Na tento text navazuje příspěvek Testy v Moodle.
LMS systém Moodle jsme ve škole začali používat na podzim 2006. Po více než roční práci mám pocit, že jsme se dali správným směrem, nicméně první zkušenost ukazuje, že rozhodně ne po snadné cestě. Nejdůležitější otazník je nyní asi v rovině koncepční, a to v rozhodnutí, zda se bude jednat o individuální využívání online výuky v závislosti na učiteli, nebo o systémovou záležitost v životě školy.
Náš start spočíval ve výrobě několika kurzů z fyziky pro nižší stupeň gymnázia. Šlo o zpracování tematické, abychom neměli problémy s použitím materiálů v nově vznikajících požadavcích na výuku.
Kladnými stránkami je třeba začít. Podle mne se daří několik věcí - řada žáků naší školy (od primy po maturanty) již vnímá LMS systém jako součást školního prostředí, někteří jej navštěvují pravidelně a pracují v něm. Máme asi 580 žáků, v současné době je v Moodle registrováno přibližně 500 z nich. To považuji za výrazný signál, neboť registraci si provádějí žáci sami, bez zásahu administrátora. Nejsme specializovaná škola, která by na ICT stavěla svůj komplexní systém vzdělávání, a proto byl můj původní cíl a odhad do 250 lidí, v Moodle tzv. aktivních. Mám na mysli ty, kteří by byli zapsáni v nějakém kurzu. Výrazným impulsem je přístup některých dalších učitelů, zejména z oblasti společenskovědní a jazykové, kteří se pustili do vlastních kurzů. Nejnovější aktivitou je celoškolská fotosoutěž, která kompletně probíhá přes Moodle. Nicméně prvním otevřeným kurzem byly Zvukové jevy, které se týkaly žáků kvarty (odpovídá 9. ročníku ZŠ). Kurz je volně ke stažení na www.metodik.cz.
Studijní materiály
Při zajišťování studijních materiálů nejčastěji vycházíme z používaných učebnic a zdrojů na internetu, které řešíme formou odkazů. Naštěstí fyzika je oblast, která má bohatou podporu na řadě vzdělávacích webů. Největší význam má asi skutečnost, že tyto materiály jsou pro žáky v jednom celku (nemusí sami hledat) a dále ve využívání ukázek ze zahraničních univerzit. Přestože se při tvorbě kurzu studijními materiály většinou začíná, pro mne byla prvním krokem činnost Úkoly. Vzhledem k tomu, že jsem toto téma dával dohromady, neměl jsem problém s jeho využitím. Až jej budou používat jiní učitelé, je dost pravděpodobné, že jim některé materiály vyhovovat nebudou. Já to vnímám jako otevřenou platformu pro postupné doplňování dalších zdrojů. Materiály je možné použít jako prostředky pro samostudium a domácí přípravu nebo pro prezenční výuku přímo ve škole.
Úkoly
Příprava těchto kurzů mne naučila, že metodika tvorby úkolů je nejdůležitější. Sestavuji je tak, aby byly zároveň osnovou, jak postupovat při studiu. Jazyk, který zde používám, je ve formě krátkých vyjádření a jednotlivé body mají kvalitativně rostoucí trend vedoucí od studia předložených materiálů až ke splnění úkolu. Dokonce mám pocit, že díky těmto úkolům si někteří žáci konečně ve svém učení začali dělat systém (myšleno s určitou nadsázkou, samozřejmě). Protože jde o oblast metodicky náročnou a subjektivně vnímanou, opět je možné předpokládat rozdílný přístup učitelů.
Diskusní fórum
Tady jsem byl velmi zvědav, jak se žáci do diskuse zapojí, zda jsou schopni být konkrétní, ptát se a odpovídat na určité úrovni „netikety". Na vzájemnou úroveň komunikace, zejména v Moodle, kladu velký význam, dokonce jsem přesvědčen, že pro náctileté žáky to je důležitější než některé pokročilé znalosti textových editorů nebo prezentací. První fórum jsem dokonce hodnotil, což mělo motivační cíl žáky do diskuse o fyzice nějak zapojit, aby si na tuto možnost zvykali. A závěr? Role diskuse podle mne musí být udržována jejím zapojením do plnění jiných činností, zejména z počátku. To je možné ošetřit například tím, že se v závěru úkolu stanoví povinnost vložit zjištěné informace do fóra. Z pohledu dalšího využití problémy nevidím, záleží pouze na rozhodnutí učitelů, zda fórum do studia zapojit, či nikoliv.
Testy
V testech se zpravidla jedná o výběr z nabízených možností, výjimečně přiřazování odpovědí. Já jsem je nakonec použil jako nabídku na osobní přípravu, neboli autotest, kdy žáci mají možnost zkoušet se, kolikrát chtějí. Pořadí otázek i odpovědí se generuje při každém pokusu náhodně, mezi dvěma pokusy je výrazný časový rozdíl (minimálně několik hodin). Test je skrytý a žákům jej odtajňuji až po ukončení tématu. Význam autotestů se ukazuje jako přínosný a motivační. Průběžně jsem sledoval rostoucí úspěšnost při dalších pokusech, kdy pro žáky byly výsledky osobním kritériem, jak na tom jsou. Zdůrazňuji, že výstupy z autotestů jsem nikdy „nezneužil" ke svému hodnocení, abych neshodil jejich podstatu. Z pohledu širšího využití nevidím zásadní problémy. Je možné neustále otázky doplňovat, učitel si případné „živé" testy může sestavit sám podle vlastního uvážení. Důležité je mít širokou základnu testovacích otázek.
Z uvedených příkladů je zřejmé, že nasazení e-learningové podpory na střední nebo základní škole má svůj význam, který ale nesmí být přeceňován. Kurzy jsou zpravidla lineárně konstruované, jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazují. Každá kapitola se ovšem skládá z aktivit, u kterých může dojít k nevyváženému poměru v celkovém obsahu. Vzhledem k tomu, že jsou skládány nelineárně (hypertextově), může být lákavá flexibilita struktury kurzu trochu zrádná.
Tvorba kurzů
První nevýhodou je rozdílnost v dovednostech Moodle, kde studijní materiály vznikají. Kurzy v sobě nesou výrazný subjektivní přístup a stávající úroveň znalostí systému. Ta je u nás vyvážena skutečností, že tyto kurzy vůbec vznikly, a dávají tak impuls postupné aktualizaci a dalšímu vývoji. Zřejmý přínos týmové práce bohužel není vždy reálný, vyžaduje totiž časově náročnou přípravu. V našich podmínkách se celkem dařilo spolupracovat, šlo ale především o obecnou strukturu kurzů a řešení technických záležitostí. Moodle nabízí vhodnou platformu pro průběžnou komunikaci, rozhodně se vyplatí ji využívat.
Určitě je možné očekávat náročnou práci se zdroji. Využívání interaktivních prostředí z jiných webů formou odkazů bývá složité kvůli jazykové bariéře, protože cílová skupina žáků nemusí vždy mít dostatečné jazykové vybavení. Proto je vhodné hledat zejména grafické prvky, animace, aplety apod. Také je nutné neustále hlídat funkčnost odkazů, což při větším množství může vyvážit jejich zdánlivou jednoduchost. V celkové koncepci kurzů je určující snaha vyvážit poměr mezi materiály a aktivitami žáků, což rozhodně není jednoduché.
Využití ve výuce
Stavět vyučovací jednotku na e-learningu přímo ve škole není prakticky možné. Málokterá škola si může říct, že vládne dostatečným technickým vybavením pro práci s online zdroji, kde není brzdou nedostatek potřebných učeben a pracovních míst. Na druhé straně online práce ve třídě se skupinou je velmi důležitá, neboť žáci musí být při prvních zkušenostech s tímto prostředím vedeni a monitorováni. Řadu aktivit je třeba zdůvodňovat a vysvětlovat jejich smysl. To souvisí i s výše uvedenou „netiketou".
Řešení konkrétního úkolu (při praktickém cvičení ve dvojicích) ukázalo, že rozdílné dovednosti a nedostatečná motivace u žáků mohou mít zásadní vliv na kvalitu výstupu. Tím byl pro žáky textový soubor, který odevzdávali prostřednictvím LMS. Z mého pohledu šlo také o zjištění, zda jsou žáci schopni termínovaný úkol splnit, spolupracovat, rozvrhnout si potřebný čas apod. Učitel se musí v první fázi rozhodnout, jestli bude kurz monitorovat a nepřímo vést, nebo zda se spolehne na mírnou živelnost a kreativitu žáků. První možnost ovlivňuje princip samostatnosti, druhá je závislá na jejich schopnostech, daných spíše osobní motivací pro používání IT v životě.
Lidský faktor
E-learningová podpora je pro nás pouze podpůrným prostředkem a je zřejmé, že to se nezmění. Objevuje se zde určitá oborová izolovanost, neboť vznikající kurzy jsou závislé na jejich autorech-učitelích a motivace pro změnu metod se nehledá příliš snadno. Po několika měsících je zřejmé, že i efektivita hotových kurzů je prozatím těžko hodnotitelná, protože chybí zapojení dalších přírodovědných oborů, které mají k fyzice poměrně blízko.
Náročnost na tvorbu kurzů je ve dvou úrovních a podle mne se nevyplácí je podceňovat. Ovládání jednotlivých modulů LMS Moodle v různých úrovních je podmínkou nutnou, nikoli ovšem postačující. Vytvoření jednoduchého a komplexně vypadajícího kurzu nemusí být příliš náročné. Důležitější je metodická stránka, kdy je třeba učit se dynamické prvky používat vhodně a účelně, umět se dívat na všechny aktivity z pohledu žáka, naučit se vyváženosti mezi živým slovem a online výukou, pracovat se zpětnou vazbou, komunikovat, vést účastníky ke spolupráci, diskusní úrovni apod.
U žáků se vyplatí s nimi o e-learningu stále hovořit. Najít si v každé hodině několik minut na doporučení některých zdrojů, upozornění na úkol, nabídku autotestů atd. Tím vzniká propojení mezi výukou ve škole a následnou přípravou doma, samozřejmě s respektováním technických možností domácího prostředí.
Již nyní je jisté, že obsahu kurzů se budeme muset dále věnovat, přece jenom jde o první verze, které ještě nemají validní zpětnou vazbu. Jejich další vývoj, stejně jako celého Moodle, je samozřejmě závislý na strategii školy. Používání LMS systému není cílem vzdělávání, u této myšlenky strategie začíná. Je třeba vědět, že jde o prostředky, pracovní nástroje, ale také o výchovu k databázovému a hypertextovému myšlení.
Žáci odpovídali v závěru jednoho kurzu na dvě anketní otázky:
Všechny odpovědi byly víceméně pozitivní, systém ani konkrétní kurz nikdo neodmítal. Nejčastěji byla kladně hodnocena podpora výuky mimo školu, dostupnost materiálů z domova a časová nenáročnost bez stresů. To, že někteří žáci nemají doma internet (výrazná menšina), se negativně v odpovědích neprojevilo, ale je pravda, že u nás mají ve škole k dispozici studovnu připojenou do sítě.
Z hlediska systému je vhodné, aby administrátor Moodle byl zaměstnancem školy, jeho flexibilita je důležitá zejména pro oblast technické koordinace. Také je nutné občas prohlédnout databázi uživatelů a znát žáky.
Vznik kurzů a studijních materiálů není možný bez aktivní role učitelů. Někdo musí kurzy vyrábět, aktualizovat, vyhodnocovat, sledovat trendy ve světě. Je také jasné, že musí jít o oblast centrálně sledovanou, když ne přímo řízenou. Aby hrál e-learning systémovou roli v celkové strategii školy do budoucna, musí si nést své rozpočtové zatížení jako investici do systému a do lidí. Jak jsem již psal v jiném článku (www.chytraktim.cz), je možné očekávat, že význam internetových aplikací bude růst (Web 2.0, E-learning 2.0). Zejména školy by tato prognóza neměla minout, a to i přes poměrně konzervativní prostředí dané tradicí našeho školství.
Asi nejčastější faktory ovlivňující využívání internetových aplikací, včetně LMS, jsou podle mne ve třech úrovních - jejich zapojení je součástí strategie a plánování školy, propagátory jsou učitelé, kteří postupně ovlivňují další šíření, systémy požadují žáci, kteří se s něčím podobným již setkali a logicky něco podobného hledají a vyžadují. Vliv a dopad těchto faktorů má každá škola ve svých rukou.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
