Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Působení dusíkatých hnojiv na růst kolonií bakterií
Odborný článek

Působení dusíkatých hnojiv na růst kolonií bakterií

7. 4. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Markéta Přibylová

Anotace

Námět na chemický pokus, při kterém žáci pozorují, jak může změna pH půdy působit na mikroorganismy žijící v půdě, a tudíž i na úrodnost půdy.

Níže popsaný pokus je vhodné provádět v hodinách chemie nebo přírodopisu s žáky 8. - 9. ročníku ZŠ nebo 3. - 4. ročníku osmiletého gymnázia, u nichž se předpokládá, že mají již určité znalosti z chemie a biologie a umí pracovat v programu Microsoft PowerPoint.

Pomůcky: 2 sklenice se šroubovacím víkem (stejných rozměrů), filtrační papír, nůžky, kompostová půda, voda, hnojivo síran amonný ((NH4)2SO4), permanentní fix

Doba trvání: 15 - 20 dní (samotná manipulace 6 minut)

Pracovní postup: Žáci se rozdělí do 3 až 4 skupin. Každá skupina naplní 2 sklenice kompostovou půdou asi 3 cm vysoko, na jeden půdní vzorek nasype 50 g síranu amonného. Vzorky žáci dobře provlhčí a sklenice popíšou. Poté vystřihnou z filtračního papíru 2 proužky o rozměrech 6 x 2 cm. Na každý vzorek položí jeden proužek filtračního papíru a přitisknou jej k půdě. Sklenici uzavřou a nechají stát při pokojové teplotě. Po několika dnech mohou žáci pozorovat, že se na proužku filtračního papíru, který byl položen na nehnojenou kompostovou půdu, vytvoří žluté, hnědé nebo černé skvrny, což je známka toho, že mikroorganismy v půdě dokáží rozkládat celulózu (Pozor! Často pruhy filtračního papíru porostou plísněmi, aniž by došlo k jeho rozložení. Žáci si proto musí všímat i toho, zda dojde po delší době k úplnému rozkladu napadených míst). Nakonec se papír na napadených místech úplně proděraví a jeho okraje jsou značně porušeny. Zatímco na filtračním papíru, který byl položen na hnojené kompostové půdě ve druhé sklenici, nejsou patrné žádné změny.

Žáci ve skupinách odpovídají na níže uvedené otázky a výsledky zpracují formou prezentace v programu Microsoft PowerPoint. Během pokusu mohou pořizovat fotografie nebo celý pokus natáčet pomocí kamery.

Otázky:

1. Na jakou hmotu půdní mikroorganismy papír přeměňují? Proč je nejdůležitější složkou půdy?
2. Co je to úrodnost půdy?
3. Co se stane, když se sníží pH půdy vlivem kyselých dešťů nebo přehnojování?
4. Co je hlavní příčinou toho, že se na zahrádce v trávníku rozrostl mech? V půdě je značný přebytek:

a) kationů Fe3+
b) kationů K+ a Na+
c) anionů OH-
d) kationů H+ (přesněji H3O+)

5. Mletý dolomit, jehož chemické složení se dá vyjádřit jako spoluvázané uhličitany hořečnatý MgCO3 a vápenatý CaCO3, se používá k léčení lesních porostů v oblastech nejvíce postižených kyselými dešti. Které z uvedených reakcí probíhají v lesní půdě po posypu dolomitem?

a) MgCO3 + H2SO4 -> MgSO4 + CO2 + H2O
b) CaCO3 + 2 HCl -> CaCl2 + CO2 + H2O
c) CaCO3 + 2 HNO3 -> Ca(NO3)2 + CO2 + H2O
d) MgCO3 + H2SO3 -> MgSO3 + CO2 + H2O

6. Podtrhněte materiál, který patří na kompost: staré hadry, listí, popel z uhlí, znečištěné piliny, křídový nebo barevně potištěný papír, sedlina („lógr) z kávy, starý chléb, malé kousky bílého papíru, kůra z citrusových plodů, shnilé ovoce, dřevěný popel.
7. Není vhodné kompostovat listy stromů. Víte proč? Který prvek se v nich hromadí?

Správné odpovědi k výše uvedeným otázkám:
  1. Na humus. Nejúrodnější část půdy, která obsahuje méně složité a stabilnější organické sloučeniny a rostliny z ní čerpají živiny.
  2. Schopnost půdy zajistit rostlinám po celou dobu jejich života dostatečné množství živin a vláhy.
  3. Důsledkem je změna druhového složení rostlinstva, většinou dochází k jeho výraznému ochuzení, a vymírání mikroorganismů.
  4. a)
  5. a), c), d)
  6. staré hadry, znečištěné piliny, sedlina („lógr) z kávy, malé kousky bílého papíru, kůra, dřevěný popel
  7. mangan - Mn
Na závěr

V jedné hodině chemie nebo přírodopisu žáci postupně představí výsledky pokusu a zpracované otázky, porovnávají své úvahy s ostatními spolužáky a diskutují o dalších způsobech degradace půdy, o vzniku kyselých dešťů a o jejich působení na vlastnosti půdy, popř. vody, na lesní porosty či na organismy žijící v půdě nebo ve vodě.

Literatura a použité zdroje

[1] – HEINZ-WERNER , Baer. Biologické pokusy ve škole. Praha : SPN, 1965.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Markéta Přibylová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Základní podmínky života

Mezioborove presahy:

  • Předškolní vzdělávání

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

2 sklenice se šroubovacím víkem (stejných rozměrů), filtrační papír, nůžky, kompostová půda, voda, hnojivo síran amonný ((NH4)2SO4), permanentní fix, počítač s připojením k internetu