Níže popsaný pokus je vhodné provádět v hodinách chemie nebo přírodopisu s žáky 8. - 9. ročníku ZŠ nebo 3. - 4. ročníku osmiletého gymnázia, u nichž se předpokládá, že mají již určité znalosti z chemie a biologie a umí pracovat v programu Microsoft PowerPoint.
Pomůcky: 2 sklenice se šroubovacím víkem (stejných rozměrů), filtrační papír, nůžky, kompostová půda, voda, hnojivo síran amonný ((NH4)2SO4), permanentní fix
Doba trvání: 15 - 20 dní (samotná manipulace 6 minut)
Pracovní postup: Žáci se rozdělí do 3 až 4 skupin. Každá skupina naplní 2 sklenice kompostovou půdou asi 3 cm vysoko, na jeden půdní vzorek nasype 50 g síranu amonného. Vzorky žáci dobře provlhčí a sklenice popíšou. Poté vystřihnou z filtračního papíru 2 proužky o rozměrech 6 x 2 cm. Na každý vzorek položí jeden proužek filtračního papíru a přitisknou jej k půdě. Sklenici uzavřou a nechají stát při pokojové teplotě. Po několika dnech mohou žáci pozorovat, že se na proužku filtračního papíru, který byl položen na nehnojenou kompostovou půdu, vytvoří žluté, hnědé nebo černé skvrny, což je známka toho, že mikroorganismy v půdě dokáží rozkládat celulózu (Pozor! Často pruhy filtračního papíru porostou plísněmi, aniž by došlo k jeho rozložení. Žáci si proto musí všímat i toho, zda dojde po delší době k úplnému rozkladu napadených míst). Nakonec se papír na napadených místech úplně proděraví a jeho okraje jsou značně porušeny. Zatímco na filtračním papíru, který byl položen na hnojené kompostové půdě ve druhé sklenici, nejsou patrné žádné změny.
Žáci ve skupinách odpovídají na níže uvedené otázky a výsledky zpracují formou prezentace v programu Microsoft PowerPoint. Během pokusu mohou pořizovat fotografie nebo celý pokus natáčet pomocí kamery.
1. Na jakou hmotu půdní mikroorganismy papír přeměňují? Proč je nejdůležitější složkou půdy?
2. Co je to úrodnost půdy?
3. Co se stane, když se sníží pH půdy vlivem kyselých dešťů nebo přehnojování?
4. Co je hlavní příčinou toho, že se na zahrádce v trávníku rozrostl mech? V půdě je značný přebytek:
a) kationů Fe3+
b) kationů K+ a Na+
c) anionů OH-
d) kationů H+ (přesněji H3O+)
5. Mletý dolomit, jehož chemické složení se dá vyjádřit jako spoluvázané uhličitany hořečnatý MgCO3 a vápenatý CaCO3, se používá k léčení lesních porostů v oblastech nejvíce postižených kyselými dešti. Které z uvedených reakcí probíhají v lesní půdě po posypu dolomitem?
a) MgCO3 + H2SO4 -> MgSO4 + CO2 + H2O
b) CaCO3 + 2 HCl -> CaCl2 + CO2 + H2O
c) CaCO3 + 2 HNO3 -> Ca(NO3)2 + CO2 + H2O
d) MgCO3 + H2SO3 -> MgSO3 + CO2 + H2O
6. Podtrhněte materiál, který patří na kompost: staré hadry, listí, popel z uhlí, znečištěné piliny, křídový nebo barevně potištěný papír, sedlina („lógr) z kávy, starý chléb, malé kousky bílého papíru, kůra z citrusových plodů, shnilé ovoce, dřevěný popel.
7. Není vhodné kompostovat listy stromů. Víte proč? Který prvek se v nich hromadí?
V jedné hodině chemie nebo přírodopisu žáci postupně představí výsledky pokusu a zpracované otázky, porovnávají své úvahy s ostatními spolužáky a diskutují o dalších způsobech degradace půdy, o vzniku kyselých dešťů a o jejich působení na vlastnosti půdy, popř. vody, na lesní porosty či na organismy žijící v půdě nebo ve vodě.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.