Průběh hodiny
Evokace
28 minut/Σ28 minut
Učitel na začátku hodiny motivuje žáky krátkým úvodem do problematiky: „Přestože jste se Evropě v předchozích hodinách zeměpisu zatím příliš nevěnovali, zajisté o ní ledacos víte. Někteří z vás ji možná mají už i dobře procestovanou. Pojďme si utřídit naše poznatky a náhledy na ni ještě před tím, než se jí budeme věnovat takřka z vědeckého pohledu po celý letošní školní rok."
Žáci si připraví papír, psací náčiní a představí si běžnou šestistěnnou hrací kostku (třeba ze hry Člověče, nezlob se). Každá strana pomyslné kostky má na sobě napsán jeden úkol. Na každé straně je jiný. Vyučující bude kostkou házet celkem pětkrát, tzn. že po každém hodu vždy řekne, jaká strana padla a jaký úkol mají žáci splnit. Žáci budou psát vždy k tématu Evropa po celý vymezený čas, tedy 3 minuty. Při psaní musí dodržet tato pravidla:
Když učitel hází pomyslnou kostkou poprvé, padne strana s jedním okem, k níž se váže tento úkol: „Představte si Evropu a popište ji. Jak vypadá, když se na ni díváte třeba z vesmíru (nebo na mapě). Co vidíte, když pozorujete Evropu?" Žáci 3 minuty pracují.
Po uplynutí této doby vyučující práci přeruší a opět hází kostkou - padne strana se dvěma oky. Úkol žáků je porovnat Evropu s ostatními světadíly: „Jakému světadílu se nejvíce podobá? Od jakého se liší a čím se liší?" Následují 3 minuty, kdy žáci přemýšlejí nad výše uvedeným úkolem a své úvahy zapisují.
Při dalším pomyslném hodu padne trojka. Žáci se mají zamyslet nad těmito otázkami: „Co se vám vybaví, když myslíte na Evropu. Jaké na ni máte vzpomínky? Jaké jsou vaše pocity a zážitky z Evropy?" Následuje tříminutová samostatná práce žáků.
Když učitel hází počtvrté, padne na pomyslné kostce pětka, což znamená, že se žáci mají pokusit Evropu analyzovat a napsat, z jakých částí se skládá, co všechno do ní patří, jaké jsou vztahy mezi jejími oblastmi, jestli jsou tam nějaké problémy nebo konflikty atd. Žáci 3 minuty zapisují své odpovědi a úvahy.
Při poslednímu hodu kostkou padne šest ok. Žáci musí Evropu písemně zhodnotit a napsat, co je pro ně na Evropě dobrého, jaký k ní mají vztah, co se jim na Evropě nelíbí a proč. Mají opět 3 minuty na to, aby se písemně vyjádřili.
Po uplynutí této doby následuje pět minut, kdy si přečtou své zápisky, opraví všechny chyby, popřípadě pozmění formulaci sdělení, aby byla čitelná. Nedokončené myšlenky však nesmí doplňovat, ani nic dalšího připisovat. Poté si začnou žáci vzájemně hodnotit své práce tak, že vyberou ze svých zápisků o Evropě ten, který jim připadá nejzdařilejší, a předají ho sousedovi. Pokud do některé části napsali něco, s čím by spolužáka neradi seznámili, vyberou jinou úvahu. Spolužák se zaměří pouze na část, kterou mu autor textu po straně označí svislou čárou, žádné jiné zápisky číst nesmí.
Následuje činnost, která by neměla trvat déle než 3 minuty. Učitel rozdá žákům papíry formátu A5. Každý žák přečte úvahu svého spolužáka a jednu stranu papíru napíše hodnocení toho, jak spolužák Evropu ze svého pohledu popsal. Má to být konkrétní hodnocení, uznání jeho výkonu, ne zdrcující kritika, například: „Oceňuji, jak jsi výstižně porovnal Evropu s Austrálií a Severní Amerikou". Poté na stejnou stranu papíru napíše znaménko plus. Při oceňování nesmí posuzovat pravopisné a další gramatické nedostatky.
Druhou stranu papíru označí otazníkem a napíše zde otázku, která jej napadla při čtení příspěvku, např. čemu nerozuměl, nebo kde spolužák své myšlenky nesrozumitelně formuloval. Poté papír i text vrátí autorovi, aby si hodnocení i otázky mohl přečíst.
Vhodná metoda: kostka, volné psaní, uznání a otázka
Uvědomění si
12 minut/Σ40 minut
Učitel seznamuje žáky se základními fakty o Evropě:
Poté žáci pracují s mapou v atlase, hledají hranici mezi Evropou a Asií, přičemž někteří jsou vyzváni, aby tuto hranici ukázali na nástěnné mapě u tabule a popsali její průběh.
Vhodná metoda: výklad, samostatná práce s mapou
Reflexe
5 minut/Σ45 minut
Na závěr hodiny učitel shrne poznatky o Evropě, které si žáci během hodiny měli osvojit, a zeptá se jich, zda všem úkolům a výkladu rozuměli. Poté žákům zadá domácí úlohu: „Nalezněte v atlase tři význačné body evropské pevniny (nejsevernější, nejjižnější a nejzápadnější mys), určete jejich zeměpisnou polohu a v jakém státě se nachází. Nejvýchodnější bod Evropy není mys. Je to místo, kde se Polární Ural noří do Bajdarackého zálivu v Rusku. Pokuste se určit zeměpisnou polohu i tohoto bodu."
Vhodná metoda: heuristický rozhovor
Ověření výukových cílů:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.