Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze II.
Odborný článek

Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze II.

21. 2. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Lada Flachsová

Anotace

Práce s asistenty vyžaduje práci systematickou, která je podložena dílčími fázemi a postupnými kroky v procesu neustálého zlepšování. Koordinátor inkluze pracuje s AP v několika fázích, řeší jejich další vzdělávání a pomáhá stanovovat plán osobního rozvoje. Celý proces práce s AP stále vyvíjíme. Počátečním krokem koordinátora inkluze ve fázi vedení je práce na rozvoji osobnosti AP.

Vzhledem k tomu, že někteří AP – bez pedagogického vzdělání – mají pouze kurz pro AP, nemohou obsáhnout metodiku přístupů ke všem žákům s různými diagnózami. Tento široký obzor bývá velmi často uzavřen i vystudovaným pedagogům. V rámci vhodné péče k žákům koordinátor vytipovává další vzdělávání pro AP. Po absolvování kurzu na následném setkávání všech AP dochází k informování ostatních o obsahu semináře.

Ve spolupráci s třídním učitelem a ostatními vyučujícími na základě zprávy z PPP pomáhá koordinátor AP s vypracováním části individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Je nutné stanovit si kroky, kterými se zabývá AP směrem k žákovi a které jsou měřitelné v hodnocení. V této části bývá i velmi důležitá spolupráce s bývalými AP, které žák měl v předchozím školním roce. Ke správnému stanovení úkolů již AP musí rozumět diagnóze asistovaného žáka.

Součástí práce AP je stanovení Plánu osobního rozvoje (POR). Koordinátor inkluze pomáhá při jeho sestavení. Kromě pomoci stanovení DVPP vzhledem k diagnóze asistovaného žáka si AP uvědomuje svoje silné stránky, kterými může být škole prospěšný. K vyhodnocení POR si na konci školního roku ředitelka školy přizve k AP také koordinátora, který AP celý rok provází. Mluvíme-li o fázích práce koordinátora inkluze, pak výše uvedené by měly být přípravou a začátkem práce před, popř. při započetí samotného školního roku a práce s žákem. Toto období by mělo být ukončené do konce září.

Se začátkem školního roku dochází k průběžné spolupráci, která koresponduje s pravidelným setkáváním všech AP a koordinátora inkluze. Díky nerovnoměrně rozložené práci všech AP (někteří jsou odpoledne jako vychovatelky ve školní družině, někteří pokračují asistenci) jsme si stanovili, pokud nedojde k nepředvídatelné potřebě schůzky, setkávání 1x měsíčně ráno. Náplní setkávání bývá předávání zkušeností ze seminářů, které AP absolvují či zkušenosti ze svých hodin, které se jim osvědčily. Neméně důležitým prvkem je sdílení „svých“ problémů (se žákem, zákonnými zástupci či vyučujícími) a hledání různých možností a řešení. Při setkáních dochází ke sdílení Asistenčních deníků. Koordinátor inkluze s jedním či dvěma AP prokonzultuje zápisy, ostatní deníky samostatně prostuduje a případně připomínkuje. Poznámky v denících je nutné mít jasné, vypovídající. Na některá setkání se dostavuje i ředitelka školy, aby si poslechla náměty, popř. sama dala připomínky k práci.

Žák s asistencí mívá z ŠPZ doporučenou intervenci či speciálně pedagogickou péči. Spolupráce se speciálním pedagogem je základem jednotného přístupu k žákovi. Jestliže speciální pedagog „nastaví“ žákovi určité postupy v procesech čtení, psaní či počítání, je třeba, aby tyto postupy i AP akceptoval při individuální práci s žákem. Velmi často bývá AP tím, kdo vede intervenci u asistovaného žáka pod dohledem koordinátora inkluze ve spolupráci s vyučujícím. Takto vedená intervence se nám velmi osvědčila. Intervenci vede pedagogický pracovník, čímž AP je. AP ví, v čem má asistovaný žák mezery, je přítomen s ním na výuce, takže zná i metody výuky vyučujícího, na které může v průběhu intervence navázat.

Další péčí koordinátora jsou v průběhu školního roku náslechy v hodinách. Neříkejme této činnosti hospitace, neboť se spíše jedná o hledání jiných, lepších cest pohledem někoho jiného k asistovanému žákovi. Koordinátor má možnost zhlédnout práci učitele i AP, vidí jejich „nastavení“ vůči sobě navzájem, učitele vůči asistovanému žákovi a AP vůči ostatním žákům. Zkušenosti z těchto náslechů bývají studnicí cenných rad všem zúčastněným, včetně předávání pozitivních metod ostatním AP.

V pololetí a na závěr školního roku dochází k poslední fázi, k fázi hodnocení. Je nutné zhodnotit IVP jak z hlediska vyučujícího, tak z pohledu AP. Součástí hodnocení bývá i stanovení nových úkolů, které musí být dosažitelné. Návrhy a rozbory bývají také součástí schůzek s koordinátorem. Vzhledem k časové vytíženosti všech pedagogů ve škole probíhá komunikace mailem, kdy AP, již konkrétně, po domluvě s koordinátorem, posílá vyučujícímu návrh hodnocení včetně následných úkolů. Celkové hodnocení (po konečné úpravě třídním učitelem, který přijímá hodnocení od všech vyučujících včetně AP) asistovaných žáků následně zaštiťuje koordinátor ve spolupráci s výchovným poradcem. Kromě tohoto hodnocení dostává žák, pokud se účastní speciálně pedagogické péče, také závěrečnou reflexi této péče. Dalším hodnocením je hodnocení posunu samotného AP při POR (viz výše).

Práce AP je důležitou součástí žáka v jeho školním životě. Zadávali jsme žákům dotazníky, zda by raději měli AP stejného na všechny předměty či AP takového, který by uměl angličtinu, na fyziku jiného, který by tomuto předmětu rozuměl a na každý další „takového malého odborníka“. K dotazníku jsme došli po volání učitelů, že by jim byl mnohem prospěšnější AP, který by uměl daný předmět. Uvědomme si, že na 2. stupni je každý učitel odborníkem ve svém předmětu a nemůžeme po AP chtít, aby ovládal každou oblast. Nebylo by vůbec jednoduché poté sestavit rozvrh. Nicméně toto nebylo třeba, neboť nám 92 % žáků odpovědělo, že chtějí mít jednoho „svého“ AP, kterému se mohou svěřit, on je zná, pomůže jim a oni mu věří. Dotazníky zpracovala a provedla závěrečné vyhodnocení koordinátorka inkluze. S každým asistovaným žákem měla schůzku, kdy jim naprosto shodně vysvětlila položení otázek.

Některé se staly pravidelným setkáním, někteří si napíší mailem o možnost další schůzky. Naprosto stejně probíhá i setkávání se zákonnými zástupci, kteří přijdou řešit problém nebo se jen přijdou zeptat na prospívání svého dítěte. I toto je náplní práce koordinátorky.

Nejen tímto jsem došla k závěru, že žáci i rodiče v naši koordinátorku inkluze mají důvěru. Často nekontaktují ani ředitelku školy, a zdánlivé nedorozumění, problém či pouhou radu ohledně práce AP vyřeší společně.

Přesto, že AP není asistent žáka, i tak se mezi těmito dvěma osobnostmi vybuduje zvláštní vztah. Měli jsme i situaci, kdy koordinátor inkluze musel zasáhnout ve vztahu, a AP jsme v průběhu školního roku vyměnili.

Přesto, že koordinátor inkluze je nově vytvořená funkce, zjišťujeme, jak velmi potřebná na naší škole je. AP mají někoho, za kým mohou přijít pro radu, kdo je profesionálně vede, stará se o jejich růst, a v neposlední řadě je to osoba, která je nezbytným členem ŠPP.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Lada Flachsová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby