Posviť si na budoucnost

Zkušenosti z realizovaných projektů potvrzují význam koncepčního, systematického přístupu. Pokud exkurze ve firmách a ukázkové dny na středních školách nemají být pouze zajímavými výlety a kroužky jen volnočasovou zábavou, musí být jednotlivé aktivity provázány a odborně metodicky vedeny. Jako příklad tohoto přístupu lze uvézt festival práce a vzdělávání Posviť si na budoucnost, který získal zvláštní uznání v rámci Národní ceny kariérového poradenství 2018.

Na akci se mohou žáci základních i středních škol seznámit díky oborově uspořádaným expozicím škol a firem s možnostmi profesního směřování a využít služby kariérových poradců. To vše je ale jen jedním z kamínků do celkové mozaiky, účastí na veletrhu pro ně totiž aktivita nezačíná ani nekončí. Již před akcí jsou metodicky připravováni, aby šli na akci s jasným cílem, se znalostí svých kompetencí a silných stránek a především s představou, co chtějí na akci zjistit. Po akci s pomocí speciálních pracovních listů se získanými informacemi dále pracují ve škole.

V rámci vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ je cílem, aby žák posoudil své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy, využil profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Tyto očekávané výstupy mohou učební aktivity naplňovat. Mohou rozvíjet i digitální gramotnost, kdy žák například vyhledává relevantní informace ke vzdělávací a profesní cestě v digitálním prostředí, a čtenářskou gramotnost, kdy posuzuje kvalitu jednotlivých škol na základě dostupných textů a informací o školách.

Učební činnost může navazovat nejen na krajský veletrh, i na menší burzy středních škol, na akce informačně poradenského střediska úřadu práce nebo na workshop zaměřený na kariérové poradenství. Vstupním předpokladem je u žáka alespoň částečná představa o střední škole nebo oboru, kam by se chtěl hlásit. V případě, že je představa o střední škole velmi mlhavá, lze vyjít z povolání, kterému by se chtěl žák po studiu věnovat.

Jednou z variant činnosti může být zjištění informací o oboru na střední škole. Žák do pracovního listu zjišťuje konkrétní informace o dané škole a oboru, včetně statistických údajů, o přijímacím řízení, ale třeba i nabídce kroužků. Druhá strana pracovního listu je pak věnována zjišťování informací o kompetencích a možnostech uplatnění v různých profesích – včetně zjišťování statistických dat o výši mezd atp. Na závěr lze pracovní list využít k prioritizaci kritérií výběru školy / profesní dráhy označováním důležitosti jednotlivých informací.

Jinou variantou je zjišťování informací o profesi. Žák vyplňuje informace do pracovního listu tentokrát o dané profesi, včetně reflektování důvodů, proč je pro něj atraktivní. Z různých zdrojů zjišťuje relevantní informace, které pomocí pracovního listu strukturuje. Na druhé straně pracovního listu pak vyhledává informace o nejvhodnějších školách a oborech, které na danou profesi nejlépe připraví – z různých zdrojů získané informace žák na pracovním listu strukturuje, aby mohl na závěr označit také klíčové parametry, podle kterých se chce rozhodnout, na jakou školu poslat přihlášku.

Dostupnost a množství informací by neměly upozadit kritický přístup k nim – škola s nejlepším marketingem nemusí být nejlepší volbou z hlediska žákových potřeb a očekávání, proto by zjišťování těchto informací mělo probíhat ruku v ruce se sebepoznáním žáků, s dostatečným prostorem na reflektování zjištěných informací každým jednotlivcem. Vzhledem k využívání různých zdrojů informací je důležité, aby žáci rozlišovali mezi souhrnnými přehledy se vzdělávací nabídkou a vzájemně si konkurujícími středními školami, kdy rozvíjí svou čtenářskou gramotnost. Digitální gramotnost rozvíjí při vyhledávání i zpracovávání informací v digitálním prostředí. Důležité je také umět správně uchopit informace, které žáci zjišťují od svých vrstevníků přes sociální sítě.