomohly včelce dostat se od jedné k druhé. Současně procvičujeme znalost barev, pozitivně motivujeme, chválíme děti, střídáme je v aktivitě. Postačí, když zpočátku včelce děti zadávají jeden příkaz, pokud však budou chtít experimentovat a zkoušet náhodně tlačítka. Této aktivitě určitě nebráníme, využijeme k dalšímu prohloubení pochopení –  komentujeme, proč včelka kroky udělala atp. Při činnosti je možné zařadit i počítání kroků.
  
  
• 4 barevné čtverce v řadě. Učitelka si připraví čtvercovou síť 1 x 4, kdy každý čtverec má 15 x 15 cm a základní barvy (červená, modrá, zelená, žlutá). Děti programují včelku na určenou barvu, využívají kroky vpřed a vzad, fixují si použití křížku na začátku programování a tlačítka GO po ukončení zadávání programu. Dle schopností dětí je možno včelku posouvat po jednom kroku nebo po více krocích, dle schopností dětí.
  
  
• Čtvercová síť 2 x 4. Při této složitější variantě pracujeme i s tlačítky vlevo nebo vpravo a pokusíme se včelku otáčet tak, aby jezdila popředu. Pole mohou být označena barevně nebo případně obrázky, symboly, které souvisí s probíraným tématem atp. Podstatou je, aby si děti osvojily způsob programování pohybu včelky.
  
  
• Čtvercová stránka 4 x 4. V obchodní síti je k dispozici průhledná síť, po které včelka může jezdit. Děti si při programování více kroků najednou mohou jednoduše ukazovat, kam včelka pojede. Síť má velmi široké využití, díky průhlednosti můžeme vkládat různé obrázky, symboly, písmena, číslice dle naší potřeby nebo probíraného tématu.
  
  
• Úkoly v malých skupinách.  Oblíbenou aktivitou ve dvojici či malé skupině je vzájemné zadávání cílů, kam má včelka dorazit. Děti vkládají obrázek pod síť a programují včelku. V případě nezdaru spolupracují, radí si, pomáhají, učí se od sebe vzájemně.
  
  
• Využití v neřízených činnostech. Většinu výše popsaných aktivit se včelkou Bee-Bot je vhodné podpořit využitím včelky nabídkou v neřízených aktivitách – děti si zkoušejí, co už se naučily, případně experimentují, spolupracují, diskutují o dalších možnostech hry se včelkou.
  
  
• Stavění bludišť z kostek. Stavění bludišť a cestiček z kostek je velmi přirozená a dětmi oblíbená činnost, dle mých zkušeností je však určena až pro pokročilé uživatele. Děti dokáží postavit bludiště, snaží se naprogramovat včelku, ale často se stane, že vzdálenosti chodeb a cest špatně odhadnou a včelka je při pohybu boří. I to však je způsob experimentování a situace využitelná k rozvoji poznání. Děti se mohou postupně naučit lepšímu odhadu, činnost je zábavná a humorná.
  
  
• Využití karet se šipkami a skládání programu. Dalším krokem, který využívám ve své praxi, je práce se šipkami na papírových kartičkách, pomocí kterých skládáme program. Využíváme je v případě složitějších programů. Program si připravíme do řady, poté můžeme šipku po šipce včelku programovat. Při tom mohou děti spolupracovat, diktovat si zadání navzájem, postupně karty se šipkami odkládat atp.
  
  
• Kreslení se včelkou. Nejoblíbenější aktivitou dětí je kreslení se včelkou Bee-Bot. Pomocí izolepy připevníme jeden nebo více fixů, položíme pod včelku papír a včelka při pohybu zanechává stopu. Možnosti využití jsou široké – včelka například při zadání programu čtyř šipek do strany nakreslí kruh, s nímž děti mohou dále pracovat (stříhat, lepit, vybarvovat, dokreslovat atp). Při experimentování a hrou s kreslící včelkou za pomoci pedagoga každá dětská skupina dokáže vymyslet jednoduchý program, jehož výstupem bude nakreslený jednoduchý symbolický tvar (housenka, květina atd.). Děti mohou i programovat náhodně a výsledné obrázky potom různými výtvarnými technikami dotvářet a dokreslovat. Nejjednodušší činností je potom hra s kreslící včelou na velkém formátu papíru na zemi, náhodné programování a sledování a komentování výsledku.

• Zapisování programu pomocí šipek a jeho čtení. Všechny výše popsané aktivity by měly děti dovést k pochopení principu programování. Jako další stupeň zařazuji u předškoláků v posledním ročníku také zapisování programu – čili několika šipek. Většina předškoláků je schopná program zapsat i přečíst. Aktivita – např. děti v menší skupině experimentují a vymyslí program na nakreslení obrázku „lízátka“, program poté zapíší a zadají jiné skupině.
  
  
• Tanec se včelkou. Prozatím nejnáročnější vyzkoušenou aktivitou se včelkou je pohyb – děti už zvládají programovat včelku, program zapisovat a číst. Nejprve vymyslíme nebo vytvoříme jednoduchý program např. o 12–18 krocích, naprogramujeme robota a spustíme několikrát program, děti pozorují. Poté, co se děti s programem dobře seznámí (je vhodné, aby jednotlivé kroky učitelka nahlas pojmenovávala), postavíme se za robota a provádíme tytéž pohyby. Pro děti je velmi náročné např. rozfázovat otočku o 360 stupňů do čtyř kroků a také dodržet směr otočky. Aktivita je vhodná pro rozvoj pohybové paměti a pravolevé orientace.